Román pro ženy

Co mi to jenom připomíná?... Ááááá, už vím - takový malý český celovečerní "Sex ve městě". :-) Takže, co tu máme? Redaktorku, samozřejmě pohlednou (jak taky jinak), pár kámošek (resp. kámošku a redaktorčinu vlastní máti), s nimiž probírá vztahy-nevztahy, dále pak Pan Úžasný (zde úspěšně suplován postavou nazývanou Oliver), no a v neposlední řadě několik více či méně důležitých vedlejších figurek, které mají za úkol vpadnout či vypadnout do děje přesně v okamžiku, kdy se to hodí... Ale jo, celkově to docela ujde na to, že Sex ve městě není zrovna moje krevní skupina, ale ta Něrgešová, no to je DĚS!!! Už NIKDY, a to slovo zdůrazňuji, ji nechci vidět ve filmu.... (05.04.2006)

A mně to zas tak nevadilo. Pár míst bylo opravdu vtipných. Pár skřípalo. Pokud si však chce člověk ofrknout a nechce se mu moc přemýšlet, není Román pro ženy špatnou volbou. A kdesi nad tím vším se však tyčí velmi příjemný soundtrack Ivy Frühlingové. Za tři hvězdy (jednu za Pažouta) ale s odřenýma ušima. * * * (28.01.2013)

Vůbec mě to nebavilo, ten Viewegh poslední dobou zdaleka neznamená kvalitní podívanou. Tragičtí Účastníci zájezdu, téměř na stejné úrovni Román pro ženy. Vašut nehraje, jen háže rádoby drsně směšné hlášky a šklebí se na celé kolo. Co tam dělala Něrgešová nechápu už vůbec, snad jediný kdo hrál, byl Donutil (který se tu objevil celkem na ani ne deset minut) a vlastně i Stašová. Tímto si mě Renč nezískal. Lechtivých scén pomálu a když už nějaká je, za moc nestojí. To samé se dá říci o scénách vtipných (čestnou výjimkou budiž svetr v divadle). Ne, stále si stojím za svým když říkám, že český film poslední dobou nestojí ani za tu pověstnou zlámanou grešli. Snad poslední kvalitní film, který jsem měl možnost shlédnout byly Želary, a to už je přeci jen tři roky zpět. (11.11.2006)

No ze by to bylo nejak uzasne abych si kuli tomu precet knizku tak to ne, ale dobre jsem se u toho bavil. Hlavni trojice to zahrala velmi dobre, ale nejlepsi mi prisla Simona Stasova. Skoda, ze nedostal vic prostoru Miroslav Donutil, protoze dat tak dobremu komikovi jen par minut ve filmu behem nichz jenom stoji na balkone mi pride malo. Podle me to je jedna z nejlepsich komedii co u nas posledni dobou vznikly hlavne diky mnozstvi vtipku, u kterejch sem se fakt dost nasmal. Skoda, ze ma film nekolik hluchych mist - uvod kdy vypravi s kym chodila atd. je fakt dost dobrej a plnej vtipu, ale potom uz je to spis romanticke, ale porad hodne zabavne. A nektery vtipy jsou fakt nezapomenutelne. Me se to libilo hodne, takze 4*. (25.04.2005)

Televize Nova se rozhodla pevně zarýt své produkční drápy do českého filmu. Nejjednodušší cesta vedla přes nejúspěšnějšího současného spisovatele Michala Viewegha, který podle vlastní knihy napsal scénář. Ať je Viewegh spisovatel jakýkoliv (nic jsem od něj nečetl a ani se k tomuto kroku v brzké době nechystám) jako scénárista nestojí za nic. Jak je vůbec možné, aby někdo dal dohromady vcelku stravitelný děj, který však posunuje dopředu pomocí těch nejpřipitomělejších dialogů, které jako by vypadly z telenovely, kterých do nás Nova láduje desítky ročně? Jistě, pokud už samotný název odkazuje k příslušné čtenářské (resp. divácké) kategorii, tak v tom případě pardon. Jenomže Román pro ženy nehodnotím jenom z pohledu chlapa, ale i z pohledu nezaujatého diváka, který se ke sledování filmu dostal čistou náhodou. Proč své postavy Viewegh pojmenoval „typickými českými“ jmény jako Laura, Oliver, Jeff a Ricky? A proč pak tyto kosmopolitně zaměřené jedince posílá do zaprášeného českého činžáku a nechává je lyžovat ve Slovenských Tatrách? Je mnohem více možností (a navíc méně násilných) jak obejít český nacionalismus, kterému se asi Viewegh za každou cenu snaží vyhnout. O režijních kvalitách Filipa Renče jsem nepochyboval až do teď. Renč dokáže s naprostou samozřejmostí servírovat vtipné scény, kterým jsem se zasmál i já (myslím jako chlap) a které mě víceméně přinutili spolknout hořkou slinu a nadávku (myslím tím jako divák). Scéna ve které Ingrid získala svou averzi k chlapům mě dostala do kolen, „všechny chlapy by měly vykastrovat“ a zaujaté naslouchání kadeřnic Lauřinu vyprávění mi zase naopak zamíchalo žlučí. Ale Román pro ženy má něco, co jsem dlouho nikde neviděl, Zuzanu Kanócz. Nazývat ji novou Julií Roberts není zrovna nejvhodnější, protože Kanócz je čistě svá a hraje skvěle. Což se nedá říct o Marku Vašutovi, který svůj comeback dosti odfláknul a když říká „okamžitě mi ukaž občanku“ měl jsem pocit, že jsem v americkém sitcomu. Ne, Román pro ženy je setsakramentsky nevyrovnaný film, ve kterém je každé světlé místo přebito třemi tmavými a z něhož jsem na konci měl pocit absolutní trapnosti. Té trapnosti, která mě přepadla i po shlédnutí Kameňáku . Jestli to takhle bude dál pokračovat, brzy udělám nad českým filmem kříž a zašeptám: „Odpočívej v pokoji“. (08.07.2005)