Režie:
Ladislav SmoljakHudba:
Pavel VondruškaHrají:
Zdeněk Svěrák, Petr Brukner, Jaroslav Weigel, Genadij Rumlena, Jan Kašpar, Marek Šimon, Robert Bárta, Michal WeigelObsahy(1)
V pořadí objevů čtrnáctá Cimrmanova hra nás zavede do nitra kontinentu téměř nedotčeného civilizací. Čeští cestovatelé se tu setkají s podivným kmenem lidojedů a málem skončí na jejich jídelním lístku. Příslušníci tohoto kmene jsou zvláštní ve dvou směrech: svým vzhledem a svou neobyčejnou učenlivostí. Tyto vlastnosti umožnily Cimrmanovi vyřešit jazykové a inscenační problémy s elegancí, jakou mu ostatní světoví dramatikové mohou jen závidět. Kdyby takové téma zpracoval dejme tomu G. B. Shaw, strávili by diváci v hledišti 5 až 7 hodin. Cimrman tu vystačil (nepočítáme-li úvodní vědecký seminář) s pouhou hodinou. Poprvé v historii Divadla Járy Cimrmana vystupuje na jevišti i živé zvíře. (oficiální text distributora)
(více)Recenze (217)
"Copak jmelí..."Cimrmani a jejich výprava do nitra černé Afriky! Lidojedi co lidi jedí! Čeština! Ludwig von Úvaly u Prahy! Dobrodružství! Napětí! Divá zvěř! A tisíce slonů navrh! Ehm, tak ne to už je zase odjinud.... A nejhorší Cimrman. Popravdě nebýt jmelí, tak je mé hodnocení ještě nižší. ()
Génius schovaný ve Zdeňku Svěrákovi a Ladislavu Smoljakovi (tím nechci ostatní členy souboru nijak shazovat, ale tito dva mistři jsou přeci jen nejzasloužilejší cimrmanologové) se nejvíce projevuje právě při představeních DJC, protože u Cimrmana je dovoleno vše! Každý seminář a každá hra jsou jedním slovem GENIÁLNÍ! Neexistovalo, neexistuje a ani nebude existovat lepšího, vtipnějšího a inteligentnějšího humoru! ()
V této hře, ale již v semináři se objevuje trochu vyprázdnění studnice nápadů autorů. Obojí je milé a vtipné, seminář má několik nezapomenutelných momentů (ačkoli, jména indiánských herců jsem zapomněl skoro okamžitě :-) a hře chybí spád a grády, i (ne)herci působí někdy ve svých rolích rozpačitě. Autoři si stále umí pěkně pohrát s češtinou, ale...Jak mám Cimrmany rád, toto už přece jen není ten starý dobrý Cimrman. ()
Před shlédnutím hry jsem z různých stran slyšel cosi o tvůrčím úpadku autorské dvojice, ale já bych se pod tyto názory nepodepsal. Je pravda, že úvodní seminář má některá hluchá místa, ke kterým však rozhodně nepatří referát o Josefu Václavu Sládkovi. Hra samotná je pak jednoduše geniální. Například scéna se sestřelováním ometáka prostě nemá chybu a její už tak vysokou úroveň na originálním záznamu ještě zvyšuje ten nepřeslechnutelný smích z publika. ()
Tak za mě je tohle zatím nejlepší Cimrman (asi hned vedle Dlouhého, Širokého a Krátkozrakého). Na SKVĚLEJ seminář navazuje neméně skvělá hra okořeněná scénami se jmelím. Některý vtípky s těma lidožroutama jsou sice slabší, ale jiné jsou zase nezapomenutelné (obzvláště ty s otcem bratrem Cyrilem Metodějem). ()
Galerie (7)
Photo © Divadlo Járy Cimrmana
Zajímavosti (9)
- Autoři si psaní opakovaně říkali: „Vždyť je to Severní pól, jenom je to v teplých krajích.“ (mnaucz)
- Jedná se o první hru z repertoáru DJC, kde z úst Bořivoje Pence zazní slavná otázka ohledně příbuzenstva pánů Žáby a Pulce. Druhá hra, kde zazní tato slavná otázka, je Afrika (2004). (TomasSlach)
- Turecký zpěv, který můžeme slyšet při cestě do Afriky, nazpíval Petr Brukner. (mnaucz)
Reklama