Režie:
Ladislav SmoljakHudba:
Pavel VondruškaHrají:
Zdeněk Svěrák, Petr Brukner, Jaroslav Weigel, Genadij Rumlena, Jan Kašpar, Marek Šimon, Robert Bárta, Michal WeigelObsahy(1)
V pořadí objevů čtrnáctá Cimrmanova hra nás zavede do nitra kontinentu téměř nedotčeného civilizací. Čeští cestovatelé se tu setkají s podivným kmenem lidojedů a málem skončí na jejich jídelním lístku. Příslušníci tohoto kmene jsou zvláštní ve dvou směrech: svým vzhledem a svou neobyčejnou učenlivostí. Tyto vlastnosti umožnily Cimrmanovi vyřešit jazykové a inscenační problémy s elegancí, jakou mu ostatní světoví dramatikové mohou jen závidět. Kdyby takové téma zpracoval dejme tomu G. B. Shaw, strávili by diváci v hledišti 5 až 7 hodin. Cimrman tu vystačil (nepočítáme-li úvodní vědecký seminář) s pouhou hodinou. Poprvé v historii Divadla Járy Cimrmana vystupuje na jevišti i živé zvíře. (oficiální text distributora)
(více)Recenze (218)
Přál bych si moc dát víc, než 4, ale tohle není o zásluhách, nýbrž o kvalitě, takže za sebe - 80%. Výborný seminář, na který navazuje poněkud slabší hra s bezvadným nápadem ohledně J.V. Sládka. Už mě kromě jmelí a Hladilasvištěprotisrsti nic nenapadá, takže si to kupte, nebo běžte na Žižkov do předprodeje. ()
Tentokrát budu asi za suchoprda. Čtrnáctá a posléze patnáctá hra byly bohužel velký úpadek. Pár dobrých vtipů (sestřelený sup - aktovka, žraní žab atp.) bohužel zastínilo spousta vtipů poněkud nevtipných a také hodně dost do očí bijících výpůjček z jiných her (jmelí dost připomínalo zvědavého invalidu Frantu Karáska, stejně tak jsme už ve Vyšetřování ztráty třídní knihy viděli nerudného technika; celý námět Čechů putujících do cizích krajin už tu byl v nesrovnatelně lepším Cimrmanovi v říši hudby). Mám takový pocit, že se po revoluci cimrmani snažili až příliš horlivě příbližit „průměrnému českému divákovi“, a možná že průměrného českého diváka trochu podcenili, i když reakce publika byla jako vždy kladná. Řekl bych, že Svěrák tomu dává 50 % zábavy, ale dokonce ani to tentokrát bohužel nestačí. ()
1.) Seminár o pobyte a činnosti Jaroslava Cimrmana v Afrike, o hre pre Indiánov, o priateľstve Járy Cimrmana s básnikom Sládkom, o snahe vytvoriť v Afrike Malé Čechy, prvú kolóniu Čechov. 2.) Hra Afrika o stretnutí Čechov s ľudožrútmi v Afrike. Doktor Emil Žába (Zdeněk Svěrák) sa modernou 12valcovou vzducholoďou vydáva do Afriky, brat otec Cyril Metoděj (Petr Brukner) sa snaží byť pre ľudžrútov učiteľom češtiny i katechétom, mecenáš výpravy barón Ludwig von Úvaly u Prahy (Jaroslav Weigel) túži po dobrodružstve a kapitán Bohuslav Puchmajer (Genadij Rumlena) skepticky dopĺňa výpravu. Brífingy a konfrontácia s miestnymi ľudožrútmi albínmi prinesie výprave skvelé zážitky. ()
Nejlepší scéna je tak se jmelím. Ta je už takřka legendární. Zbytek rozhodně nebyl špatný, jsou zde vtipné hlášky a různé slovní hříčky, ale vzhledem k tomu, co pánové Smoljak, Svěrák a spol. předvedli dříve, to patří k těm lehce slabším dílům. Ale pro příznivce slušného humoru to je stále dobrá volba. ()
Kdo by neznal Divadlo Járy Cimrmana, skoro jako kdyby neznal u nás divadlo žádné. Tohle už stará česká klasika, kterou musí mít snad každý rád. Tvůrci Svěrák a Smoljak si tu střílí prakticky ze všeho inteligentním způsobem a vtáhnou tak diváka do děje dříve, než by stačil mrknout. Ač se jednotlivé díly liší kvalitou, vždycky je dobrá podívaná, co stojí za to. ()
Galerie (7)
Photo © Divadlo Járy Cimrmana
Zajímavosti (9)
- Miloň Čepelka v této hře nikdy rád nehrál (hrál roli Cyrila Metoděje), a proto se brzy role v této hře vzdal. (mnaucz)
- Jméno Emil Žába je odvozeno od cestovatele Emila Holuba. (mnaucz)
- Autoři si psaní opakovaně říkali: „Vždyť je to Severní pól, jenom je to v teplých krajích.“ (mnaucz)
Reklama