Obsahy(1)
Stejně jako většina ostatních představení Divadla Járy Cimrmana, sestává Dlouhý, Široký a Krátkozraký ze dvou částí - odborné části (formou přednášky nebo kratších referátů) o životě a díle Járy Cimrmana a v druhé části pak ucelenějšího zpracování některého jeho díla - v tomto případě pohádky Dlouhý, Široký a Krátkozraký. První část tohoto představení tvoří rozsáhlejší přednáška „Cimrmanova cesta za českou pohádkou“. Vlastní divadelní hra pojednává o strastiplném putování, jehož cílem je vrátit princezně Zlatovlásce její ženskou krásu - byla totiž očarována zlým obrem Kolodějem. V prvním obraze přichází na královský zámek princ Jasoň, který zjišťuje, že jeho vytoužená nevěsta - princezna Zlatovláska - má (díky čárům Koloděje) vousy a nohu „pětačtyřicítku“. Jasoň se rozhodne Zlatovlásku vysvobodit ze zlé kletby a společně s ní, s jejím královským otcem a s Bystrozrakým se vydává za Dědem Vševědem, aby jim poradil, jak na Koloděje. Vše zpovzdálí sleduje Jasoňovo dvojče - zlý princ Drsoň, který se chysdtá ve vhodnou chvíli do děje vložit a získat princeznu pro sebe.
Děd Vševěd přes silně pokročilou sklerózu poradí, aby Kolodějovi vzali jeho kouzelný prsten. To se sice nepodaří přímým soubojem, ve kterém Jasoň prohrává, ale lstí - Koloděje se povede rozplakat, takže vyndá z kapsy kapesník a prsten mu vypadne. Pohádka má šťastný konec - Zlatovlásce je pomocí ukořistěného prstenu vrácena její ženská krása. (wikipedia.org) (oficiální text distributora)
(více)Recenze (237)
Nějak tak přemýšlím jaká hra od Cimrmanů se mi líbí nejvíce a jaká nejméně. Pro nejhorší hru mám jasného adepta. To je Afrika. Slyšel jsem jí dvakrát a vůbec mě nebavila. Ty co si pouštím nejčastěji budou asi Vyšetřování vraždy v saloním kupé, Vyšetřování ztráty třídní knihy, Blaník, Švestka, Hospoda na mítince a právě Dlouhý, široký a bistrozraký. --- JÁ JSEM S OBREM HOVOŘIL. TADY SEDĚL, JAK SEDÍŠ TY. TY, TY A TY. tADY VŠUDE SEDĚL...JÁ JSEM MU TO SAMOZŘEJMĚ VYTKL, JÁ JSEM MU TO ŘEKL PŘÍMO. PODÍVEJ SE KOLODĚJI, JÁ TO VŠECHNO VÍM, ALE PROSÍMTĚ, NEDUPEJ. JSI SNAD KRÁLÍK KOLODĚJI? TAKHLE JSEM SE HO PŘÍMO ZEPTAL. JSI SNAD KRÁÁLIK? A ON ODPOVĚDĚL, ŽE NE. ... :)) --- ASI SI DĚTI ŘÍKÁTE, KDE MÁM DVA SVÉ DRUHY? KAMPAK SE ASI, TI ČERCHMANTI, PODĚLI? NIKAM SE NEPODĚLI, DĚTI, UMŘELI! --- 90% ()
Tato hra je jedna velká perla. Já se směji od začátku do konce a ještě hodinu potom. Klasické hlášky, které se používají i v normálním životě, mě nikdy nepřestanou bavit. Mám k této pohádce velmi specifický vztah. Byla to první hra, se kterou jsem byla seznámena. Takže srdéčko přikazuje mít toto v paměti pro mé další generace. Viděno i naživo - naštěstí ()
Ještě nemám takové srovnání her Divadla Járy Cimrmana, ale Dlouhý, široký a krátkozraký je zatím asi nejhorší. Má lehce jiný formát než všechny ostatní a celková atraktivita a koncentrace legendárních momentů (děd vševěd) je zde poněkud mírnější. Celkově se ovšem jedná o velice zdařilou divadelní hru, která vysoce převyšuje většinu své konkurence, jen z repertoáru DJC je trošku slabší. ()
,,A tohle to tam, to jsou záhonky.“ Tuto pohádku jsem viděl podruhé v mém životě, ale můžu s klidným svědomím říct, že je to bezesporu to nejslabší, co jsem od DJC zatím shlédl. Statický příběh, natahované vtipy, spousta výplní až vycpávek. Děd Vševěd nelogicky trapně nudný, postava pocestného přinesla chabou pointu až na závěr a proměna princezny za moc nestála. Úvodní seminář se tentokrát smrskl jen na jeden příspěvek, který mi rovněž přišel podprůměrný. ()
Miluju Divadlo Járy Cimrmana a vůbec všechny hry. Právě tato hra mě inspirovala ke knize, které se právě věnuji. Parodie na pohádku či na pohádky mě od té doby zajímají. Cimrmani si samozřejmě dali záležet a vytvořili celou řadu parodií. A samozřejmě celá řada hlášek vydržela od vzniku až dodnes a představení je jednoznačně legendární. ()
Galerie (8)
Zajímavosti (15)
- V jedné z verzí hry se Zdeněk Svěrák zmiňuje o jevištním psychologovi Dr. Ječném. Pojmenování je však improvizace, přičemž v textu hry se nachází jméno Pšenička. Jméno Dr. Ječného se poté objevuje i ve filmu Kulový blesk (1978). (gjjm)
- Jedná se o první hru, která byla natočena na desku. Natočena byla v roce 1975 v Braníku v obsazení L. Smoljak, M. Čepelka, O. Unger, P. Brukner, J. Weigel a J. Koudelka a následně v roce 1976 byla vydána. (mnaucz)
- Tato hra má, co se týče audiovizuálního záznamu, svého předchůdce. V roce 1987 byla natočena stejná hra ještě v Divadle Solidarita pro Československou televizi a na VHS. Obsazení se moc nelišilo. Rozdíl byl, že v přednáškách vystoupil Ladislav Smoljak, coby technik vystoupil Genadij Rumlena. Ve hře pak jako Zlatovláska vystoupil Jaroslav Vozáb a jako Děd Vševěd Jaroslav Weigel. (mnaucz)
Reklama