Zulu

Slůvko "válečný" na místě žánru vystihuje vše, co je potřeba. Scénář by mohl napsat kdokoliv, kdo by našel dokument o této bitvě. O nosných charakterech, či snad psychologii nemůže být řeč. Za všech okolností odtažití a suší britští důstojníci ( plní frází ), případně pár nahozených typů vojáků - rozvraceč, voják - barytonista. Tím bysme vyeliminovali jakoukoli možnost emocionálního zainteresování. Co zbývá? Bitva. Rozmáchle inscenovaná, ale stereotypní, bez jakékoli zajímavější taktiky a dramatických zvratů. Nnad vizuální stránkou se tu rozplývat nebudu, to by musel být kameraman úplný idiot, aby toho nevyužil. Skoro to vypadá jako by Zulu vznikl na zakázku britské armády, která si potřebovala zvýšit sebevědomí a poplácat se po zádech, jak to tam tenkrát skoulela.... (11.03.2006)

Britská vzpomínka na staré dobré Impérium, kdy červenokabátníci měli Maxim a ostatní ne. Tento film byl přesně takovou emocionální náplastí, kterou Britové nutně potřebovali po politickém debaklu u Suezu a po ztrátě řady kolonií. Takže v tomto snímku neočekávejte nic jiného než menší skupinu hrdinných Britských vojáků v rudých kabátech, kteří se opevní na strategicky neudržitelném místě, a brání se proti tisícům domorodců s primitivními zbraněmi. Nutno ale přiznat, že atmosféra byla navozena brilantně a že mi při závěrečné bitvě a zpěvu Zulu běhal mráz po zádech. Doporučuji všem, kteří si občas prozpěvují God Save the Queen nebo Rule Britannia. (03.12.2012)

Nádherná kamera a poctivá výprava udělaly hodně, byly ovšem pohříchu omezeny na jednu malou vojenskou základnu. Úvodní příprava "opevnění" povrchně seznámila (po vzoru katastrofických filmů) s význačnými charaktery z nevelké posádky, aby posléze nastal očekávaný útok – tzn. monotónní nabíhání zulských válečníků na zteč a jejich masakrální (leč bezkrevné) postřílení a propíchání bajonety na hromadu. Avšak kdo jsem já, abych zpochybňoval vytříbenou kmenovou "taktiku", že? Z pohledu Britů zaznělo pár plochých protiválečných (křesťanských) noticek či náznaků sporu o velení, došlo k několika hrdinstvím i na "gentlemanskou" bojovou disciplínu a řád, což mělo své momenty, celkově ale film ani režie strhnout nedokázaly. (20.02.2024)

Perfektní retro válečný film, na kterém od první minuty poznáte, že je "made in UK". Parta britských vojáků brání nemocnici proti čtyřem tisícům Zuluů - střelné zbraně a dobrá organizace proti taktizujícím Zuluům, kteří nabíhají s kopími v rukou v nekončících vlnách.... Navíc ve filmu baví průběžné britsky suché (a svým způsobem vtipné) debaty důstojmíků i mužstva. K tomu excelentní mladý Michael Caine a heroická hudba Johna Barryho a máte šedesátkový velkofilm jako dělaný. Pokud hledáte cokoli jiného než vcelku historicky věrnou řežbu občas prokládanou suchým fórkem, nenajdete to. Jinak popis k filmu je pěkná blbost, protože Zuluové se rozhodně nebránili, ale naopak napadli britské kolonie ležící na jih od nich. Druhá věc je srovnání s o mladším filmem Zulu Dawn, které je z podobné doby, jen o kousek dřív (Britové nejdřív náhodně prohráli a pak místní totálně rozdrtili) a tady mě o něco víc bavil Zulu. (15.08.2010)

Ukázkové scénář a režie jako z učebnice. Film je rozdělen přesně na dvě poloviny - v první se seznamujeme s jednotlivými aktéry bitvy, v druhé je tu pochopitelně bitva, natočena jak přehledně, tak napínavě. A hudební vložka před bitvou, i když pochopitelně vymyšlená, je naprosto omračující. Potěšující je též, že film nijak nehledá, kdo byl v právu, a kdo ne, a soustřeďuje se jenom na obléhání. Jediná výtka směřuje k posunu charakterů. Například Hook byl příkladný voják, neuléval se na marodce, ale byl tam přidělen jako kuchař, a pastor Witt rozhodně nebyl pacifista, neměl vnadnou dceru, ale ženu s malými dětmi v nedalekém domě, a tak je před bitvou odjel chránit. (06.01.2016)