Elvisovy začátky

SPOILER: Životní příběh Elvise Presleyho s důrazem na začátky jeho kariéry. Začínal v Memphisu, v malém nahrávacím studiu, kde mu za tři dolary vytvořili první desku, kterou dal jako dárek mamince k narozeninám. Pak čekal dlouhé měsíce na to, že mu ze studia zavolají, protože někdo bude potřebovat zpěváka. Celou tu dobu jezdil s dodávkou a vydělával si jako elektrikář. Šance se dočkal a po prvních velkých úspěších v kraji se dostal do hledáčku schopnému manažerovi a jeho kariéra začala strmě růst. Pak ovšem přišla vojenská povinnost, odvelen byl do Německa, kde poznal svou budoucí ženu Priscilu. Bál se, zda dva roky vojny nepoškodí jeho kariéru, ale návrat do Států ho přesvědčil, že na něj publikum nezapomnělo. Jonathan Rhys Meyers získal všechny ceny za hlavní roli zcela právem. (07.06.2020)

Tak strašně nevyrovnaný film tedy dlouho nepamatuji. Je jedno, že jde o TV produkci, naopak, s takto velkorysou stopáží by se dalo a mělo dobře pracovat. Nicméně JRS je někdy úplně jak Elvis, jindy mu zas ale není lautr ani trochu podobný (pohyby, výrazově). Některé pasáže Elvisova života jsou pokryty zbytečně více, některé chybí prakticky úplně. Vše je ale hlavně strašně rychle odbyté, takže výsledný dojem je strašně nemastný neslaný. Velká škoda. (31.08.2022)

Ve skutečnosti na televizi překvapivě koukatelné zpracování. Atmosféru 50-60. let se jim zachytit podařilo, songy vybrali správně, a za celé tři hodiny jsem se na hodinky podívala asi jen dvakrát. Ale nízký rozpočet je cítit už z prvních minut. Což se částečně podepsalo na castingu a částečně na technické stránce filmu. Herečka zvolená do role Priscilly nebyla zrovna nejšťastnější volbou a předabování písniček už vůbec ne. Meyers odvedl výjimečnou práci. Myslím, že se kvůli němu Elvis v hrobě obracet nemusí. Jenže, když se hlasově spoléhá na playback, soustředí se více na nastudované pohyby a gesta, což jde obzvlášť poznat v poslední scéně, která už je trochu over the top. Kdyby šli cestou Walk the Line, tak by výsledek nemusel při koncertních scénách vypadat tak křečovitě, protože Meyers zpívat umí. Kombinace Elvise a Meyerse je pro mě ale příliš neodolatelná. (13.01.2008)

Na to, že to bylo o Králi Rock 'n' Rollu, až tak královské to v mých očích nebylo. Průměr je to vážně absolutně čirý, protože tu nepotkáváme nic extra skličujícího. Jsem Elvisova velká fanynka a těšila jsem se, jak mě Jonathan pořádně dostane na kolena, spoléhala jsem, že jeho výkon bude víc než uspokojující. Nakonec jsem dospěla k závěru, že z toho mohli vymačkat o moc víc a udělat to prostě víc do hloubky. Myslím, že tomu dost škodí čistě televizní vizáž. Největší minus byl taky tentokrát dabing, bohužel se mi nepodařilo sehnat původní znění a i tento faktor pošlapával dojem. Jonathan dělal, co mohl, avšak ani jeho výkon nebyl zcela stoprocentní, ale zahrát Elvise musí být sakra těžké. Protože Král je jen jeden a ,,Before Elvis, there was nothing." (21.07.2013)

V mnohém se tento snímek podobá filmu Elvis z r. 1979. Pozorný divák a fanoušek Elvise zde nalezne i pár identických dialogů a scén. Svým způsobem to je do určité míry remake zmíněného filmu. Scénář a režie se zde však ubírá trochu jiným směrem, Elvisova láska k matce a k Priscile je zde trochu hnána do pozadí na úkor jeho závislosti k lékům. Meyers zde odvedl slušný výkon, ale já mu jeho Elvise nevěřil. Na rozdíl od snímku z roku 1979, jsem se nedíval na Kurta Russela, ale na Elvise Presleyho. Russel zde byl skutečně na více než dvě hodiny Elvisem - pohyby, chůze, gesta... Meyers Presleyho zahrál, kdežto Russel Presleyho prožil. Proto jedna hvězda dolů. (21.08.2012)