Lincoln

Problém filmu Lincoln je, že divák, který si předtím o filmu nic nezjišťoval (což není vždy ku prospěchu) neví co čekat. Někdo si představuje životopisný film, jiný hlavně válku Severu proti Jihu, další může očekávat rekonstrukci atentátu ve Fordově divadle. Ti všichni musí být během sledování mírně zklamáni, protože film je spíše konverzační drama o prosazování dodatku k třináctému článku ústavy USA, který řešil do té doby nemyslitelné zrušení otroctví a to i v nejednom státě unie. Řečeno jinak, sledujete-li každou neděli Moravce a k tomu záznamy jednání z parlamentu a senátu, pak je to film přesně pro vás. Leckdo se na svobodném severu přikláněl k tomu, aby černí na jihu byli svobodní, ale má se jim pak dát i právo volit? A co když si jej získají? To pak budou volit i černé ženy? Co se vlastně stane až černošská menšina svobodu? Můžeme sledovat Lincolna, který se jednak snaží prosadit ukončení války, ale zároveň chce prosadit i zrušení otroctví. Chybí mu dvacet hlasů ve sněmovně a tak se i on sám či lépe řečeno jeho team musí uchýlit k uplácení a nabízení lukrativních postů :-) Jak je vidět tak svět se od roku 1865 mnoho nezměnil... Lincoln je ztvárněn Day-Lewisem skvěle. Má charizma a z očí mu přímo čiší energie. Sám nevím proč, ale tento velký muž amerických a vlastně celosvětových dějin mne vždy spíše vzezřením děsil. Snad za to mohly ty ostře řezané rysy, husté vlasy, bradka a vůbec celá ta vychrtlá postava upnutá do pláště s vysokým cilindrem působí strašidelně jak z viktoriánského hororu. Ten dojem jsem měl i tohoto filmu. Spielberg asi natočit přesně to co chtěl natočit. Problém je, že na diváka, který se moc neorientuje v reáliích tehdejší doby (zvláště pro obyvatele Evropy) je tam těch historickcýh jmen (dnes povětšinou divákovi neznámých) až moc. Ale jsem rád, že jsem to viděl. Takhle se tvořila historie a dějiny svobody. Abraham Lincoln skutečně patří věčnosti. Dávám tři hlasy za poctivé filmařské řemeslo. * * * (02.06.2013)

Fascinující filmový dějepis. Steven Spielberg s vypravěčským talentem sobě vlastním vykreslil silný a přesvědčivý portrét muže, který se stal (americkou, ale vlastně i globální) ikonou (a to do té míry, že v jiných dnešních filmech loví vampíry). Abraham Lincoln je takovou americkou obdobou Masaryka (nebo spíš naopak :-)). Genialita Spielbergovy režie tkví v tom, že udělal z podstaty věci neatraktivního kuloárního boje o prosazení 13. dodatku americké Ústavy cosi jako strhující soudní drama, nebo spíš analogii tohoto v USA tak populárního subžánru. Nesporným kladem je, že se tvůrci vyhnuli patetickému ztvárnění, ba naopak lze souhlasně kvitovat fakt, že demokracie a politika je a vždy byla hojně špinavým řemeslem. Zajímavá je též analogie k dnešku, kdy i přes těžké stíny korupce dopadající na současnou politickou elitu (a to platí univerzálně, jak v USA, tak i celé Evropě, o naší samosprávě ani nemluvě) existuje stále naděje, že vlády zamíří pozitivním směrem... Další celkem hodně povedená filmová učebnice dějepisu a jasná vize toho, komu se budou letos udělovat oskaři (minimálně Daniel Day-Lewis je horkým favoritem)... PS: Snad jediná má výtka tkví v tom, že v podtónu filmu je silně cítit paternalismus amerického (euro-atlantického) náhledu na svět, až přespřílišné ukotvení, jakoby ideologie lidských práv nebyla jen jednou z mnoha...ale chápat se to dá... ,,Největší počin 19. století. Schválený pomocí korupce, díky úsilí a pomoci nejryzejšího muže v Americe." (03.01.2013)

Mnohé komentáře k tomuto mimořádnému dílu vypovídají více o svých autorech než o díle samém. Spielberg, často nekriticky zbožňovaný a skoro stejně často také tak zatracovaný, se tu vzepjal k mimořádnému tvůrčímu činu. Poslední měsíce života jedné z největších osobností světových dějin 19. století, postihující končící mimořádně krvavou občanskou válku Severu proti Jihu, jsou jímavým příběhem muže, který až do konce svého života zůstal tím, kým byl: prostým mužem z tehdejšího amerického západního pohraničí, zálesákem a pozoruhodným autodidaktem, který se dopracoval mimořádné úrovně. A posléze i dvou volebních období ve washingtonském Bílém domě. Rozvaha, se kterou řídil zemi, odvaha a statečnost, které jej neopouštěly ani tehdy, když stál na pokraji zničující porážky, jsou a byly stejně obdivuhodné jako jeho jedinečný intelekt a pozoruhodná vzdělanost. Spielberg ani autor scénáře si v ničem svou úlohu neusnadnili. Zblízka, pod drobnohledem kamery, vidíme i druhou, odvrácenou tvář americké demokracie, tvář pokrytou boláky ponížení, rasismu s prvními nádechy protofašistických náznaků, politiku, která již tehdy byla nejen v americkém provedení bezskrupulózní. Lincolnova velikost - připomeňme si jeho ohromný pomník nedaleko Bílého domu - tu vyniká ještě víc. Strhující herecké výkony, nesené režisérskou představou a vůlí, mají svůj svorník: je jím Daniel Day-Lewis ztělesňující amerického dějinného velikána natolik suverénně a samozřejmě, že se jím, prodchnut velikostí svěřeného úkolu, skutečně stává podobně jako Jiří Pleskot Edvardem Benešem nebo Meryl Streepová Margaret Thatcherovou. Pozoruhodný výkon odvádí i Sally Fieldová v úloze Lincolnovy kontroverzní choti Mary. Sytě jsou prokresleny i portréty členů Lincolnova kabinetu. Kamera Janusze Kabinského doslova čaruje jak v prostorách Bílého domu, tak ve velkých krajinných záběrech bitevních scén a jejich hrůzných pozůstatků, tisíců a desetisíců mužských mrtvol. Vlastenecký patos, podávaný Spielbergem, je cudný ve výrazu a hluboký v citovém prožitku. Velkolepá severoamerická fuga je jasným oscarovým filmem a současně nadčasovou poctou muži, který patří ve světových dějinách k tomu nejzávažnějšímu a nejjímavějšímu, jak film naznačuje rovněž věcně podaným tragickým koncem-skonem dvoumetrového obra své doby. Pro toho, kdo vnímá život jako zdroj hlubokých, kvalitu životu stále zvyšujících zážitků, jde a půjde o setkání vskutku nezapomenutelné. (04.02.2013)

Jakmile jsem viděl trailer, bylo jasné, že se mi to bude hodně líbit; a také to, že v Evropě Lincoln moc úspěchu nesklidí. A podle toho také vypadá. Člověk by řekl, že skuteční "kritici" se dokáží přenést přes patriotismus a zhodnotí tu poctivou řemeslnou práci, co Spielberg odvedl. Ale nestalo se, takže to budu muset, alespoň částečně, napravit já (jako nadšenec do americké historie)...85%...[26.01.2013_Cinestar_Černý Most] (26.01.2013)

Jak se chlapíci v Kongresu tahali a přetahovali o 13. dodatek k ústavě, jak upláceli či byli upláceni, jak měnili názor či jak si stáli za svým. Ne, že by to bylo nezajímavé. Ne, že by Lincoln nebyl sympaťák, charakter a zábavný chlapík vyprávějící báječné historky. Ne, že by film nevyvolal emoce v souvislosti s válkou i ryze osobní, při zmínkách o smrti prezidentova syna. Spielbergovi se zřejmě podařilo dosáhnout přesně toho, čeho chtěl. Já jsem si u toho častokrát vzpomněla na Pravou blondýnku 2 a dost fest jsem tam postrádala nějakou pastelovou barvu a hlavně tu čivavu. (29.06.2013)