Reklama

Reklama

O pevnosti, která se stala symbolem vzdoru. O obráncích, kteří se stali symboly hrdinství... Je rok 1836 a sedmi tisícová mexická armáda pod vedením generála Santa Anny pochoduje na sever přes území Texasu. V cestě jim stojí bývalá misie a nyní nouzová pevnost Alamo v San Antoniu, kterou nařídil americký generál Houston (R. Boone) bránit, a zdržet tak nepřítele, dokud se mu nepodaří sestavit bojeschopné vojsko. Obranou polorozpadlé pevnosti pověřil plukovníka Williama Travise (L. Harvey), jenž má po svém boku také velitele dobrovolníků Jima Bowieho (R. Widmark) a bývalého kongresmana opředeného legendami Davyho Croketta (J. Wayne). Před Alamem se za pár dnů začnou formovat mexické pluky, posily stále nepřicházejí a napětí uvnitř pevnosti se stupňuje. Konflikty vznikají hlavně mezi tvrdošíjným Travisem, který se snaží zoufale držet obránce pohromadě i za cenu lží, a Bowiem, který Travisovo velení nehodlá respektovat. Roztržky však musejí jít stranou. Santa Annův úder se blíží a osamocená dvoustovka mužů se bude muset postavit tváří v tvář mnohonásobné přesile, aby získala drahocenný čas pro Houstona… John Wayne se zajímal o zfilmování slavné bitvy o Alamo již od roku 1945 ještě pod hlavičkou studia Republic Pictures, ale svůj vysnění válečný western se mu podařilo dokončit až se svou vlastní společnosti Batjack v koprodukci s United Artists v roce 1960. Sám se navíc chopil režie a zainvestoval projekt jedním a půl milionem dolarů z osobních zdrojů. Snímek se se svým konečným rozpočtem dvanácti milionů dolarů zařadil ke kolosálním produkcím té doby jako Spartakus (1960, taktéž 12 milionů), Ben-Hur (1959, 15 milionů) či Pád říše římské (1964, 16 milionů). S dvacetimilionovými tržbami se jistě nestal propadákem, ale v poměru k rozpočtu ani výrazným kasovním trhákem. Do již tak vysoké ceny filmu se započítala i částka za stavbu autentické repliky původní pevnosti s celou vesnicí, kterou trvalo vybudovat dva roky. Ta se ale následně stala hojně vyhledávanou filmařskou lokací pro více než stovku dalších projektů, nejčastěji westernů jako Dva jeli spolu (1961), Bandolero! (1962) nebo minisérii Osamělá holubice (1988). (Česká televize)

(více)

Recenze (68)

kaylin 

všechny recenze uživatele

John Wayne nebyl jenom skvělým hercem, který se navždy stal představitelem zásadových a čestných mužů, ale trochu také fušoval do ostatních profesí. Producentská profese se skoro nabízí, ale on se posadil i na režisérskou stoličku. "Alamo" bylo jeho prvním a vlastně i jediným filmem, kde byl uveden jako jediný režisér. Není se čemu divit. Dá se v podstatě říct, že se jedná o Dukův opus magnum, dílo, na které se připravoval celý život. Ne proto, aby zde předvedl, jak skvělým je hercem, ale především, aby předvedl, jak vědom si je síly svého národa, jak moc si uvědomuje potřebu oněch čestných a statečných mužů. "Alamo" je v podstatě jednou z mála variant, která se skutečně nabízela. Více: http://www.filmovy-denik.cz/2013/02/alamo-1960-80.html ()

radektejkal 

všechny recenze uživatele

Adelante! Arriba! Tak tohle je pravá waynovka, už proto. že si ji režíroval sám mistr, podle svýho naturelu a podle svýho gusta. Ale proč se jeho mementum stalo právě Alamo? Proč se nedržel oblíbeného tématu "singing cowboy, dancing horse"? William Travis má jiný punc než George Armstrong Custer, i když oba skončili stejně. Likvidační války proti Indiánům v roce 1960 už nebyly oblíbené ani v USA - Mexičané nechávají odjet ženy a děti do bezpečí, zatímco skalp 14 leté Indiánky byl nejdražší (počítaly se i skalpy dětí, které mohla mít). Navíc je tu je spousta polopravd, už třeba: Antonio López de Santa Anna není jenom generálem Santa Anna (jak je to ve filmu), ale také prezidentem Mexika. Pohrobek má pravdu, když v první větě své recenze píše, že si J.W. splnil svůj věčný (spíš bych řekl velký) sen. Má ale i pravdu v poslední větě, že se americko-mexická "válka" (správně v uvozovkách) musela nějak ospravedlnit. ()

Reklama

špaček421 

všechny recenze uživatele

Parta vzbouřených amerických vidláků trousících filozofické proslovy o životě, lásce a Bohu na počkání, John Wayne nosící kožešinovou čepici, i když je padesát ve stínu, nesympatický velitel pevnosti a k tomu mnohatisícová mexická armáda, proti níž zjevně nikdo nemá šanci. Díky za Widmarka, díky němu jsem to dokoukal. Ale první hodina byla ještě docela fajn. Ale mrzí mě vynechání scén, kdy Mexičani nervují Amíky hraním Degüella. Asi si to Wayne užil už předtím v Rio Bravo a nechtěl tu s tím zdržovat. ()

Martin741 

všechny recenze uživatele

Johna Waynea poznam hlavne ako herca-drsnaka. No a v tomto filme sa chytil aj rezie. A na prekvapenie, film celkom funguje. Prvych asi 120 minut je len taka omacka /vysvetlovacky, zoznamenie divaka s dejom/, ale potom sa rozjede pravy westernovy masaker se vsim vsudy. John Wayne je pred aj za kamerou a za seba hovorim, ze ovela viac mu to svedci pred kamerou. 85 % ()

Pohrobek 

všechny recenze uživatele

Proslulý velkofilm, jímž si Wayne splnil svůj věčný sen: natočit oslavnou píseň americké svobody, ospravedlnit a zdůvodnit převahu, ne-li nadřazenost, Američanů anglosaského původu. Film je naprosto jednoznačný, ale i když je dnes moderní tvrdit, že Američani vybili indiány, utlačovali černochy a okradli Mexiko o Texas a Kalifornii, něco na tom filmu je. Pochopitelně, že by se měl brát symbolicky, protože oslava boje do posledního muže a posledního dechu dostala vážné trhliny za druhé světové války zejména ve spojení s japonským přístupem. Nicméně, nějak se ta americko-mexická "válka" ospravedlnit musela. ()

Galerie (238)

Zajímavosti (19)

  • Richard Boone dorazil na natáčení s plnovousem. Později mu to bylo často vyčítáno, jelikož jeho postava, generál Houston, vousy neměl. (Karlos80)
  • Velkým šlágrem se stala „Green Leaves of Summer“, píseň od Paula Francise Webstera s hudbou Dimitrije Tiomkina, nazpívaná vokální skupinou The Brothers Four. V roce 1961 byla píseň nominována na Oscara; soundtracku byl udělen Zlatý glóbus za nejlepší originální hudbu. U nás ji nazpívala skupina Rangers pod názvem „Vina vína“. (sator)
  • Zbraň, kterou používá Jim Bowie (Richard Widmark), je Nock Volley Gun, sedmihlavňová křesadlová palná zbraň s hladkým vývrtem, kterou používalo britské královské námořnictvo během raných fází napoleonských válek. (Marek06)

Reklama

Reklama