Srdcový král

Nádherný film konfrontující bláznovství "skutečných" bláznů s šílenstvím války. Vylidněné městečko obsazené blázny, kteří se oděli do všemožných obleků a zastupují místní honoraci. A přitom v okolí zuří válka a mladý skotský vojáček - v naprosto odzbrojujícím podání Alana Batese - má zde plnit úkoly. Film funguje i jako výborná a inteligentní komedie, ovšem navíc má neskutečně mnoho šarmu, přitažlivosti i zvláštně smutné nostalgie. Vedle Alana Batese zaujmou blázni Jean-Clauda Brialyho, Michela Serraulta nebo Pierra Brasseura. Geneviève Bujold v roli podivné krásky pak s Batesem tvoří hodně povedenou, velmi dojemnou a působivou dvojici. V Evropě celkem respektovaný film, v USA skoro kult, u nás neprávem opomíjená záležitost. (16.08.2006)

Absurdita války spolupotvrzuje starou pravdu: největší fantazií není science, ale non fiction. Příběh, popisovaný v u nás prakticky neznámém filmu předního francouzského režiséra komediálních, někdy až creazy komediálních děl (CARTOUCHE, AFRIČAN, nová verze MADAME SANS GENE) se vztahuje do posledních týdnů první světové války po ztroskotání letní německé ofenzívy. Jedno ze severofrancouzských městeček, které má být z německého rozhodnutí srovnáno se zemí, se otevře pro ty, kteří jsou normálně pro své nepřehlédnutelné zvláštnosti uzavřeni - pro blázny a zvířata z tamějšího zvěřince. Uvolněné struktury otevírají prostor pro úsměvné ohledy na zvláštnosti evropských národů - Němců, skotských Angličanů a nakonec i Francouzů samých. Scéna vzájemného německo-anglického postřílení na ústředním náměstí zplna ilustruje drastičnost a krvavost zapomínané Velké války. Humor a komediální nadhled nevyvolávají v žádném případě úlevný smích, ale tíseň. Tíseň, která se nás zmocňuje tehdy, jsme-li konfrontováni s různými formami odvrácené tváře skutečnosti. O příčinách naprostého utajení tohoto pozoruhodného díla před českým divákem se lze jen dohadovat. Patrně nezapadalo do schémat tehdejší cenzury a jeho nákup překračoval sporé devizové možnosti tehdejší doby přídělové (centrálně plánované) ekonomiky. To nemění nic na tom, že jde o dílo špičkové z autorsky vyzrálé a řemeslně zdatné ruky. (28.09.2008)

Můj oblíbený Philippe de Broca se tu dopustil podobenství nebo chcete-li alegorie, se silně protiválečnou tématikou. V žádném případě k filmu nepřistupujte jako k dramatu, ani jako ke komedii, zabíjení způsobené jak známo nepřátelstvím států Ústředních mocností a Dohody je tu implicitně (a zcela záměrně paradoxně) předloženo v duchu zcela pacifistickém. Odmyslíme-li si válečné prvky, můžeme ve filmu najít určitou (byť jen drobnou) podobnost s Kocourem Vojtěcha Jasného či (a za to mě nekamenujte) Menzelovým Rozmarným létem. Celkově je to ale děsná ptákovina, kterou ani přítomnost poštovních holubů nezachrání. (21.07.2010)

Opravdu bláznivé a šílené dílo de Broci. Ale ani nejniternější přání autorů se tady míjí účinkem. Film jsem sice neviděl od začátku a ani to nevadilo, protože děj v tomto případě nehraje žádnou roli,anarchistické pojetí filmu silně ničí zaklad filmu a to jeho kostru příběhu. Režiser pevně neuchopil to málo co měl (pravé šílenství ve válečném šílenství a to vše vmixované v komedii) a plýtvá nápady jak na běžícím pásu až se v tom divák ztrácí. To co může být zábavné 20 minut, je skoro na dvouhodinovém filmu děsně ubíjející. A navíc větčina herců se utápí v přehrávání a větčinou lezou na nervy (hlavně ten co hrál biskupa). Kdo si doopravdu chce vychutnat zábavný anarchistický film, tak ať se raději podívá na Kouzelného Kristiána s Peterem Sellersem. (29.09.2008)

Vynikající protiválečný film, jenž staví do kontrastu partu bláznů, která obsadí na jistou dobu vylidněné a Němci k vyhození do vzduchu určené francouzské městečko, a vojáky a jejich myšlení, jež je často bláznivější než hraví blázni sami. Atmosférou mi to chvílemi připomínalo britský mystery seriál The Prisoner (ten ze 60. let). Bláznivé reje, tance, hudba, volba krále, snaha o záchranu města, honičky vojáků, průpovídky („Ženské po celém světě jsou kurvy, a chlapi generálové.“ Velkou roli hraje i vynikající kamera, spousta obrazových prvků a nápadů, a ostatně i samo francouzské městečko. Scénáři se žel nevyhnou určité hluché scény a hluchá místa, ale zbytek to rozhodně dokonale převáží. (02.02.2015)