Reklama

Reklama

Berlín 1943. Židovská otázka se blíží ke svému konečnému řešení a nacisté se rozhodnou odvézt zbývající židovské obyvatelstvo z Berlína. Zbývá jich sedmdesát tisíc. V průběhu celého jara jsou večer co večer odvlečeny celé rodiny, starci, děti, kdokoliv. Do posledního vlaku složeného z dobytčáků je nasázeno 688 lidí. Mezi nimi i slavný boxer Neumann, kabaretiér Noschik, šestáctiletá Ruth a další. Ti všichni si záhy uvědomí, že jejich cesta skončí v Osvětimi, kam všechny transporty směřují. Boj o život však začíná již v přecpaných vagónech. Je vedro a není voda, hysterie se stupňuje a během několika dnů začnou přibývat mrtví. Jedinou možností záchrany je útěk. (Bontonfilm)

(více)

Videa (1)

Trailer

Recenze (185)

JASON_X 

všechny recenze uživatele

Rozporuplné dojmy. Na jednu stranu syrovost a živočišnost některých scén (ca 90% děje se odehrává uvnitř vagónu), na stranu druhou film totálně zabíjejí všelijaká otřepaná melodramatická klišé (hovory otce a matky s jejich protivně rozumnou malou velkou dcerkou, různé flashbacky, nesnesitelná postava "baviče"), nebo hodně nereálná scéna konfliktu prostých wehrmachťáků s vlakovými dozorci z řad SS kvůli trpícím Židům ve vlaku (ano, všichni Němci nebyli antisemiti a sadisti, díky za polopatickou vysvětlenou). Nespornou působivost snímku rovněž hodně snižuje fakt, že se jedná o scénáristickou fikci (i když založenou na reálných historických událostech a i když se jistě podobné hrůzy v podobných vlacích odehrávaly). Ani česko-slovenské herecké xichty filmu na důvěryhodnosti nepřidávají a účast jisté turecké flundry v roli židovské dívky je přímo urážka obětí i dobrého vkusu. Ale zase třeba Kukuru jsem viděl rád, to přiznávám. Takže hodnotím průměrně. A pořád je to lepší, než kýčařský prasopes Špílberg. ()

heyda 

všechny recenze uživatele

Hodně výborných scén a vysoký potenciál. Jen škoda, že to neměl pod palcem režisér kalibru Franka Darabonta nebo někoho, kdo umí točit psychózní filmy na malém prostoru. Z tohoto filmu mohl být nejlepší evropský koprodukční film o holocaustu. Mohl, ale není. Přesto chválím herce a nekompromisnost (žádné nadržování sympatickým postavám zde nečekejte), jen škoda, že to nemá propracovanější děj a hlavně zručnějšího filmaře na režisérské lavičce. I tak je to ale film, který stojí za zhlédnutí (v originále) a na ty čtyři hvězdy to těsně vyjde. 70% ()

Reklama

cheyene 

všechny recenze uživatele

Snímek, který ukazuje a dokresluje, čím si museli Židé projít, než se dostali do opravdového pekla, do míst, které Bůh snad tisíckrát proklel - Osvětimi, chceme-li Auschwitz. Název, který budí hrůzu a vyvolává nepříjemné mrazení v zádech i po tolika letech. Auschwitz, německý název, který zní, jako když vám nad hlavou zasviští kosa. Jak příznačné pro asi nejhorší vyhlazovací tábor. Vše ale začínalo už nepředstavitelně krutým a nehumánním transportem, který tvůrci velmi realisticky a naturalisticky líčí. Neskutečně malý prostor ve vagónech, vyprahlá ústa, hladové žaludky, mrtví a takřka apokalyptické podmínky doslova prostupují z obrazovky do našich obýváků. Gedeon Burkhard v hlavní roli tradičně nezklamal a jeho charisma dovádí film někam dál, ke 4*. Perfektně se rolí ujaly herečky (včetně dětské role Niny). Malinko mě mrzely výkony českých herců, jimž jsem jejich role příliš nevěřil (nesedli mi na dané postavy ani prostředí, děj,...) a to samé platí u hlavního esesáka dohlížejícího na celý transport. Krom blonďatých vlasů a modrých očí vůbec nepůsobil jako "německý nelida", byť scény měl úměrné krutosti "nácků". Tento herec se mi jeví spíše jako úlisný podrazáček....I přes to všechno hodnotím vysoko. ()

Marze 

všechny recenze uživatele

Německo-český Poslední vlak představuje spíše danajský dar než poctu obětem nacismu; je totiž slabý a nepovedený po všech stránkách včetně dabingu. Spoléhá na obecné dialogy i stokrát viděnou modelovou situaci: v jednom vagonu bojují o přežití lékař, kabaretiér, boxer, jejich ženy i děti. Navíc je školácky natočen a všechny složky včetně masek vyhlížejí, jako by se točila úsporná televizní inscenace 70. let. Vojta Kotek, Stanislav Zindulka či Nina Divíšková nehrají špatně, ale čirá typologie bez jedinečného nápadu jim neposkytuje žádný záchytný bod. A metoda vyprávění oprašuje to nejstarší klišé, útěky od trýznivé reality k šťastným vzpomínkám, až ostudně mechanicky, nemluvě už o šroubovaném motivu Beethovena či partyzánů. ()

Dale 

všechny recenze uživatele

Film o exporte Židov do koncentráku je stávka na istotu. Každému je jasné, že z toho bude silný a emóciami nabitý príbeh, z ktorého by ani úplný amatér nedokázal spraviť zlý film. Áno, sú tam silné momenty, no väčšinou je to len taká stokrát videná rutina, od Vilsmaiera som určite čakal viac. Nakoniec z toho vznikla len komorná dráma, ktorá pôsobí až príliš televízne. Ani herci, ktorí by mali takýto príbeh ťahať, mi neprišli nejako extra presvedčiví. Možno som už prejedený z všetkých tých filmov o koncentrákoch, no určite je dobré, že sa stále nakrúcajú, aby sa na tieto hrôzy nezabudlo. Ja si pre emócie zájdem do Osviečimu, lebo vidieť tie následky hrôz naživo je stokrát silnejšie, ako akýkoľvek film. ()

Galerie (17)

Zajímavosti (10)

  • Ve filmu byla použita lokomotiva řady 555, tzv "Němka". (Indy_Brabino)
  • Filmovalo se v bývalém koncentračním táboře Auswitz - Birkenau, a v obcích Krupá a Chrášťany. (M.B)
  • Záběry podkreslující finální titulky pocházejí z Židovského památníku (znám též jako Památník holocaustu) který se nachází v centru Berlína. Památník architekta Petra Eisenmanaa a sochaře Richarda Serra (původní návrh byl ale mnohokrát upraven) tvoří rozvlněné pole náhrobních kamenů, celkem 2711 šedivých betonových kvádrů různé výšky, a rozkládá se na ploše více než 19.000 m². (Adrai)

Související novinky

Největší námořní tragedie ve filmu

Největší námořní tragedie ve filmu

25.01.2007

Německá televizní společnost ZDF oznámila, že natočí velkofilm o největší námořní tragédii. V lednu 1945 se přeplněný Wilhelm Gustloff po nárazu torpéda, jenž bylo vypáleno sovětskou ponorkou, během… (více)

Reklama

Reklama