Voda

Pretty woman po indicky - určite by si to mali pozrieť milovníčky amerických dojákov, vyplačú si oči, ale z úplne iných dôvodov. Trochu ich vyfacká realita. Fascinujúci príbeh, viac tragický ako romantický. Fakt sila. Ďakujem bergovi.12 za komentár, dúfam, že sa mi podarí pozrieť aj prvé dva filmy z trilógie. (29.05.2012)

Exotický príbeh z exotickej Indie, ktorý vniesol do romantického žánru úplne iný štýl vyjadrovania citov a emócií, než sme zvyknutí z amerického filmu. Náboženstvo, láska, bolesť, politika - všetky tieto aspekty sú skĺbené v nádhernom indickom prostredí v jednom ponurom a depresívnom kláštore. Citlivo zrežírovaný, obsahovo vkusný, herecky výborný a hudobne prekrásny film, ktorému som ale nedokázala odpustiť až prílišnú zdržanlivosť a uzavretosť pri romantických scénach, myslím, že režisér mohol medzi dvoma ústrednými zamilovanými postavami rozdúchať viac vášne - samozrejme, v rámci konzervatívnych indických noriem :-) (17.07.2011)

Poměrně dlouho jsem nechtěla, aby mi mé filmové výlety do Indie poskytovali více, než-li jen pohádkovou zábavu a skvělé filmy nesrovnatelné s čímkoli jiným, na co je středoevropské oko zvyklé. Po rekapitulaci výrazných rolí Johna Abrahama jsem znovu přistoupila k Water a všechno se ve mě sevřelo. Taková dávka odcizení a naprosté bezmoci je příliš stravující... než, aby bylo možné takový film zařadit mezi uniformní programové schéma na ČT2. Čímž si zároveň vysvětluji zdejší pozastavení nad některými odpady. V dramaturgii byl zřejmě učiněn odvážný krok, ale cesta k němu nevedla žádná. (09.11.2010)

Tematicky jeden z filmov typu "jeden svet" prekvapí svojou nevtieravosťou, najmä keď vezmete do úvahy, že hlavnou hrdinkou je 8-ročná vdova. A Gándhí do toho. Samozrejme, dojímavých momentov korunovaných záverom sa nájde, no nie sú presilené a netlačia, zabudnite na doslovnosť. Vysoko pozerateľné je i herectvo, hoci John Abraham (Narayan) je jemne povedané elegantne telenovelový :D. Na rozdiel od famóznej malej Saraly. Btw. hudba bola nahraná pod dohľadom dirigenta Petra Breinera orchestrom bratislavského rozhlasu. A bolo tam pár pekných nápadov. (08.08.2011)

Připadá mi to jako klasický příklad „festivalového filmu“. Vezme se silný příběh a natočí se tak, aby nebyl moc temný. Pak už se jen čekají ovace. Podle mne by to celé bylo mnohem působivější, kdyby to v útulku pro vdovy vypadalo trochu drsněji a většina filmu by se netvářila jako romance. Závěr jsou pak sice docela silné kapky, ale prostě už to přišlo pozdě... (31.05.2010)