Block Party

Na film Block party jsem se bál podívat. Sice Michela Gondryho unávám a jeho filmy se mi líbí, ale už tak moc nehodloju Rapu. Proto jsem šel na film s obestředností a líbí se mi že to o tom Rapu vlastně moc není. Je to spíše taková Way tour, tedy cesta na ten rap koncert. Takže se setkáváme s roztodivnýma lidma(hipíci, drsní gangsta niggaz, aj.) Mezitím se ukazujou ukázky z toho koncertu. Nejlepší je rozhodně Kanye West. Docela překvapení ale jeto spíše takový průměr, ale za to že jsem byl fakt překvapen dávám o jednu hvězdu navíc. (01.07.2010)

Rap a hip-hop mi sice nic neříkají, ale tenhle hudební dokument mě přiměl zapomenout na předsudky a výborně se bavit. Dave Chappelle je vynikající bavič a komediant, záběry ze samotné akce jsou prostříhávány scénami z její přípravy a krátkým představením jejích aktérů. Michel Gondry to celé poskládal v jeden dokonale fungující celek. A já si říkal, že ta hudba má nakonec něco do sebe (opravdu jsem to napsal já?). :) (16.07.2006)

Úvodní půlhodina kdy Chappelle pobíhá po své rodné hroudě a nahání neznalé na svou show je výtečná, stejně jako část o přípravách s návštěvou jednoho architektonického skvostu obývaného čarodějnickým post-hippie párem. Jenže pak se to začne plně soustředit na párty samotnou a s ohledem na její hudební styl jsem vlastně docela převapen, že jsem to ve zdraví přežil. Ale stejně jsem si hned po skončení musel pustil jako detox něco řízného od Alice Coopera, přece jen kdo má vydržet všechna ta provolání o utlačování, (ne)rovnosti a (ne)svobodě od lidí s diamanty v uších? (02.08.2009)

Libová záležitost, disponující tak úžasnou atmosférou, že jsem málem několikrát po skončení písničky zatleskal. Chappelle je božan, hudba fantastická (Fugees reunion, Mos Def a hlavně Kanye s dechovou sekcí) a Gondry navíc vše drží pevně ve svých rukou. Už ať to mám doma, abych si některé pasáže mohl pouštět znova a znova a znova a...... (03.08.2006)

Zajímavý dokument o vzniku a průběhu jedné ambiciózní pouliční hiphopové párty na ulici v Brooklynu. Vše v doprovodu, pro mne neznámého, amerického komika Davea Chappella, který se s vervou a mocným týmem pouští do velkoryse pojaté párty. Nechybí přípravy, nadšení, hudba, mučednické sjednocování černošského obyvatelstva s jejich věčnými hesly a horlivě přijímanou rolí utlačované rasy. A ta famózní budova Breaking Angel s jejich bizarním obyvatelstvem a vzletným snem. Vše v nadšeném idealistickém tónu o výjimečnosti, velkoleposti, neopakovatelnosti. Všichni, kteří se zapojují do tohoto zvláštního projektu jsou nadšení a optimističtí. Snaží se vychovávat, pomáhat, ale též věčně a pokrytecky naříkat a láteřit. Ale celkové přípravy a průběh pro svoji technickou nejednoduchost zaslouží velký respekt a obdiv. (16.01.2013)