Red Road

Výřezy reality, které Jackie sleduje, vlastně o realitě samé nic moc neprozrazují. Chybí klíčový kontext, čeho si je hrdinka vědoma a čeho po sestoupení zpět do světa, s nimž před lety ztratila kontakt, poměrně šokujícím způsobem zneužije. Velmi pomalý film dlouho ani nenaznačuje, jakým směrem míří. Stejně jako Jackie neznáme souvislosti a těžko můžeme o postavách vytvářet nějaké soudy, chápat je, či odsuzovat. Red Road je tím velmi odtažitý, zároveň syrově realistický, což se překvapivě nebije s jeho kontemplativním tónem (Arnoldová přiznává svou inspiraci Tarkovským). Koho neosloví na minimu zredukovaný příběh, může přemítat třeba nad ontologickým poutem mezi filmem (videem) a skutečností. 75% Zajímavé komentáře: Radko, dezorz, Cushing (26.04.2011)

Celovečerní debut nadějné režisérky Andrey Arnold, jež svou pozici obhájila v následujícím neméně podařeném snímku Fish Tank, se zabývá stěžejním tématem pomsty a odpuštění, přičemž notnou část stopáže divák absolutně netuší, jakým směrem se děj bude dále ubírat. Sledujeme konání osamělé a zahořklé protagonistky Jackie, aniž známe její úmysly, motivaci jednání, její minulost. Nevíme o ní nic. ~ Někomu se mohou zdát tyto pasáže poněkud zdlouhavé, ale dle mého soudu právě ona záhadnost hlavní představitelky udržuje divákovo napětí a zaručuje očekávání, jakým směrem se vše vyvine. Dokumentární kamera v kombinaci se špinavými záběry bezpečnostního kamerového systému města Glasgow, na jehož předměstí je děj situován, monitoruje též místní sociální poměry, kriminalitu, šeď panelových bloků s množstvím odpadků v ulicích. Vypíchnu zajímavou hru barev v bytě. ~ Red Road si jede svou (pěkně syrovou, naturalistickou) písničku a divákovi rozhodně nepodlézá, naopak ho sofistikovaně mučí svým pomalým tempem dodávání informací. Kvalitní podívaná pro nemasového diváka s pro mě přijatelným, ba dokonce vítaným koncem. (18.12.2011)

Jackie musí na šichtě sledovat dění na kamerách. Zní to jako velmi fádní práce, ale díky tomu má možnost nahlížet do života ostatních. Z těch, které na obrazovkách vídá pravidelně, se stávají známí bez jména. Jenže vše se změní v okamžiku, kdy 1 z kamer zaměří někoho z minulosti…Andrea Arnold mě zaujala už filmem Fish Tank. Byl jsem proto na její debut zvědavý. A nezklamala. Divák si hned od počátku uvědomuje, že se hlavní hrdince kdysi stala nějaká tragédie, a pomalu sbírá střípky, o co šlo. Zároveň trpí tím, jak moc riskuje. Začne totiž porušovat všechna psaná i nepsaná pravidla, zanedbávat monitoring ostatních událostí (což může pro někoho v nebezpečí skončit špatně), avšak hlavně riskuje v soukromí, kdy téměř ztrácí pud sebezáchovy a koleduje si o průšvih. Divák jí sice fandí, ale zároveň má o ni strach. Navíc tím, jak vezme spravedlnost do vlastních rukou, postaví publikum před nepříjemné morální dilema…Ale někdy se dá vyrovnat se ztrátou způsobem, který na první pohled může vypadat absurdně. Dám slušné 4*. (08.09.2023)

Syrové a realistické až na dřeň. Způsob podání celého příběhu mi sedl takřka dokonale. Skoro bych se nebála říct "dokument duše". Postupně se člověk noří do nitra dvou rozpadlých existencí, které si po jednom nešťastném incidentu k sobě hledají cestu, aby si mohly navzájem odpustit... a možná začít i lepší život... (22.05.2011)

Takový typický film Andrey Arnold. Dvě věci ona umí naprosto dokonale - vybudovat podmanivou atmosféru a v úvodu vše skvěle rozehrát a dostatečně představit postavy. To se jí povedlo nejen ve Fish Tanku a v American Honey, ale i tady a právě už jenom tohle mě dokázalo upoutat vlastně po celý čas. Jak mě ale bere forma jejích filmů, tak se scénáři mám naopak zase vždycky nějaký problém. U Fish Tanku mi přišla hlavní hrdinka nedostatečně vykreslená a bez hlubší psychologie, v American Honey má vše slušný rozjezd, ale v druhé polovině se vše solidně budované rozplizne v cosi vyloženě o sexu a co se Red Road týče, tak má z těchto problémů vždycky od každého něco. Ono to totiž začne opravdu solidně a taky se to pak dokope k silnému závěru, který vše viděné chytře propojí a naštěstí odhalí i vše, co až do samotného konce zůstávalo záhadou (což sice až tak mysteriózní nebylo, dalo se to odhadnout docela rychle, ale co už), jenže v tom prostředku je problém. Celá ta část trvá zbytečně dlouho, postavy Stevieho a April nemají v příběhu hlubší opodstatnění, když už se jim to tak věnuje a co se týče chování Jackie, navzdory tomu, že většinu času ten film docela psychologický je, její motivace v přesně takhle vypadajícím "boji" proti Clydovi jsem vůbec nepochopil. SPOILER Dostat ho zpátky do vězení mohla jakkoli, nemusela ho rovnou balit. Ano, chyběl jí sex, byla zoufalá a sama, ok, ale fakt by někdo byl schopný se takhle rozvášnit nad vrahem, který vám zabil manžela a syna? KONEC SPOILERU Ten film celou tuhle část vykresluje podle mě dost podivně a nedostatečně. Dost mi to ubralo dojmy ze závěru, které sice silné celkem byly, ale ne až takové, jaké mohly být. A tohle všechno mi brání k čtvrté hvězdě, protože ta propracovanost je nakonec mnohem menší, než sliboval úvod. I Averyho do toho šlo víc zapojit, takhle je to jen další zbytečná postava, jejíž opodstatnění šlo úplně jednoduše říct tím šmírováním přes kamery. Rád bych tomu ty čtyři hvězdy dal, ale něco mi tam na ně prostě chybí. Silné 3* (19.11.2022)