Zrcadla

║Rozpočet $35miliónov║Tržby USA $30,691,439║Tržby Celosvetovo $77,488,607▐ Tržby za predaj DVD v USA $10,237,328 //počet predaných kusov 581,710║ Z veľkého množstva podobne ladených horrorov to je asi najlepšie zvládnutí projekt, Alexandre Aja svoj talent nezaprel a rozbalil to vo veľkom a dokázal že je momentálne najzručnejší režisér vo svojom žánri. Trikovo zvládnuté, ponurá atmosféra nechýba, temnota tiež, pár dobrých lakačiek, fajn Kiefer Sutherland a hudba spraví svoje. /80%/ (30.11.2009)

První polovina filmu vynikající, pak už se to však začalo blížit ke klasickému Ajovi. Bláznivý závěr (druhá polovina filmu) plný akce, třepotající se kamery a spousty počítačových triků (jinak uplný závěr vynikající - poslední 2 minuty). To je to, co mě dokáže od dobrého hororu odlákat. Námětem velmi zajímavý film, zpracováním však horší. Na Kiefra si stěžovat nemohu, ten mě opět potěšil a doufám, že už skončila éra J. Bauera. Je to na samé hranici, ale přikloním se zatím k nižšímu hodnocení, třeba jednou příjdu Ajovi více na chuť. (14.01.2009)

Alexandre Aja se již dokonale etabloval mezi režisérskou elitu. Svými dvěma předchozími hororovými počiny získal respekt nejen mezi fanoušky, ale dokonce i mezi odbornou veřejností. Přesto se však ještě nedá označit za opravdovou režijní hvězdu. K dosažení této kýžené mety mu měl pomoci nový snímek, remake korejského snímku Geoul sokeuro. Slovo remake nelze v tomto případě brát příliš vážně. Aja se totiž rozhodl původním snímkem pouze inspirovat a až na pár společných momentů a samozřejmě základní zápletky spolu nemají příliš společného. Příběh samotný se velmi chytře rozhodl spojit několik žánrů do jednoho. Dostává se nám tu vrchovaté dávky rodinného dramatu, mysteriózní detektivky a duchařského hororu. Nečekejte však žádný maglajz, veškeré žánrové zlomy jsou přirozené a funkční. Zlatým hřebem večera je pak finále, které se předchozímu ději vymyká jak jen to je možné. Aja si chytře pohrává nejen s hlavní postavou, ale také s divákem, přičemž stále zůstává dokonale osobitý a zachovává charakteristické znaky své tvorby. Přestože se jedná o nejvyspělejší Francouzův snímek, kvalitativně za těmi předchozími bohužel zaostává. (21.09.2008)

V první řadě výtečná hudba, výtečný Kiefer Sutherland a výtečně zvládnutá práce s atmosférou. Hororový guru Alexandre Aja radioaktivitou zmutované potomky horníků vyměnil za napůl vyléčeného alkoholika/bývalého poldu (letitého detektiva položí jedna mrtvola?), potulujícího se na okraji propasti. Klišé kupí klišé, ale budiž odpuštěno. Námět totiž přímo vybízí k vizuální filmařině. Důvěrně známý svět zrcadel, do kterých denně několikrát koukáme, je bravurně zbaven svých daných pravidel a depresivní jízda může začít. Jenže – stejně jako v předešlých kouscích – si se scénáři francouzský režisér nikdy příliš hlavu nelámal, ale tentokrát se mu to krutě vymstilo – a to nijak zvlášť nerýpám (kam až sahají možnosti „zrcadel“?). Naštěstí nechybí podpora v režii, která se krve zdaleka neštítí a v hereckých partech (výborný Kiefer po nálezu mrtvé sestry), přičemž můžu slíbit, že z takové Amy Smart vám spadne čelist. A to doslova. Tvůrci si hrají s možnostmi vidění, důraz se klade na obraz, který chytře deformuje realitu. Na druhou stranu si přiznejme, že to mnohdy vypadá, jakoby Aja točil pro různé diváctvo. Chtěl se zavděčit „nenáročným“ teenagerům (nepropracované vizuální nápady či ochota vycházet vstříc mlsnému mužskému oku – osa Paula Patton – mokré tričko – poctivě detailní kamera, tady nejsem proti) stejně jako přemýšlivějším milovníkům žánru (viz. závěrečná pointa), jenže tři nesourodé závěry už je docela dost – navíc cesta k nim je minimálně diskutabilní.. Po mystičnu přichází akční nářez, následován „obrácením předešlého naruby“. O zklamání se přesto nejedná, viděl jsem PODSTATNĚ nevydařenější remaky asijských hororů (Zmeškaný hovor považuji za ideální příklad), krokem zpět ale Zrcadla bohužel jsou. Každopádně se těším, jak se drzý Aja popere s plánovanou Piraňou.. (30.10.2008)

Aja se tentokrát pustil do takovýho duchařskýho hororu, namísto do řezničiny typu Haute Tension nebo Hory mají oči a rozhodně nezklamal, dokázal občas vyprodukovat solidní porci napětí a dvakrát ve filmu použil svojí nejvytříbenější disciplínu, čímž jsou gore scény a ty teda stojí za to, roztrhnutí úst byla absolutní gore lahůdka. Nicméně jako celek to je občas trochu mdlý a slabý a Keifera Sutherlanda moc nemusim (23.09.2008)