Paprika

He? To už je konec? To to rychle uteklo! Zmatek? Ale i sny občas dávají smyl, ne? Jen ho stačí najít :-) Povedený snímek, s kvalitním doprovodem, charaktery i "příběhem". Ale trochu mi příjde, že nám bylo něco utajeno. Je to zvláštní film, ale tak jiné snad ani Kon netočí -_^ Trochu těžko se hodnotí, ale určitě si z něj odnesete nějaký dojem, nějaké zážitky, nějaký pocit. (13.03.2010)

Tak trochu animovaný kreslený Počátek lehce střihlý Cronenbergovým ExistenZ. Zatímco mě oba výše uvedené tituly přes odlišný styl a obsah shodně nadchly, u Papriky jsem zůstal chladný. Jen málokterý východoasijský snímek mě osloví a emočně správně naladí. Pocházím zkrátka z jiného kulturního okruhu a cítím to jinak. Paprika má celkem jednoduchý námět - děj se točí kolem ukradeného přístroje na výzkum lidských snů, ale těžkopádné a zmatené zpracování, které podtrhuje vizuální přeplácanost plná křiklavých barviček. Ta jedna* je vlastně jen za potenciál, který by se podle mého dal využít mnohem účinněji a s nesrovnatelně větším přesahem. Celkový dojem: 25 %. (14.12.2013)

Absolutní WTF, nevím co jsem čekal, ale tohle rozhodně ne. Vím, že Japonci jsou velice hraví a nápadití, jenže tohle by mě asi nikdy nenapadlo. Jasně splňuje to všechny aspekty, které by se od tohoto filmu dalo čekat. Jenže tak nějak všeho je moc. Naprosto jsem od začátku netušil o co tady jde a ani do konce filmu jsem to nezjistil. Takže nejspíš chyba bude u mě, ale prostě jsem se nedokázal s filmem ztotožnit ba co víc ani jsem ho nepochopil. Hravé, barevné, přeplácané prostě japonské, ale pro mě až příliš japonské. (31.10.2013)

Dôkaz, že japonskí animátori siahajú na Mesiac, zatiaľčo väčšina ich amerických kolegov ostáva trčať na detskom pieskovisku. (Manohla Dargis New York TIMES) - veľmi presne povedané. Papriku som videl na Comics Salone 2007 a bola pre mňa jednoznačným vrcholom anime sekcie tohto podujatia. Už od úvodných (ultimatívnych) titulkov tušíte, že to bude totálny psycho anime nářez, ale na všetky vizuálne nápady a psychedelické divy tohto dielka vás nepripraví nič. Kon Satoshi dokázal na ohranom motíve zneužitia technológií postaviť fantaskný svet, v ktorom je možné úplne všetko. Zároveň však diváka núti zamyslieť sa nad tým, či vstupovanie do podvedomia (a skrz neho do vedomia) inej osoby je etické, i keby sa malo jednať o psychologicky prospešný zákrok. V Paprike je hranica medzi snom a realitou totálne zotretá a to umožňuje režisérovi stavať sen v realite, realitu v sne a neustále preskakovať medzi jednotlivými „rovinami“ snov a reality. Pri troche pozornosti sa v tomto cestovaní divák vôbec nestratí a prakticky jednoduché vyznenie a posolstvo tohto filmu umožňuje film vnímať ako vnútorne výborne vystavaný a premyslený. Dizajn postav je výborný (do slečny Papriky sa proste zamilujete) a veľmi odporúčam i dosť pestrý OST od Susumu Hirasawu (thx to Idaho ;-)). Film však neodporúčam ľuďom zaťaženým na „logiku deja“ pretože na pomyselnej osi expresionizmus – realizmus je Paprika ľavicový radikál. 10/10 Best of 2007 nominee (17.09.2007)

Atmosféricky velmi zdařilé dílo, kterému se velmi obratně daří propojit realitu se snovým světem. Nicméně Cucui to ve své předloze zvládnul ještě zručněji. Satoši Kon se rozhodl nekopírovat knihu a příběh vypráví po svém a značně do něj zasahuje. Cucui na to šel pomaleji. Seznamoval čtenáře s postavami, pozvolna odhaluje jejich vnitřní pohnutky a vysvětluje chod svého fikčního světa. Postupně budoval prostředí, kde se realita a sny měnily v jeden čím dál méně přehledný celek, ve kterém se odrážely nejstinnější stránky všech propojených postav. Tím nejenže postupně dávkoval napětí, ale zároveň neustále udržoval čtenáře v obraze. Až tedy do závěrečné části, která se stala překombinovanou fantasmagorií, která nejenže už ztrácela na přehlednosti, ale též na zajímavosti. Kon hned na začátku diváka přivede právě do oné změti, kde se prolíná realita s fikcí a až poté postupně seznamuje se vším ostatním. Vzhledem k úchvatné úvodní scéně to zpočátku až tak moc nevadí. Audiovizuální stránka je natolik atraktivní, že mlsné diváky doslova zasytí. Konova imaginace však postupem času přestane být hlavním tahounem a těžká orientace ve snímku spolu s faktem, že úvod se zdá být i vrcholem filmu zapříčiní pomalé uvadání nadšení. Celkové atmosféře příliš nenapomáhají ani postavy, které jsou zde - nejspíš v tradici anime tvorby - až příliš karikaturické. (07.01.2014)