Holka jako já - příběh Gwen Araujo

Film jsem viděl už dřív a dnes jsem si jej osvěžil. Příběh je za jedenáct bodů, herecké výkony skvělé, vše ostatní zde už bylo napsáno a mám smutek v duši. Jen ještě připomenu, že ve filmu se objevuje nesmírný sympoš, pro mě naprosto dokonalý a přitažlivý právě proto, že dokonalý není ... Corel Stoll (Joey) ... 4x10 (06.09.2023)

Mě se tohle téma dotýká, takže nejsem úplně objektivní. Proto ta čtvrtá hvězda, která by tam jinak asi úplně nepatřila. Je za to, že je to film o tom, jak je absurdní nenávidět lidi jen proto, že jsou nedovoleným způsobem "nenormální", což ještě pořád je celkem žhavé a ne úplně dostatečně a hlouběji diskutované téma. Divák v takových filmech, i když jsou atraktivnější a dramatičtější než tento (a v tomto filmu asi obzvlášť) kdovíjakou hloubku moc nenajde, ale může je brát jako dvířka, skrze která projde do jiného světa. A může ten svět potom sám osobně poznávat a zkoumat, procítit ho a přemýšlet o něm. Mě vždycky u těch filmů napadne, jak je absurdní, že na někoho "jiného" (třeba ženu v mužském těle) se společnost dívá s odporem a páchá na něm násilí a jiné "jiné" (třeba slepé, nebo chromé) zahrnuje péčí a starostlivostí. Trapné, velmi trapné. Já jen doufám, že tyhle filmy můžou lidi trochu změnit, alespoň o centimetr pootočit jejich pohled, rozšířit jejich omezené obzory a taky že lidem, jichž se to bezprostředně týká, můžou naznačit, že přetvářka, podvody a lži (zde k nim Gwen v podstatě nutí celou rodinu) jsou hodně špatná volba a zařídí se jinak, férově. I když je to těžké, já vím. A v některých zemích skoro nemožné.----Co se filmu jako takového týče, je to zkrátka Agnieszka - trochu suché, střízlivé pojaté, s dokumentárním nádechem, syrová realita, která není vždycky kdovíjak hollywoodsky pohledná a zábavná. Gwen je podaná taky tak - obyčejně, uvěřitelně, nepřehrává, nepózuje. Mercedes Ruehl je taktéž výborná, také dědeček, který rád šije:) Hudba velmi ukázněná a příhodná, i když místama snad až moc smířlivá a konejšivá. Dala bych tedy lepší průměr, ale jak jsem řekla, ta hvězda navíc je za přidanou - doufejme výchovnou - hodnotu :) (01.03.2014)

Gwen, tedy Edie svou odlišnost tak nesmyslně zdůrazňoval, že to nemohlo vést než k tragedii.Úsměvně na mě působil fakt, že kluk s umělýma prsama a ptákem chodí s příslušníkem námořní pěchoty, kterého vyhodili za chlast. To jí-jemu ani jednou nesáhl mezi nohy? Já jsem byl v jeho věku daleko kreativnější a zejména, když jsem byl příslušníkem pozemní pěchoty varšavské smlouvy. Nejvíc mi bylo líto mámy tohoto chlapce-dívky, ta to odsrala nejvíc jako samoživitelka, navíc hispánka v štědrém prostředí sociální politiky USA. No a kdo svoji roli nejlépe zvládnul? Tato dáma http://www.youtube.com/watch?v=nyBKt7fifqc (20.11.2012)

S tvorbou Agnieszky Holland mám problém. Udržuje si sice slušný standard, takže její filmografie neobsahuje vyložená zklamání, zároveň mě ale ještě nikdy nenadchla. Nikdy jsem ani na okamžik neuvažoval o nejvyšším hodnocení jakéhokoli jejího snímku. Holka jako já je natočena podle skutečné události a celá kauza, tedy brutální vražda transvestity s následným soudním procesem, představovala obrovský potenciál pro natočení napínavého dramatu s morálním apelem. Bohužel ve výsledku jde o film, který se za pár dní vytratí z paměti, narozdíl od tématicky zpřízněných kousků, jako je Vojákova dívka a Kluci nepláčou, které se mi spolehlivě vybaví i po letech. Poctivé 3* a víc ani ťuk. Celkový dojem: 60 %. (22.10.2013)

----- "Kromě tohoto byl úplně normální.“ … "Normální kluk ?“ ... "Normální dívka.“ ----- Od první minuty budete vědět, jak skončila dívka, která si říkala Gwen … a měla tu smůlu, že se narodila v nesprávném těle. Dostanete možnost nahlédnout do jejího života - a zároveň sledovat soudní proces s jejími vrahy. Je to příběh plný emocí - vyprávěný s citem ... a s pochopením, s jakým se za svého krátkého života Gwen až tak často nesetkávala. Závěrečná řeč její matky v soudní síni mě odrovnala - o to víc, že snímek vznikl na základě skutečných událostí. (06.01.2011)