Ten Největší

Typická schneiderovská komédia, ktorú sa za žiadnych okolností nedá brať vážne. Ale nemôžem si pomôcť, Schneiderove komédie ma vždy celkom bavili, a aj keď občas vyznejú trápne, dá sa na nich celkom aj zasmiať. No a ani po dejovej stránke to nebolo vôbec márne. Samozrejme, nebolo to ani nič nadpriemerné, ale svoju tradičnú úroveň ako aj pri iných komédiách tohto týpka si to zachovalo. Bolo to veselé, nápadité, a napokon ešte aj s milým posolstvom. Takže minimálne tie 3* si to zaslúži. (26.09.2014)

Jeden z mála filmov s Robom Schneiderom (tento si dokonca sám aj režíroval), ktoré považujem za skutočne vtipné, je v ňom málo jemu typických debilných failov a trápností, dokonca sa ho odvážim nazvať sympatickým. Pocitu klišé som sa nezbavil po celý čas, ale ide o vcelku fajn väzenskú kung-fu komédiu, ktorú by som si pokojne pozrel ešte raz. Čo je u schneideroviek úspech. (70%) (17.11.2010)

Není to špatné, pokud Roba milujete jako já, je to povinnost. Zasmál jsem se, zasmál jsem se přesně tomu, čemu jsem chtěl. Jen jsem to možná čekal trochu debilnější, ujetější a dementnější. Ale nestěžuji si. Už jen vidět Schneidera coby mistra kung-fu, jak mlátí nabouchané černochy, latinoameričany a nácky v base na jednu hromadu a v koupelně se ohání svými mýdlovými nunčaky, to stojí za to. A to v doprovodu snad nejlepší a nejzábavnější role Davida Carradinea. Je to mnohem lepší kdež kdejaká normální komedie, v rámci Schneider/Sandler apod. komedií to není nejlepší, ten závěr je na můj vkus až moc katarzní. Ale zábavné to je, to jo. (21.07.2012)

Na Schneidera vcelku dobré. Za šest měsíců do basy a do tý doby se naučit kung-fu, to je originální nápad. Výcvik s Carradinem je vtipný a nástup ve věznici slušně baví. Sto pět minut je ale moc, chtělo to prostříhat a upravit. Takže debilita se zdviženou hlavou (a na Schneidera opravdu ne tak strašné). (14.02.2009)

Překvapení, protože je to nejspíš poprvé co mě Rob Schneider pobavil, nehledě na to, že u vězeňské komedie jsem se naposledy zasmál, pokud mě paměť neklame, jako kluk u Bláznů ve vězení. Procento nechutností nepřesáhlo únosnou mez, historka utahující si z vězeňských klišé nebyla až tak mizerná jak jsem podvědomě čekal, David Carradine si parodii svých kung-fu mistrů očividně užíval a přednáška o znásilňování ve vězení neměla chybu, stejně jako zdvořilí ranaři, omlouvající se na potkání jeden druhému. Příjemně zábavná oddychovka, kterou si někdy, pokud se naskytne příležitost, možná i zopáknu. (12.09.2011)