Mlčení

Vole, Martine, cos to splácal za užvaněnou klášterní – a teď mi odpusť ten rigorózní výraz – sračku? A proč tam obsazuješ toho slizkého ušopleska s přilepeným karfiolem na lebce? Vždyť ten trapně načesaný Kurvil automaticky deklasuje každý film, kde se jen mihne. Marvel mu šlohnul pavouka, tak teď leze do válek a Tajvanů a hraje si na liberálního spasitele. Tohle si užijí maximálně opati, páteři, mniši, sektáři, dalajlámové, hloubaví transcendentalisté a POMO. Běžný Scorseseho fanoušek je ze hry venku. Já se tak nudil, že jsem si u toho bagroval holuby z nosu a lepil z nich na zeď symbol nekonečna, takže ani pořádně netuším, o čem to vlastně bylo, a kdybych si raději tři hodiny počítal chlupy na koulích, udělal bych líp. (28.01.2017)

FILM, ktorý nie je pre každého, takto by som chcel na úvod charakterizovať tento výnimočný snímok. Dal som si extra načas, pretože naposledy som bol na filme velikána Scorseseho, pred viac, ako 10. rokmi, keď premietali : THE DEPARTED, čo bol jednak úspešný oscarový film, pri ktorom sa konečne MARTY dočkal, aj keď mal v minulosti účinnejšie zárezy do análov kinematografie ( napríklad Zúriaci býk ), ale najmä to bol pomerne komerčný snímok, určený pre široké masy. TICHO - také nie je, je to atypický film, ktorý sa v súčastnosti, už málokedy nakrúca, je to pomerne veľmi zriedkavé, treba si uvedomiť, že je to vysnený PROJEKT Martina Scorseseho, ktorý túžil nakrútiť viac, ako dve dekády. Povedzte mi, koho dnes zaujímajú osudy dvoch portugalských jezuitov v Japonsku, v 17. storočí, keď sa snažili rozšíriť KRESŤANSTVO, do krajiny vychádzajúceho slnka, pričom zo začiatku mali úspech u prostého ľudu, ale zakrátko o sebe dala vedieť japonská inkvizícia, ktorá pekne systematicky potlačovala tieto návyky. A k tomu si ešte pripočítajte : Trvanie 3. hodín... De - facto, otec Rodrigues a otec Garupe, títo dvaja odhodlaní, nebojácni BORCI, mieria do Japonska, aj kvôli tomu, aby zistili, čo sa stalo s ich MENTOROM, otcom Ferreirom, ktorý podľahol nátlaku, ZRIEKOL sa svojej VIERY, a vôbec ho to netrápi... Pokiaľ sa s ním Rodrigues stretne, tak sa udejú čudesné, nebezpečné veci, keď sa Rodrigues s Garupeom rozdelia, kvôli bezpečnosti, ale následne prichádzajúce udalosti, dávajú vedieť, že ten húževnatý otec Rodrigues, podľahne tomu, čomu nechcel, za čo bojoval. Bacha, toto je SPOILER ! Garfield je excelentný, nechápem, čo všetci, voči nemu majú ? Driver mu sekunduje, ale toto je HLAVNE FILM - ANDREWA GARFIELDA ! Neeson sa tu objaví na chvíľku, ale aj tak to stačí, aby totálne zaujal. Vynikajúca kamera Rodriga Prieta ! Parádny strih, Martinovej dvornej strihačky Thelmy Schoonmaker. Ja som totálne nadšený, lebo to sa nenakrúcalo pre PRACHY ! Minimálny, ak nie žiadny honorár pre herecké obsadenie ! Sú tu veľmi dynamické brilantné scény, ktoré mi nedovolili zaspať ! Týkajú sa najmä nelichotivých negatívnych hodnôt, ale tie rezonujú najviac ! Prestaňte to láskavo zrovnávať s japonskou verziou, z roku 1971, fakt, nepatrí sa to !!! (20.02.2017)

Prohrál partii s Bohem a šlápl, ale neztratil Boha? Jsme v době, kdy drtivá většina lidí včetně komentérů na čsfd neví o křesťanství zhola nic - a to i v situaci, kdy ví pár encyklopedických faktů. Stačí si přečíst bezduché ohavnosti psané verbalem. Podstata učení je jim ale zcela skrytá, v horším případě šuma fuk. Jak potom hodnotit obsahovou stránku filmu? Celou dobu jsem si říkal, jak bych jednal já? Kam až bych došel? Hodnocení je provizorní a po uležení snímku v hlavě se uvidí... "Bůj nemlčí, Bůh mluví potichu. To my hlučíme a neslyšíme ho..." (12.02.2017)

Mlčení režisérského génia. Má to hodně pohlednou kameru, ale to považuji u prvoligových světových tvůrců za samozřejmost a povinnost, dialogy mají něco do sebe a sdělení je morálně nezpochybnitelné, zařezávané do diváka chirurgicky přesně vyrovnaným tempem a metodickým rytmem vyprávění. ALE vyrovnané tempo ani zdaleka neznačí tempo kvalitní a já osobně jsem se nestal zarytým obhájcem filmového umění proto, abych v něm trpělivě rozdmýchával víru v režisérovy božské schopnosti, která se již po pár desítkách emocionálně katatonických minut začala vytrácet a ani po 160 dlouhých minutách svého znovunalezení, na rozdíl od neoblomného hlavního hrdiny, ani zdaleka nedošla. Abych film plně docenil čistě příběhově, asi bych nesměl být tak zarytý ateista a zatvrzelý ignorant lidské slepé víry v nadpřirozené síly a v pekelné následky zrady vlastního přesvědčení; abych si ho mohl užít jako vizuální sebezpytující katarzi, nesmělo by se v něm až tolik povídat a až tolik opakovat jednoduché, všeobecně srozumitelné náboženské motivy. Bůh ochraňuj Scorseseho za to, že se do tak těžké a masově neprorazitelné látky vůbec pustil, ale tentokrát si na jeho svátost dovolím šlápnout a upřímně prohlašuji, že kdyby se v závěru za zády Liama Neesona vynořil Bruce Wayne a rozdal si to s ním v kung fu, byl bych možná z výsledku mnohem veselejší. Kundun, byť s méně závažným námětem, mě naplnil daleko více.. (21.02.2017)

Obrovské téma, které jsem si ještě nechtěně amplifikoval tím, že dva dny před druhým shlédnutím jsem dočetl Conradovo Srdce Temnoty, se kterým má film (a potažmo předloha?) mnoho styčných témat (a vlastně částečně i vyprávěcí strukturu, kdy se o značné části děje dozvídáme skrze vyprávění bůhví jak důvěryhodných svědků). Je zajímavé vidět, jak Scorsese mezi Aviatorem a Wolf of Wall Street umělecky přešlapoval (Shutter Island, Hugo ani Departed jsou v rámci jeho tvorby spíše vykročení stranou, množství dokumentů, asistence na seriálech a zakládání různých organizací v tomto období napovídá, že trochu hledal co se sebou), než se ponořil hluboce a po hlavě zpátky do svých původních témat - nenaplněném pátrání po své roli, nejednoznačnosti údělu a toxickému mesiášství. V případě Silence mu podkopává nohy tématická souvislost s takovými díly jako Coppolova Apocalypse Now či Germanovo Trudno byt Bogom, protože v tomto srovnání působí dlouhé závěrečné záběr/protizáběr dialogy trochu líně, nicméně téma o tom, jak z trochu nadutého mesiášství vznikne boj o zachování posledních zbytků vlastní integrity, je aplikovatelné i mimo religiozní rámec a je se pod jeho tíhou cítím, i ve svém neznabožství, dost pomačkaně. (17.04.2023)