Mládí v hajzlu

Knižní série Mládí v hajzlu je nezpochybnitelný kult, přičemž každý díl tohoto božího čtiva je tak napěchovaný nápady a gagy, že by k jeho přepracovaní do filmové podoby nejlépe posoužila seriálová forma, neboť prostor jediného celovečerního filmu, pro který bylo nakonec svoleno, je vzhledem k obsahu prostě nedostačující. Výsledný film je tak celkem zkratkovitý až episodický a nemálo věcí v něm zůstává opomenuto. Není čas na budování atmosféry zapadákova nebo hlubší psychologie, a tak je celé vyprávění ve výsledku vlastně jen velkým řetězcem gagů a postavy v něm účinkující zase působí dojmem plochých (avšak zábavných) karikatur. Toto konstatování není nutné brát jako přímou kritiku, jelikož Mládí v hajzlu s tímto přístupem nestihne nudit a – ač v umírněnější formě – obstojně baví a zaručeně rozesměje. Michael Cera je jako Nick Twist úplně přesný (stárne ten kluk vůbec?), v roli alter-ega Francoise dokonce boží a Steve Buscemi, Justin Long a Ray Liotta se v menších partech také neztratili. Celé to je solidní prča, ale dojem uceleného filmového zážitku toto dílo u mě nedokázalo vyvolat. Mírné zklamání. 70% (01.06.2010)

Něco mezi Prcičkama a Klubem rváčů.... Telecí léta, trapas střídá trapas, hormony se bouří a Michael Cera konečně (pravda, jen chvílemi) hraje i něco trochu jiného, i když jeho štěněcího výrazu si samosebou opět užijeme do sytosti. Tragikomedie jménem DOSPÍVÁNÍ je zákonitě převelice vděčným tématem a zpracováno už bylo tolikrát (a lépe), že za pár let si na filmovou podobu YOUTH IN REVOLT asi nikdo nevzpomene. Což je docela škoda, protože mně to přišlo takové mile nezávislé, (ne)přiměřeně klukovsky ulítlé a vlastně ze života :-) A hrdinovo alter ego navíc vypadá jak Nate Mendel z Foo Fighters, no posuďtě sami. (15.11.2010)

Fiktivní deníky Nicka Twispa z pera amerického spisovatele C. D. Payna osobně řadím k tomu nejvtipnějšímu, co jsem kdy v životě četl. A nebál bych se skoro prohlásit, že tato knižní série v Česku získala skoro kultovní status, především zásluhou kongeniálního českého překladu Tamary Váňové. Shodou příznivých okolností jsem český překlad této výjimečné prózy objevil v senzitivním období dospívání, kdy byl Paynův hrdina v podstatě můj vrstevník, a pro jeho trable jsem měl tedy více než pochopení. Dodnes si z té báječné četby pamatuji, jak jsem se u ní doslova chechtal nahlas jak pominutý a hltal stránky rychlostí blesku, abych na konci třetího dílu zarmoucen dočetl poslední stránku, a jal se celou tu zběsilou jízdu číst znovu a znovu. Opakuji radši ještě jednou, nic vtipnějšího jsem v životě zřejmě nečetl a dodnes si z ní většinu pamatuji skoro nazpaměť. S nadšením jsem proto přivítal skutečnost, že filmaři koupili práva na první tři díly a na světě už je filmová adaptace toho prvního. Po jejím zhlédnutí mohu s radostí prohlásit, že se více než vydařila. Po stránce vtipu sice nedosahuje ani desetiny oné geniality knižní předlohy, ale stále je to výtečná komedie, která mi připravila velmi příjemnou hodinku a půl. Film se sice místy od knihy odlišuje - děj je z devadesátek přenesen do současnosti, filmový Nick je starší, nemá akné a celkově působí tak nějak utáple v porovnání se svou knižní předlohou - ale duch knihy byl na plátno převeden poměrně zdařile. Za největší slabinu snímku považuji obsazení hlavních rolí - Michael Cera se drží na mém soukromém seznamu neoblíbených herců hodně vysoko (hned za Melem Gibsonem, Tomem Cruisem, Benem Stillerem a hlavně Janem Budařem). O obsazení role Sheeni Saundersové se radši ani nevyjadřuju. (To už tam ošklivější herečku neměli? V knize je Sheeni samotné ztělesnění sexu, Kriste!). Naopak mě potěšilo obsazení Steva Buscemiho do role Nickova otce a animované sekvence, byť se začínám obávat, jestli se s nimi v tomto typu filmů v poslední době nerozhl pytel (Juno, Můj vysvlečenej deník...) Celkově si dovedu představit - a výrazně bych ocenil - kdyby se tato filmová adaptace mnohem více odvázala. Na můj vkus se strašně drží při zemi a nikdy nevykročí z ochromujícího kruhu politické korektnosti a americké prudérie. Zbytečně - kdyby to tvůrci rozjeli naplno - a hlavně obsadili roli Nicka někým vhodnějším - šlo by o filmovou událost minimálně desetiletí. Takto vznikla "jen" velmi obstojná komedie, u níž se pobaví nejen znalci předlohy. (05.02.2013)

Předlohu jsem nečetl, ale vím, že to je celkem chytrá prdel, takže jsem se na filmové zpracování docela těšil. Snímek jako takový je ale jenom ubohým pokusem o laciné fóry, který člověk prozívá a i přes skromnou stopáž se často prosebně obrací na hodiny, aby sebou trošku hnuly. Výsledek - zbytečná nevtipná sračka. 40% (26.04.2017)

Literární předloha je mé dirty pleasure, film je bohužel příliš zkratkovitý a končí jinak než první díl (nemastně, neslaně, hloupě, kýčovitě). Přesto jsem si to i tak docela užil, mám rád Michaela Ceru (líbil se mi v Juno) a překvapil mě i Steve Buscemi, pro neznalé předlohy docela zajímavý "lehký" film na jeden večer, pro zavilé hajzlisty (:)) velké zklamání, ale ono se ani nedalo čekat nic jiného... 6/10 (11.06.2010)