Vlkodlak

Johnston je sice nevěrný originálu, ale je více než věrný duchu i atmosféře klasických universalovských horrorů. Jak těch slavných a zdařilých, tak i těch kouzelně béčkově naivních typu "kdekdo versus kdeco". Více žádat ani nešlo. Navíc je vidět, že tvůrci ty filmy milují (důkazů jsou kvanta, kupříkladu scéna s lékařským sympóziem, kdy se odkazuje na původní záměr originálu před zásahem studia). A nejen proto mě stylově na svatého Valentýna srdéčko plesalo naprostým nadšením po celou dobu projekce, čímž zabraňovalo rozumu oprávněně připomínkovat, že místy jsou neshody s producenty na finálním sestřihu přeci jen docela (no dobře, tak tedy docela dost) znatelné. (16.02.2010)

Čím více se odkládala premiéra, tím víc rostli mé obavy o výsledný produkt, ale Joe Johnston to zvládl víc než obstojně. O tak zásadní počin jako byl první VLKODLAK se sice nejedná, ale úpřímně, kdo z vás něco takového čekal? Akce je rychlá, svižná a (v unrated verzi) řádně krvavá, atmosféra rovněž povedená. Benicio Del Toro sice nepředvádí nic víc než svůj standart, ale takový Anthony Hopkins nebo Hugo Weaving (Abberline je asi nejlepší postava a klidně bych si nechal líbit spin-off nebo dvojku, pokud by tam byl) si místy kradou film pro sebe. Elfmanova hudba děj výborně dokresluje a hlavní téma mi přišlo jako svižnější Drákula, což není výtka ale pochvala, protože zní vážně skvěle. Říká se, že zabít nestvůru není hřích. Pouze zabít člověka. Ale kde jednomu konec a druhému začátek? (22.05.2010)

Původní film jsem viděl tak dávno, že si z něj dnes už nevybavím takřka nic, a myslím, že je to dobře. Vyhnul jsem se totiž srovnávání a Vlkodlaka, rok výroby 2010, jsem si užil. Dokonce můžu s klidem říct, že ze všech těch hororů a "hororů", které v posledních letech ve světě vznikly (a které jsem viděl), je Vlkodlak dost možná nejlepší. Ne, není nejoriginálnější ani nijak nečekaně děsivý, ale je tak povedený, atmosférický a v každé minutě dramaticky poutavý, že si ode mě zkrátka zaslouží hodnocení nejvyšší. Benicio Del Toro hraje perfektně, Anthony Hopkins samozřejmě taky, ale u něj mě to těší o to víc, že se po celkem dlouhé době zase dočkal velké role... Líbily se mi i minivýstupy Maxe von Sydow (v titulcích nebyl uveden) a "mistra triku" Ricka Bakera, který si "zahrál" jednoho z rozsápaných nešťastníků. Joe Johnston uvařil hutnou dobovou napínačku, Danny Elfman ji jaksepatří okořenil... A já ji snědl s velkou chutí. (11.10.2012)

Je to zívačka. Vzhledem k tomu, že film má 102 minut a já se na to koukala od šesti hodin do půl jedné ráno, je asi jasné, jak moc si to drželo moje pozornost, jak moc mě zajímalo, jak to dopadne. Vlkodlak z Planety opic. Smrt hned po díky a ještě taková - uff, ble, ach; finito. Samotný závěr filmu pitomnější být nemohl. Ale tohle bych odpustila, kdyby - jak už bylo řečeno - to nebyla taková zívačka. Nechápu, proč jsem ten film chtěla vidět; ještěže už je to za mnou. (04.04.2010)

I s naditou peněženkou, vracející se scénáristickou legendou a do posledního komparzisty perfektně obsazenými herci lze natočit průměrný film. Kulisy, a vůbec celá výprava, triky a technická stránka jsou dokonalé, jenže všechno je to vyprávěno tak nějak ledabyle. Celou dobu jsem se nemohl zbavit dojmu o ‚klouzání po povrchu‘, kdy všechno jede podle dokonale nařízeného plánu, který neumí překvapit a bohužel se o to vlastně ani nesnaží. Dvě hodiny předete blahem, jak se na to dobře kouká, pak se rozjedou titulky, chcete si na něco vzpomenout… a v mysli vám vytane akorát chlupáč, kolem něhož se povaluje spousta krvavé šlichty, nic víc. 3 a ½. (22.05.2010)