It's Always Sunny in Philadelphia

Čo si nedovolia hrané seriály, dovolia si niektoré animované. Presnejšie povedané, niektoré animované a It's Always Sunny in Philadelphia. Tento seriál neprekračuje žiadne hranice, pretože žiadne hranice nemá. Nech vás napadne čokoľvek nekorektné alebo spoločensky odsúdeniahodné, Sunny o tom má epizódu. A ak nemá, tak bude mať. A postavy… Ó, tie postavy! Nenávidím ich. Sú to pokrytci, ignoranti, klamári, idioti a neviem čo všetko ešte. Tupí hajzli. Milujem ich. Chcem byť ako oni. Chcem byť s nimi v gangu. Chcem mať Charlieho za najlepšieho kamaráta. Nenávidel by som ho, ale aj tak chcem. Určite poznáte význam slovíčka „najlepší“ v zmysle, že niečo nie je naozaj najlepšie, že to nie je ani bezchybné a že to možno nie je ani dobré, ale predsa je to „najlepšie“? Tak presne taký je tento seriál. Najlepší. (22.11.2009)

Některé díly jsou dobré, některé naopak dost špatné - bohužel však převládají ty špatné díly. Každopádně jsem si k postavám nevytvořil žádný vztah a snad to ani nešlo. Sitcom, který se snaží bořit hranice politické korektnosti, ale dělá to bohužel příliš násilně a bez vtipu. 3* za těch pár dobrých scének a se seriálem se v druhé sérii raději loučím. (05.08.2012)

Jak je tohle možné? Parta kamarádů se rozhodne a natočí seriál, kde si postavy můžou dovolit všechno, kde síla politické nekorektnosti je měřítkem kvality. Seriál neukazuje stylizovaný pohádkový příběh krásných a bohatých lidí v New Yorku, kteří řeší nějaké banální problémy se vztahy. Tohle je seriál o naprostých nulách, chudácích a duševních mrzácích, ktěří jsou schopni všeho. Nikdy jsem si nemyslel, že něco takového z televziních obrazovek vzdejde... Vzešlo a přestože se v některých dílech řeší h*vna (ehm.. doslova), tak naprosto úžasným způsobem reflektuje svět kolem nás. Jedná se o Family Guy hraných seriálů bez zbytečné snahy o explicitní morální poselství.. Jak je tohle možné? (17.02.2010)

Zábavná šou, která vyniká v tom, že se zaměřuje na ožehavá, často tabuizovaná či jinak nekonveční témata. Postavy jsou dostatečně trhlé, dokáží věci řešit netradičně a šokovat diváky. Je to sranda, ale přeci jen k dokonalost seriálu tomu ještě leccos chybí... s postupem času přechod od vtipnosti k trpanosti zaručen. (1. sezóna - 90 %, 2. sezóna - 80 %, 3. sezóna - 40 %) (15.09.2009)

Bohužel žijeme v době, v níž se použití termínů politická korektnost/nekorektnost rozbujelo v takové míře, že se pomalu dostáváme ze stavu, v němž být politicky nekorektní je u určitých skupin obyvatelstva prostě módní, do stavu, v němž být politicky korektní je politicky nekorektní. Jednou třeba přijde čas a lidé budou moci prostě říci svůj názor, aniž by bylo nutné ho označit těmito nálepkami (hrůza, i já sám to občas dělám, tak mě tahle doba dostala). Dokud je to ovšem pouze módní, budou zřejmě vznikat i seriály jako je It's Allways Sunny in Philadelphia. Z IASP cítím v podstatě nulovou snahu o tvorbu umění, mírnou snahu o vyjádření se k (věčně) aktuálním společenským problémům, vcelku velkou snahu rozhýbat divákovu bránici, ale především pak snahu po zaplnění určitého segmentu trhu právě tak, jako jiný segment zaplňuje a jiný divácký požadavek plní Přátelé. IASP nabízí stejně ploché a schematické postavy, jen trochu jiného charakteru - namísto uječených, přecitlivělých objímačů, poctivou blondýnku obklopenou hajzly, primitivy, podvodníky, sraby a ubožáky, kterým žádná špatnost není cizí, jen když přijdou k prachům a pichu. Z toho samozřejmě vzniká celá řada více či méně komických situací, mně naštěstí sedících o malilinko víc než ty, které prožívá Joey, Rachel, Monica, Chandler, Phoebe a Ross. Světlejší výjimku pak tvoří ty, které trochu zesměšňují tu neustálou "výchovu k dobrému občanství", jež je v masmédiích téměř všudypřítomná. Ale pozorný pohled odhalí, že IASP se jen tváří, že k tomuto proudu stojí v opozici. Ve skutečnosti je jen křiklavější, uřvanější a mírně originálnější součástí téhož. A nyní si můžete celý předchozí text škrtnout a vzít na vědomí fakt, že mé hodnocení, silné ***, odráží jen míru toho, jak jsem se při sledování seriálu smál. (22.02.2010)