It's Always Sunny in Philadelphia

Není snad žádné téma, před kterým by se tento serial zastavil. Zbraně, drogy, potraty, terorismus, pedofilie, jakákoliv bolístka tohoto světa, která vás napadne...Neexistuje nic, co by se tahle povedená partička z baru rozpakovala zneužít ve svůj prospěch. Každý v tomto seriálu je sobecká pokrytecká svině bez jakýchkoliv morálních zábran. Proto si je všechny tak rychle zamilujete. Některé dialogy jsou natolik dětinské a hloupé, že vám brzy začnou připomínat ty, které vedete s kámošema, když jdete z hospody. // Nejoblíbenější postava: Charlie // 85% (09.10.2009)

Bohužel žijeme v době, v níž se použití termínů politická korektnost/nekorektnost rozbujelo v takové míře, že se pomalu dostáváme ze stavu, v němž být politicky nekorektní je u určitých skupin obyvatelstva prostě módní, do stavu, v němž být politicky korektní je politicky nekorektní. Jednou třeba přijde čas a lidé budou moci prostě říci svůj názor, aniž by bylo nutné ho označit těmito nálepkami (hrůza, i já sám to občas dělám, tak mě tahle doba dostala). Dokud je to ovšem pouze módní, budou zřejmě vznikat i seriály jako je It's Allways Sunny in Philadelphia. Z IASP cítím v podstatě nulovou snahu o tvorbu umění, mírnou snahu o vyjádření se k (věčně) aktuálním společenským problémům, vcelku velkou snahu rozhýbat divákovu bránici, ale především pak snahu po zaplnění určitého segmentu trhu právě tak, jako jiný segment zaplňuje a jiný divácký požadavek plní Přátelé. IASP nabízí stejně ploché a schematické postavy, jen trochu jiného charakteru - namísto uječených, přecitlivělých objímačů, poctivou blondýnku obklopenou hajzly, primitivy, podvodníky, sraby a ubožáky, kterým žádná špatnost není cizí, jen když přijdou k prachům a pichu. Z toho samozřejmě vzniká celá řada více či méně komických situací, mně naštěstí sedících o malilinko víc než ty, které prožívá Joey, Rachel, Monica, Chandler, Phoebe a Ross. Světlejší výjimku pak tvoří ty, které trochu zesměšňují tu neustálou "výchovu k dobrému občanství", jež je v masmédiích téměř všudypřítomná. Ale pozorný pohled odhalí, že IASP se jen tváří, že k tomuto proudu stojí v opozici. Ve skutečnosti je jen křiklavější, uřvanější a mírně originálnější součástí téhož. A nyní si můžete celý předchozí text škrtnout a vzít na vědomí fakt, že mé hodnocení, silné ***, odráží jen míru toho, jak jsem se při sledování seriálu smál. (22.02.2010)

Po první sérii trochu zklamání. Nekorektní a černohumorné to je hodně, ale to samo o sobě neznamená vtipnost - tenhe seriál ne že by nebyl vtipný, ale zdaleka ne tak, jako třeba South Park nebo Family Guy. Postavy jsou vtipní outsideři, ale s výjimkou Sweet Dee si je dost těžko oblíbíte, narozdíl třeba od postav IT Crowdu. Není to úplně špatné, ale špička to není - uvidíme po druhé sérii. (10.09.2017)

SLOVENSKÁ TELEVÍZNA PREMIÉRA (IV. séria): JOJ Plus = 2.12.2011, v pôvodnom znení s titulkami - Mýliť si "politickú nekorektnosť" s imbecilitou je zdá sa v móde. Ale to nevadí, pretože na tých epizódach, ktoré som zatiaľ videl som sa doslova a do písmena rehotal ako "kvoň". A to sa mi už poriadne dávno nestalo. - Mimochodom to prečo JOJ Plus odpremiérovala iba 4. sériu naozaj nepochopím. V tej televízii sa to podobnými "premiérami" mimo akúkoľvek logiku iba hemží ... (15.1.2012) (15.01.2012)

Seriál staví na tom, že se zdánlivě vozí po tabu politické korektnosti každodenního amerického života (alespoň soudě podle prvních dvou dílů, které se věnují rasismu a Židům), ale bohužel to dělá trapným způsobem. Coby barový sitcom se seriál opírá o stálou skupinu bizarních figurek, na rozdíl od klasického a usedlého "Cheers" jsou zdejší hrdinové především mladí (tři mladíci spolumajitelé baru a číšnice/sestra jednoho z nich) a profilovaní jako hystericky afektovaní tupci bez osobnosti. Během prvních dvou dílů se o postavách nic nedozvíme, jen zpovykaně žvatlají kraviny, ukazují se jako blbci a neschopáci a i jejich postoje vůči centrálním tématům jsou krajně jalové. A v tom se odhaluje bezzubost a ubohost seriálu, neboť se prsí výbušnými tématy, ale přistupuje k nim tupě a místo satiry či konfrontačního humoru vše zahlazuje nenapadnutelnou stupiditou. "It's Always Sunny in Philadelphia" evidentně hraje na image nevycválané a loserštější opozice vůči sluníčkově vztahovým "Přátelům", ale ve výsledku je jen o krapet neurotičtější variací téhož, neboť jeho postavy se liší pouze v míře uječenosti, ale nemají o nic propracovanější psychologii (na rozdíl od např. perfektní profilace postav a jejich motivací ve "Scrubs") ani neřeší o nic závažnější problémy. (10.03.2012)