Reklama

Reklama

Čtyři renomovaní hollywoodští režiséři vyprávějí různé hororové či sci-fi příběhy a prozkoumávají tak prostor za hranicí reality ve své vlastní verzi klasických příběhů z kultovního seriálu Roda Serlinga.
 Čtyři hororové či sci-fi příběhy natočené čtyřmi slavnými režiséry, zpracované na motivy populární televizní série Roda Serlinga, navíc okořeněné vtipným prologem a epilogem. V prvním příběhu se setkáme s velkohubým byznysmanem, jenž z duše nenávidí židy, černochy i asiaty. Ten je jednoho večera nevysvětlitelným způsobem transportován zpět do roku 1940, kde je ve Francii pronásledován Nacisty. O deset let později se ocitá coby afro-američan uprostřed shromáždění Ku Klux Klanu a nakonec se objeví v šedesátých letech jako Vietnamec ve Vietnamu. Ve druhém příběhu přijíždí starý muž do domova důchodců a záhadně způsobí, že přání tamních obyvatel se stávají skutečností - pomocí nějakého podivného kouzla je reinkarnuje do jejich mladších já. Ve třetím příběhu mladá žena sveze záhadného desetiletého chlapce domů, ovšem uvízne s několika dalšími lidmi v alternativní realitě, kterou chlapec vytvořil ve své fantazii. Čtvrtý příběh sleduje cestujícího v letadle, který vidí podivné stvoření na křídle, jenž se snaží letadlo zničit. Nikdo mu však nevěří. (oficiální text distributora)

(více)

Recenze (68)

choze 

všechny recenze uživatele

Prolog v s Aykroydem a Brooksem krátícími si čas při jízdě noční krajinou je fajn, ale první dvě povídky jsou o ničem a ty další dvě už sice zaujmou námětem, ale kazí je nadsázka a herecké přehrávání. U mě vyhrává třetí segment (zfilmování působivé Bixbyho povídky Je to dobrý život) o nezvyklém chlapci (dobře obsazeném) a totálně prohrává Spielbergův domov důchodců. Celkově jde o dost slabý a zbytečný povídkový film, těžící z nostalgie po starém klasickém mysteriózním seriálu. ()

Karamanlis 

všechny recenze uživatele

Príťažlivý osemdesiatkový poviedkový horor, ktorý má na svedomí kvalitné režisérske zoskupenstvo. Prvá a tretia epizóda sú ok, druhá o čarodejníkovi zo starobinca ma nezaujala a akoby sem ani nepatrila, no a štvrtý príbeh z lietadla je zo všetkých jednoznačne najlepší a najhororovejší. Potešila ma aj síce malá, no zlovestná rola Dana Aykroyda v prológu a závere... ()

Reklama

Willy Kufalt 

všechny recenze uživatele

1. Time Out (John Landis) (4*): Po skvělém i vtipném úvodu se dvěma chlápky na cestách (taky v režii Landise) zde začala rovněž poutavá mysteriózní povídka, podle všeho navíc natočena dle původního námětu. Hon na arogantního muže v několika volně proložených surrealistických variacích (od obyčejné hospodské party přes nacistické důstojníky až po Ku-Klux-Klan) mě bavil, ač k plnému nadšení ještě nějaký kus chyběl. 2. Kick The Can (Steven Spielberg) (4*): Prakticky jedinou malou vadou na této dobrosrdečné a neškodně sentimentální povídce o věčnosti dětské duše by mohlo být, že zde již nejde o původní námět, ale remake starší seriálové povídky. A tak navzdory několika dobře obměněným detailům v zakončení příběhu jde o zpracování sice důstojné, ale pro znalce původní povídky zároveň i trochu zbytečné. 3. It's A Good Life (Joe Dante) (2*): Jedinou věc, kterou jsem ocenil na Danteho povídce, je vypravěčský postup, jakým je legendární epizoda Zóny soumraku v nové podobě zpracována. Zatímco u Spielbergovy povídky znalec originálu ho snadno odhadne hned v první scéně, v tomto případě mě bavilo postupně hádat, z jaké původní seriálové předlohy tato povídka vychází. Dante zde chytře hází i falešné indice (zmíní se název města z epizody A Stop at Willoughby, příběh vypráví z pohledu mladé ženy na cestách, což připomene zase díl Hitch-hiker) a odhadnout originál jsem dokázal až v polovině povídky. Jinak musím říct, že osmdesátkové zpracování příběhu proniklé tehdejší popkulturou mi vůbec nesedlo. Ten příběh manipulujícího kluka s alegorií totalitní společnosti má dle mého názoru vytvářet děsivý pocit v člověku v první řadě z hlubšího zamyslení se nad rozehranými situacemi. To se zde žel moc nedaří, protože Dante tento remake hodně protkal mj. lacinými lekačkami s brakovými monstry. 4. Nightmare at 20,000 Feet (George Miller) (3*): Tak zde původní povídku v režii Richarda Donnera pro změnu vůbec nemusím, připadá mi již časem dávno vyčpělá a ono zpracování s plyšovým medvídkem na křídle letadla poněkud primitivní. O to víc mě překvapil G. Miller, jemuž se stejnou předlohu povedlo zpracovat v podobě celkem snesitelné hororové žánrovky. Jakkoliv nejsem příznivcem velkolepých triků, přehnaných efektů, bleskových střihů či roztřesené kamery a většinou mi nesedí, zde tyto prvky musím naopak i poměrně ocenit, protože mnohem více ve mě vyvolaly onu vnitřní nejistotu, zda viděný přelud za oknem letadla je skutečnost. Pomáhá tomu samozřejmě vybudování strašidelné atmosféry uvnitř letadla, v rámci níž nepůsobí přelud na křídle jako tolik špatný komiksový vtip a ačkoliv jsem závěrečnou pointu znal, tentokrát na mě dokázala i zapůsobit. SHRNUTÍ: Takže film obsahuje 1 novou povídku a 3 ukázkové remaky, z nichž jeden je zhruba stejně dobrý jako originál, ale svým způsobem trochu zbytečný, druhý pak s použitím novších technologií téměř tristní a třetí zas ze stejného důvodu (vzhledem k obsahu povídky) mnohem lepší. Kdybych neznal původní seriál The Twilight Zone z let 1959 – 1964 (jak ho zde asi nezná řada lidí, jelikož v česko-slovenském prostředí v TV nikdy neběžel), asi bych za ty povedené povídky, skvělý úvod a celkově pozoruhodný koncept filmu zaokruhlil hodnocení na 4 hvězdičky. Jenomže s jeho znalostí beru tento celovečerní film pouze jako zajímavý bonus, k němuž se narozdíl od řady původních TV povídek asi znovu nevrátím. [65%] () (méně) (více)

blackrain 

všechny recenze uživatele

Nechala jsem se navnadit a na sledování filmu jsem se opravdu hodně těšila. Bohužel, jak to velmi často bývá, přišlo vystřízlivění v podobě zklamání. Při první povídce jsem si řikala jaká je to blbost a jestli to nemám rovnou vypnout. Jenom moje zvědavost mi nedovila film vypnout a donutila mě celé toto dílo dokoukat. Netoužím po dalším reprízování,protože to působí nemastně a neslaně. Zkrátka a dobře je to celé nezáživné. ()

nash. 

všechny recenze uživatele

Přestože fragmenty povídkového filmu poskládali režisérři velkých jmen, ani jednomu se nepodařilo natočit nic, co by člověku uvízlo v paměti jako některé epizody původního seriálu. A to měli k dobru několik dekád a mnohem větší rozpočet. Pozornost si zaslouží snad jen prolog a poslední Millerova povídka, i když i ta by šla natočit zajímavěji. Repríza po letech byla zkrátka zklamáním. ()

Galerie (60)

Zajímavosti (9)

  • Režisér Landis bol po natáčaní obvinený z neúmyselnej vraždy, nakoniec bol však oslobodený. (Raccoon.city)
  • Když Anthony používá své schopnosti, zazní hudební doprovod z arkádové videohry Tempest (1983). (Chatterer)
  • Ve filmu si zahrál malou roli i producent Frank Marshall. (Chatterer)

Reklama

Reklama