Reklama

Reklama

Žila na poušti, v jeskyni i s indiány. Před tisícem let. Měla různá jména, ale vždycky to byla ona. Ústřední postavou Medemova filmu Chaotická Ana (2007) je poněkud výstřední dívka, která žije se svým svérázným, ale milujícím otcem v jeskyni nad mořem. Má výtvarné nadání a žije jako bytost nepoutaná ničím a nikým, pravdivá jen sama k sobě. Justine, výstřední mecenáška mladých talentů, pozve Anu do Madridu do komunity mladých umělců, které posbírala na svých cestách a jimž financuje bydlení a umělecké kurzy. Ana tak poprvé vstoupí do skutečného světa, zároveň ji však čeká bolestná cesta do hlubin sebe sama. Setkání s charismatickým Saídem, sirotkem po berberské matce, zcela změní její vnější i vnitřní realitu. Čeká ji krutá cesta do minulých životů vlastní duše, která, jak se zdá, mnoho vytrpěla...
Snad jedině Medem dokáže vytvořit iluzi světa, do něhož musí Ana vstoupit. Pomocí reálných obrazů a zvuků dokáže vytvářet zcela nadreálné situace. Hranice prostoru a času překračuje se stejnou lehkostí, jako by točil konverzační komedii. Světy, které svou originální optikou vytváří, jsou z tohoto světa a zároveň stejně skutečně tkví v minulosti či budoucnosti. Reálné situace tak dostávají zcela nové významy, aniž by bylo třeba něco složitě vyprávět či popisovat. Jeho filmy nejsou příběhy činů, ale vnitřních emocí: vášní, strachů, intuice, lásky a nenávisti. Realita jeho filmů začíná tam, kde končí viditelná skutečnost. (Česká televize)

(více)

Recenze (152)

Khalesi 

všechny recenze uživatele

Vojny vynašli a vedú muži! To je nespochybniteľný fakt, ako aj ten, že som asi ešte nikdy v živote nevidela viac ženský film, ako práve tento. Veľmi sa mi páčilo množstvo symboliky, hlavne dvere, ktoré mali od začiatku skrytý význam, ako aj nahota, či zdanlivá povrchnosť a jednoduchosť hlavnej hrdinky. Absolútne ma šokoval záver, ktorý bol skutočne silný, plný po storočia potlačovanými emóciami snáď každej ženy. Tiež by som občas potrebovala takto si zakričať. Verte mi, ja by som kľudne ešte pritvrdila! ()

Vančura 

všechny recenze uživatele

Film věrný svému názvu - jeden velký chaos. Vinou řady faktorů - jakými jsou především mně osobně nesympatická představitelka titulní role, relativně dlouhá stopáž a žánrový i dějový chaos - musím konstatovat, že se mi tato podívaná nelíbila. Snad s výjimkou úvodní sekvence se sokolem, která je výborná. Fanoušci režiséra si nejspíš přijdou na své, ale mě tento film skutečně neoslovil, a nějak k němu nemám chuť víc dodávat. ()

Reklama

Slarque 

všechny recenze uživatele

Nejdříve plusy: Manuela Vellés je krásná. Dokonce i oblečená. Pak nejspíš hudba, kamera. A teď mínusy: naprosto pitomá historka s hysterickým koncem. Bodovat to jen podle závěru odpočítaném nulou, píšu, že je to odpad. Takhle pitomou politickou agitkou by autor zabil i mnohem lepší film. Jako typicky mužského násilníka už mě všechny tyhle filmy o ženských hrdličkách štvou. Musel by mě někdo zhypnotizovat, aby mě donutil se na to dívat znovu. Vlastně ani nevím, jestli moje hodnocení není příliš vysoké (30%). ()

venus 

všechny recenze uživatele

Julio Medem opět dokázal svou tvorbu posunout o něco dále. Jeho záliba v psychologii je více než zjevná. Mé nadšení ale srazil na závěr filmu, který je snad nejdůležitější částí všeobecně... no nechci spoilerovat, tak jen řeknu, že se to opravdu moc nepovedlo - vymizela hloubka zavřených dveří a Ana zůstala šílenou. První půlka je ale o něčem úplně jiném... cesta do podvědomí je až mrazivě důvěryhodná a Manuela Vellés se do role perfektně hodí. Určitě sem nebyla jediná, kdo se v jejích očích naprosto ztratil. Ana projde vaším nitrem a chytne vás za ruku. Jsem ráda, že Medem nezůstal u svých stálých herců, už jsem se v jeho tvorbě začínala ztrácet. Propojení s výtvarnou a hudební stránkou bylo také jedinečné. Opravdu mě mrzí ten konec, který opravdu všechno doslova podělal... ti, co film viděli, vědí, proč tohle píšu. Naprosto by stačilo zůstat ve Španělském prostředí, protože to je jedna z kvalit Medemovsky vyjímečných filmů. ()

Snorlax 

všechny recenze uživatele

Velmi nudný začátek, pomalý rozjezd příběhu Anity, malý prostor pro Charlottu Rampligovou a jediného pohledněho muže snímku, Cazalého, to vše mi jasně znemožňuje dát filmu plný počet. Od části na moři dostává film spád a začíná být zajímavý i vizuálně. Nula je faktickým vrcholem, krásnou filmařinou a výbornou pointou. Jen to chce mít hodně silné nervy prokoukat se až k závěru. ()

Galerie (26)

Zajímavosti (1)

  • Tímto filmem se režisér pokusil vymanit z deprese, kterou trpěl po smrti své mladší sestry Any Medem, malířky, která zahynula při autonehodě 28. dubna 2001 na cestě do Zaragozy, kde připravovala výstavu svých obrazů. Tyto její obrazy byly rovněž použity v tomto filmu, který režisér věnoval památce své sestry. Na její počest pojmenoval také svou dceru jménem Ana. (lola3121)

Reklama

Reklama