Ghetto No. 1

Dokument o Romech a Chanovu. To je zajímavá látka. I uvedení do širších historických souvislostí se povedlo. Jenže autorovi to nestačilo. A tak přihazuje vepřín v Letech, neoprávněné sterilizace a vytváří z toho na umění si hrající bulvár. Režijně a technicky je to stěží průměrné a závěrečný autorův komentář by si zasloužil vystřihnout a zahodit. (20.10.2007)

Dokument, který výborně popisuje situaci, která se ani po 14 letech nezměnila. Romové mají jinou mentalitu - orientace na bezprostřední uspokojování potřeb, intenzivní vazba na širokou rodinu, malý zájem o standartní vzdělávání a individuální vyniknutí, pocity ohrožení většinovou společností, jiný postoj k práci, rozdílné pojetí času, jiné pojetí čistoty, odlišný vztah k bydlení a jeho okolí, jiné pojetí pravdy a cti, odlišné vnímání křivdy a způsoby jejího odčiňování, jiné rozlišování mezi fantazií a realitou, jiné druhy mezigeneračních vazeb. Když se v dokumentu říkalo, že by Romové mohli přestoupit k islámů, naskočila mi husí kůže. Když do Chánova přijdete v pracovním týdnu v poledne, máte pocit, že probíhá nekončící párty. Rodiny stojí venku před paneláky. Romské děti vůbec nevědí, že peníze vznikají jinak než vyzvednutím na poště. Říká se, že jediná možnost je vzdělání a vytržení Roma z jejich komunity. Ale pracovnice úřadu s přímými zkušenostmi v dokumentu říká, že ani vzdělaný Rom práci nehledá. Romové mají tu vlastnost, že od 14. století se s námi nechtějí pářit i když před sto lety vzniklo rčení "každý pořádný chlap měl aspoň jednou za život Romku". Výborná kniha na toto téma je Romové v české společnosti, kterou mají v každé knihovně. Velmi se mi líbil příspěvek vynikající psychiatra bakaláře a doporučuji si přečíst jeho knížku Tabu v sociálních vědách.Při zoufale nízké porodnosti českých žen (naštěstí nás nahrazují převážně Ukrajinci) se nezdá až tak hloupé komunistické sterilizování Romek. Jedna Romka , která byla už asi po desáté těhotná to vyjádřila trefně: "a prečo by som mala chodit zbytočně prázdná?" (14.01.2021)

Žhavé téma v chladném dokumentu. Zpracování není totální průšvih, rozhovory s chánovskými obyvately s pohnutým vnímáním reality a rozebírání problematiky se zainteresovanými pracovníky je zajímavé. Často se ale dokument tématicky vydává do slepých uliček nebo zbytečně pitvá v trochu nudnějších odvětvích celé problematiky, jako je morální nutnost existence pietního místa za tábor v Letech. Problémem je i přetažená stopáž, 50 minut by klidně stačilo. A nakonec si ještě neodpustím jednu citaci: „Voni po nás chtěj nájem!!“ (12.07.2011)

Pomalu aby se člověk bál to okomentovat, zvlášť když je rodilý mostečák jako já... Pokud pominu všeobecně známé pokrytectví politiků a jejich "upřímný a hluboký" zájem o lidi obecně pouze a jen před volbami, pokud pominu všeobecně omílané fráze, pokud pominu notoricky známé obrázky Chanova, musím se ptát co mi z dokumentu zbyde a co mi přinesl? Úhel z jiného pohledu? A o kolik stupňů...? Moc nového ne, ale aspoň se něco děje, že...? Tím nechci říct, že se jedná o super doment, tím nechci říct, že to je špatný dokument, jen nevím co tím chtěl autor říct, nějak mi to uniká... Ano je tu problém, to se ví, ten byl již tolikrát popsán, ale co dál...? A jak dál...? (24.06.2009)

Tak u tohohle jsem usnul....myslím, že Ivan Pokorný by se měl raději rekvalifikovat (tak jako hrdinové jeho takydokumentu) a začít se živit jinak. Celkově silně nevyvážený snímek, který postrádá jakoukoliv logickou návaznost jednotlivých pohledů do análů Chánova. Snímek dle mého názoru není objektivní a horlivost a snaha Pokorného zachytit toto svérázné etnikum ve "světlých" barvách je viditelnější, než Pokorného talent znehodnotit 92 min filmového materiálu. (27.08.2009)