Kuličky

Sám nechápu, jak mi film scenáristky Samotářů mohl prokloznout, aniž bych ho vůbec zaznamenal. A scenáristicky je to velmi kvalitní snímek, který převyšuje většinu české produkce filmů o vztazích. Všechno už za mě napsali jiní, velkou nevýhodou jsou špatné herecké výkony některých, zbytek je skvělý. Jako ostatní, i já oceňuju, že autorka nestraní svému pohlaví, vlastně to spíš vypadá, že lehce straní mužům. Nicméně, ono je tu vůbec velmi malé množství kladných postav. U povídky o puberťácích jsem si uvědomil, jak přehaná byla stopáž Pusinek. Všechno, co Karin Babinská vyprávěla 100 minut, je tu řečeno lépe za 30! Poslední poznámka už je jen úsměvný detail: Točit noční scénu může být obtížné, ale myslím, že je lepší raději obětovat další finance a vymyslet důmyslnější osvětlení, než přejít k variantě: muž přijede ke svému domu a světla auta nechá rozsvícené (kvůli kameře). Jakéhokoli řidiče tenhle nesmysl doslova udeří přes oči. (07.08.2017)

Velmi neotřelý a ve výsledku hodně slibný hraný debut dokumentaristky a scénáristky Olgy Dabrowské. Píši ve výsledku, jelikož fragmentárně jsou některé části dosti problematické. Film tvoří 4 filmové povídky, které vytvářejí rámec kvarteta metafory životního běhu ,,dětství - mládí - zralý věk - stáří". První minipovídka SVATBA (dětství) vytváří zajímavě pojatou expozici k filmu - svatba dětí předškolního věku je tak krásně nevinná, avšak coby forma hry, při níž dítě poznává pravidla fungování společnosti a světa, je více než symbolická... Všechny ostatní povídky vlastně jen kopírují základní model stanovený v této povídce. Další povídkou je MAMINČIN ANDÍLEK (mládí), což je nejslabší fragment snímku. Když pominu samotný příběh a mně naprosto cizí svět hlavních hrdinek (je mi ale jasné, že vykreslen je autenticky), tahle povídka je dost schématická, předem předvídatelná a ve výsledku hodně nudná... Taneční a hudební pasáže (možná snaha vytvořit českou obdobu děl typu Acid House) jsou hluché a v kombinaci s nekvalitní digitální kamerou i vcelku kontraproduktivní...avizované klipovosti se nepodařilo dosáhnout a tak tyhle pasáže působí trochu jako dějová vata... Nejlepší povídkou je MRAVNÍ IMPERATIV (zralý věk), příběh neobyčejně silný a neotřelý, je vlastně škoda, že nedostal formát samostatného celovečerního filmu. Příběh hledajícího katolického faráře, uvízlého svou archaickou sounáležitostí s prvky ortodoxního křesťanského světonázoru v osidlech spěchajícího moderního světa, který mu jako připomenutí se postaví do cesty (či spíše položí do lože) atraktivní ženu, je hlubokým zamyšlením se nad podobou moderního křesťanského způsobu života, ale vlastně i nad smyslem lidského bytí. Žena manipulátorka sice hravě svede katolického faráře, což lze interpretovat i jako lacinou satiru, ale především řeší svou nenaplňující lidskou existenci. Hlavně tuhle povídku ale sráží nepřesvědčivé herecké výkony, jimiž někteří herci a herečky (hrající členy katolické komunity okolo tamní fary) odkazují spíše někam k amatérskému divadlu, než k původní dramatické filmové tvorbě. Závěrečná povídka POMALU, ALE STÁRNU (stáří) je přes svůj nevelký rozsah tím lepším v tomto povídkovém filmu. Všechny povídky spojuje leitmotiv ženské manipulace s muži, vždy svými vrstevníky, což je u ženy scénáristky a režisérky zajímavá sebereflexe. Režisérka Olga Dabrowská se tedy vydala nelehkou cestou feminího filmového pohledu na svět, čímž vykročila ve stopách Věry Chytilové spíše k břehům artového filmu, filmu tázajícího se, hledajícího, provokujícího... Uvidíme, jak bude vypadat její druhý krok... (10.05.2008)

Tak rozhodně to pro mě patří k tomu lepšímu, co se v Česku v poslední době natočilo, ale vůbec nechápu, proč je to tady nadepsané jako komedie. Jako nějaké komediální prvky to zřejmě mělo, ale rozhodně to nestálo ani za jedno zasmání, úsměv ano, smích ne. Z těch tří povídek mě asi nejvíce zaujala ta poslední. Ani první ani druhé mě nijak nezasáhla, ale ta poslední byla vskutku smutným vrcholem. (10.12.2010)

Tento film me zaujal, pokud pripoctu, ze se jedna o rezisersky debut, chvalim velmi pozitivne. Pres ctyri povidky se dostaneme od detstvi, pubertu, produktivni vek az ke stari, ci smrti. V prvni povidce, ktere je venovano nejmene prostoru je spise jen pro nastineni situace a smeru, kterym se film bude ubirat. Posledni veta teto povidky je vsak neskutecne trefna a rozesmeje na dlouho... Druha povidka o mladezi je podle me nejhorsi, zbytecne ukazuje dospivani negativne. Pointa je ale celkem slusna, i kdyz predvidatelna... Treti povidka hlavne zaujme vyberem hercu ( ? ), muze pusobit sice hodne amatersky, o to vice vsak autenticky. Asi nejzajimavejsi povidka. Povidka posledni uz sice neni vubec optimisticka, avsak ji napsal sam zivot. Vyborne herecke vykony a dialogy... Celkove hodne dobry film, v porovnani s tim, co u nas za posledni roky natocili daleko znamejsi reziseri. (18.12.2010)

Kuličky sú poviedkovým spracovaním reálnych podôb vzťahov ženy a muža.....pričom dominantnou osobou je nežné pohlavie....pohlavie, ktoré rozhoduje o bytí, či nebytí....( Prvá poviedka je dosť predvídateľná, ale nebráni to tomu aby sme si ju vychutnali, o druhej platí to isté len nemá potrebný sexepíl, tretia je kratučká, ale o to viac trefná....) (15.09.2010)