Režie:
Ben WheatleyScénář:
Amy JumpKamera:
Laurie RoseHudba:
Clint MansellHrají:
Tom Hiddleston, Jeremy Irons, Sienna Miller, Luke Evans, Elisabeth Moss, James Purefoy, Keeley Hawes, Peter Ferdinando, Sienna Guillory, Reece Shearsmith (více)Obsahy(2)
Píše se rok 1975. Ve 25. patře luxusního věžáku se mezitím usidluje mladý doktor Robert Laing (Tom Hiddleston), zlákaný životním stylem londýnské smetánky. Izolovaná od okolí ve svém vlastním bezstarostném světě vytvořeném architektem Anthonym Royalem (Jeremy Irons) je tato společnost držena pohromadě pouze loajalitou. Ta se však začne postupně vytrácet a na povrch začnou vyplouvat třídní nespravedlnosti, ukryté v nejnižších patrech budovy a hluboko v každém jejím obyvateli. Svojí troškou k vyhrocení nebezpečné sociální situace přispějí jak samotný Robert Laing, tak také jeho nový přítel, dokumentarista bydlící ve 2. patře Richard Wilder (Luke Evans). (Pria)
(více)Videa (8)
Recenze (109)
Film má podle mne stejnou chybu jako předloha samotná od J.G. Ballarda. Pokud by High-Rise zůstal krátkou povídkou, poté by to byl vynikající schéma nad absolutním kolapsem společnosti. Nicméně z toho byl román natažený o sto stran, tak jako film o dobou hodinu. Obsazení bylo sice skvělé, ale například Luke Evans mi do role Wildera vůbec neseděl. Celý děj postavený na této předloze zkrátka neměl zcela na čem stavět a scény tak byly prázdné a stejně jako kniha v druhé půli - dosti nudné. Pro mne velké zklamání. ()
Ballardovu předlohu neznám, ale nejasně tuším, že poselstvím High-Rise má být něco na způsob kritiky mezilidských vztahů v buržoazní společnosti. Jasně, mohl bych si teď někde přečíst pár článků nebo komentářů, a pak tady dělat chytrýho a psát tu o nějakých obrazech a zrcadlech a parabolách a hyperbolách... Ale nemám to zapotřebí, a stejně mě tenhle film téměř neoslovil. Za celou dobu jeho trvání jsem se do něj pořádně nedostal a zůstal trčet někde na jeho povrchu, coby nezaujatý a nezúčastněný pozorovatel, jeho filmové řeči jsem příliš nerozuměl. Objektivně mu musím dát nějakou hvězdu aspoň za výpravu, za několik slušných herců (Evans, Hiddleston, Irons) a za hudbu (mj. jedna zajímavá coververze Abby). Ale podle mě je v bizarnosti fantaskního mikrosvěta daleko lepší třeba Gilliamův Brazil, a v absurditě třeba Kafkův Zámek (vím že knihy sem nepatří, ale nemůžu si pomoct - postava Lainga mi od prvních scén neustále evokovala zeměměřiče K.) (a vlastně Zámek byl co vím už dvakrát zfilmovaný). Ale hlavně a především - nepřekonatelným superfilmem číslo jedna o velikém domě s podivnými obyvateli, je pro mě už navždycky Wendersův Million Dollar Hotel. ()
Dalo by sa o tom písať veľa no treba si to zažiť. Ťažko uchopiteľná, no o to zábavnejšia exhibícia rozpadu spoločnosti, kde činy protagonistov sú číre metafory, kde sa dejú poctivé zvrátenosti a kde zhruba v polovici začne totálny bordel a fakt moc som to zožral. Poctivá, skvelo natočená festivalovka hodná diskusie. ()
Na High Rise jsem se od prvního traileru těšil, bohužel Wheatley dává přednost nudě před zábavou jak už ukázal v předešlých filmech, potvrzuje to i nyní. Myšlenka filmu je sice slušná, ale nevyužitá ( Doufal jsem v civilizovaného Snowpiercera) dostal jsem ehm art designově načančanou noblesní nudu, kterou neutáhne ani Hiddleston. Nejvíce mě na celém filmu zaujala scéna, kde Hiddleston stahuje kůži z hlavy člověka. Zkrátka Non-Sensual Mess Of Dream Scenes . 40% ()
Uvažuju o tom, jestli tahle historka o pošahaných lidech z paneláku byla napsaná tak blbě, nebo tak moderně. Každopádně nasnímané, nasvícené a vypiplané to bylo moc hezky. Tím, že jsem se v ději ztrácel, lépe řečeno ve smyslu děje, mě to vlastně nikdy nepřestalo bavit. I když pak nepřišlo kýžené zjištění o co sakra go, tak mě stále bavilo ho hledat. Interpretace můžou být asi všelijaké, od obrazu vzestupu a pádu společnosti, až po: Lidé jsou vlastně zdivočelá zvířata zavřená v bedně, každopádně výtvarně špica. EDIT ... Totálně obraz lidstva, které opustil jejich stvořitel. ()
Galerie (56)
Zajímavosti (12)
- Vo filme odznejú dve verzie piesne "SOS" od skupiny ABBA – prvá od skladateľa filmovej hudby Clinta Mansella a druhá od skupiny Portishead. Skladba od ABBA vyšla v roku 1975, v rovnakom čase ako knižná predloha filmu. (Eeve)
- Aj keď to nie je nikde vo filme uvedené, dej sa odohráva v rokoch sedemdesiatych. Chýbajú tu moderné veci, ako mobilné telefóny, internet a podobne, a navyše, oblečenie či dopravné prostriedky sú typické práve pre túto dekádu dvadsiateho storočia. (beso74)
- Celosvětová premiéra proběhla 13. září 2015 na Mezinárodním filmovém festivalu v Torontu. (BMW12)
Reklama