Tunelové krysy

A víte co, mně je uplně u prdele, že to točil Uwe Boll. Tunnel Rats je válečňák jak má být, který se sice nedá srovnávat s válečňáky jiných formátů, ale vzhledem k tomu, že u těch velkoformátových většinou spolupracují velcí tvůrci, na tomhle se podílel akorát Uwe, a to už pro někoho určitě stačit musí, řekl bych. Každý totiž bude čekat tragédii, ale opak je pravdou. Akce je, a není vůbec zlá, pár psychickejch nátlaků na vojáky tu taky je, a nervydrásající závěr, který do válečňáků neodmyslitelně patří tu je taky. Sice ho nechci kdovíjak vychvalovat, ale Uwe natočil hodně drsný a přitom docela i povedený film, kterému dávám pět hvězdiček, právě proto, že to točil Uwe. Hodně mě to totiž zarazilo. narozdíl třeba od Dungeon Siege střih také není zlý, hudba do filmu docela zdárně zapadá, a celkově ten film má co říct. Já prostě nejsem schopnej pochopit, jak je možný, že něco takovýho dokázal, ale dokázal to. Každopádně jestli někdo budete číst můj komentář, tak těch pět hvězd je hlavně proto, že jsem zůstal šokovanej nad tím co jsem vlastně viděl. Bál jsem se to říct, ale začínám mít ty jeho filmy docela rád. Mimochodem všecky ty historický reálie zde neexistujou, jezdí tam auta, která tenkrát v té válce nejezdila, střílí se z věcí, ze kterých se tenkrát nestřílelo, ale co je na tom :) Jako obvykle, tady mluví zábava za vše, Uwe dle mého názoru nedokáže být vážný, i když se to tady notně snaží podstoupit a i se mu to daří, což mě zaráží, protože plno lidí si o něm myslí svoje a on vlastně zase tak hroznej není. (13.02.2009)

Nuda, nuda, klišé, další nuda, klišé, zajímavý moment (aneb Když vojákovi něco leze krkem), nuda, nuda, nuda, několik nečekaně zajímavých momentů (Jak prolézt tunelem ucpaným mrtvolou?) za sebou a pak poměrně překvapivý závěr. Úplně špatný film to není, dobrý ale také ne. Pokud první polovinu prospíte, nic nezkazíte. (31.10.2015)

Tunnel Rats je unikát. Prvý krát sa totiž stalo, že som o Bollovom filme nepremýšlal ako o žumpe kinematografie, ale ako praobyčajnom vojnovom survivale, bez myšlienky, bez hrdinu a prešpikovanom 1000-krát prevareným drmolením o domove a viere (ktoré sa naštastie komplet vymlátí v expozíicii). Prvý krát som nebol ani úrážaný, ani rozosmievaný ohavným trademarkom všemohúcej filmovej tuposti v podaní maestra von Wermelskirchen. Naopak. Podporovaný peknou hudobnou kulisou, klaustrofobickou atmosférou a nezávisláckou nekorektnosťou chvíľkami dáva zaspomínať na obrazy z posledného Ramba. Sic je možno až moc vidieť ako si Uwe dokazuje, že nie je sračkár, ale na sugestivite to scénam pod povrchom (vrátane záveru) to neuberá a z jednoduchého námetu sa tu žmýka celkom dosť. Na všeobecne známe pomery určite milé prekvapenie. 60% (24.11.2008)

Konečně! Konečně, někdo natočil válečný film s malým rozpočtem, který nestojí za starou bačkoru. Já osobně od Uweho viděl jen dechberoucí Dárfůr a hodně komorní nízkorozpočtový Auschwitz. I když to podle jeho filmografie vypadá spíše že je popelářem (je to samý odpad) než filmařem, já na něj nemohu říci nic špatného. Ale třeba jsem měl jen kliku na ty lepší filmy. Nicméně tunelové krysy se povedly. My co známe PC hru Vietcong i další kousky, které nám umožnily virtuální výlet do bojujícího Vietnamu jsme si mohli lezení tunely nejednou vyzkoušet. Známe tu vůni vlhké země a kořínků, stísněný pocit v úzkých průlezech, strach co může číhat za rohem v křižovatce štol i paranoiu z booby traps. Uwemu se toto podařilo divákovi věrně přiblížit. Řada diváků (pokud vůbec) si u americko - vietnamského konfliktu asi vybaví boje v džungli, vrtulníky Huey či osamocené americké palposty kdesi v divočině. Boj se však vedl i v podzemí. Vietnamci vybudovali po vzoru Japíků za druhé světové pod zemí úctyhodnou síť chodeb, skladišť, štábů, nemocnic atd... jako důsledek americké vzdušné nadvlády. A pokud měl být sklad zničen, pak někdo musel vlézt do stísněné díry v zemi. O tom, že Amíci byli co se týče mohutnosti postav úplně někde jinde než Asiaté se asi nemusím rozepisovat. Většina štol šla prolézt jen po břiše po jednom muži. První měl v ruce baterku a zbraň. Nic pro klaustrofobiky. V těch větších se dalo lézt po kolenou a v blízkosti velkých center se v chodbách dalo i stát. Zkrátka, kdo se zajímá o Vietnam - směle může do tohoto snímku jít. Nebude se nudit. Velká spokojenost. Dávám čtyři naostřené bambusové hroty. * * * * (25.01.2013)

Oblast Cu Chi, Vietnam. ,,Seržante můžu se vás na něco zeptat? Dá se odsud dostat?“…. Tvorbou Uwe Bolla nedotčen, tedy bez předsudků a dokonce s nadějí a dobrovolně jsem vstoupil do béčkových vod, protože válka ve Vietnamu je vděčné téma. Čekal jsem akci a takové ty žánrové serepetičky. Nechápu, proč mě někdo nutí poslouchat půl hodiny ,,céčkový“ keci! Že v tunelu je tma ví i mé děti. Ale že v tý tmě je i za světla baterky hovno vidět, by měl vědět hlavně Boll! Taky kamera je slušně napsáno – nepřesvědčivá! A tak jsem zjistil, že s tunelu se nemá vystrkovat hlava, že M. Paré (taky) stárne a U.Boll u mě skončil. PŘÍBĚH ** HUMOR ne AKCE *** NAPĚTÍ * Co uvidíme (možná) příště? Ve snaze mít co nejmenší náklady, se připravuje akce ,,Černoch v nočním tunelu“. O ději se moc neví, snad jen, že se to bude odehrávat za husté mlhy, ale bez rasového podtextu. Alespoň tak! (24.05.2009)