Hlídač č. 47

je to především podmanivá hudba a skvělé herecké výkony, které dominují celému tragickému dramatu... příběh je celkém prostý a opět se potvrzuje, že v jednoduchosti je krása... a po skončení jsem zůstal sedět, oči vykulené, cesta z kina byla mlčenlivá a ještě teď jsem prostě PAF... mně tam prostě nic nechybělo ani nepřebývalo, renč se tedy u mě dost vytáhl... a pár lvíčků hlídač určitě pobere. 90% (06.12.2008)

Patrně nejlepší film Filipa Renče a první svého druhu, u kterého jsem po zhlédnutí necítil potřebu křepčit v tanečním kroku nebo uspokojit své nákupní choutky. Jenže nic naplat, nemám tohohle režiséra v lásce právě pro jeho klipovou a především reklamní estetiku, takže to při nejlepší vůli na čtyři hvězdičky nevytáhnu. Neubírám snímku slušné řemeslo, dobrou kameru nebo soundtrack, ale přijde mi, že režisér stále hraje na efekt, takže postavy trošku přehrávají, ukazují až příliš vyhraněné emoce, hudba i obraz až příliš okatě útočí na divákovy smysly - a možná jsem jen zaujatý, protože mi prostě nesedí Renčovy politické a lobistické kontakty a kšefty. Celkový dojem: 60 %. (31.12.2009)

Rodena i s jeho postavou bych jako režisér nechal zastřelit v prvním flashbacku, ale kdybych se měl s panem Renčem jako spolurežisérem dohodnout, jaké postavě se věnovat nadále, asi bych musel roztrhat scénář a napsat úplně nové postavy a film kompletně přeobsadit. Ta zasněžená opuštěná vesnička s vláčky by mohla zůstat. A aby to ještě všechno dobře fungovalo, tak bych možná nevyhodil z práce skladatele hudby, ale film bych mu dopředu promítnul a pro jistotu mu raději vysvětlil, o čem je a jakou by měl mít atmosféru, aby se do ní svoji plagiátorskou hudbou alespoň mohl náladově trefit. (10.05.2009)

Skvělý výkon Karla Rodena, který z tohoto filmu udělal dramatickou podívanou. Je to zkrátka Pan herec. Díky němu se dokážete naprosto vžít do lidského utrpení, které prožívá hlídač Douša. Krásná hudba také příjemně podbarvila atmosféru. Bohužel, tím výčet pozitiv končí a divákovi už nic víc nenabídne. Takže solidních 70% a to většina je díky Karlovi. (12.09.2010)

Copak nemám právo prožít věci jako všichni ostatní? Mezi českými filmy poslední doby věc, kterou nemůžu shodit se stolu se slovy další! Z kina jsem odcházela poměrně uchvácena, nicméně po nastudování knižní předlohy mé nadšení ochladlo. Došlo ke zlimonádovění celého příběhu a také k podstatné změně pointy. Ne že by ovšem poselství knihy nějak ovlivňovalo kvalitu filmu, to ne, nicméně film možná právě kvůli tomu vyznívá trochu banálněji a tuctověji, což jsem věděla i bez znalosti předlohy, ale neuměla jsem si říct proč. Příběh manželské (ne)věry by mohl být i naléhavější než tohle. Roden a Dlouhý jsou dobří herci, Siposová a Jiráček jsou pohlední lidé, u tohoto rozvržení bohužel zůstává. Samozřejmě bych to brala raději tak, aby byli míň manekýni a víc herci. (14.01.2009)