Sherlock Holmes

Bych nepích, že Sherlock tak dobře boxuje.. Slavný detektiv z Baker Street se chová jak pradědeček Jamese Bonda, v zápase bez rukavic by v klidu zřezal cigoše Pitta, ženami až na výjimku pohrdá a ke psům se chová takovým způsobem, že ten z Baskervillu už raději dobrovolně skočil s traverzou na hřbetě do blat. Podivné vykreslení krále dedukce s lulkou, řeknete si, ale ze všech těch minulých má nakonec možná nejblíže k pravdě.. Film o střetu racionální mysli se (zdánlivým) nadpřirozenem nese všechny znaky Ritchieho tvůrčího rukopisu, obsahuje pár opravdu zajímavých scén (výbuchy na jatkách, veškerý Strong, závěrečný boj na rozestavěném Tower Bridge) a těží z Downeyho nepopíratelného charisma, přesto si však myslím, že příběh o britském hrdinovi v digitálním Londýně se celou dobu tak trochu tváří příliš americky. Především ten "Verbinského" konec vypadal, jako by Guy příliš často poslouchal píseň své exmanželky Material Boy.., ehm… teda vlastně Girl. Závěrem si neodpustím suchý vtípek, trefně charakterizující obě hlavní postavy. Holmes s Watsonem si vyrazí na výlet do přírody, navečer se utáboří na kraji lesa a jdou spát. Uprostřed noci se Sherlock náhle probudí, šťouchne loktem do svého přítele lékaře a ptá se: „Nerad vás budím, drahý Watsone, ale co usuzujete, když se podíváte nahoru?“ Ten si rozespale prohlédne noční oblohu a říká: „Díky velmi dobré viditelnosti všech hvězd a panujícímu bezvětří lze říci, že nás zítra čeká jasný den, i když vzhledem k tomu, že se již nyní třesu zimou, očekávám velmi chladné ráno.“ Na to Holmes uznale pokývá hlavou a praví: „Brilantní dedukce, drahý Watsone, ale co jsem od vás chtěl slyšet je to, že nám někdo ukradl stan..“ (24.05.2010)

Neskutečně hloupý film, který si ale hraje na strašně chytrý a ono to na lidi nečekaně zabírá (stačí se tady podívat na hodnocení). "Kouzlo" spočívá ve vysvětlovacích scénách - Sherlock ochotně popisuje detaily a myšlenkové pochody, kterýmy rozlouskne lecjaké tajemnství - ať jde o tajemného vraha nebo Watsonovu snoubenku. Rozluští je někdy předem, někdy ho sledujeme přímo v činu a někdy to všechno hezky vysvětlí až zpětně. Tohle je pěkně prostřídáno s "tajemnem" á la Šifra mistra Leonarda, naprostou groteskou skrytou v samotné hlavní postavě (místy jsem si říkala, jestli náhodou nesleduji Roberta Downey jr. spíš ve filmu o Chaplinovi, než o Sherlocku Holmesovi), spoustou digitálních efektů a výbuchů a pěknými záběry Londýna 19. století. To posledně zmiňované je jedna z mála věcí, která se mi na filmu opravdu líbila, jenže na tom nemá ani tak zásluhu ansábl kolem tohohle filmu, ale spíš Londýn samotný (a možná tedy i pan kameraman). Pěkná byla i hudba Hanse Zimmera, která ale jakoby vypadla místy spíš z filmu o divokém západě a pak ještě herecký výkon Jude Lawa... Nejsem žádný zarytý čtenář děl A.C.Doyla (četla jsem akorát Psa Baskervilského a to už bude pěkná řádka let), ale tohle je slátanina nejvyššího stupně, která má s knížkou společné asi tak to, ze Sherlock kouří dýmku. Ani na ty housle vlastně nehraje... Ale ono je to jedno, protože slátanina by to byla, i kdyby se to neschovávalo za to slavné jméno z Baker street. (05.02.2010)

Jaký je Sherlock Holmes model 2009? Není to jenom nový facelift... Guy Ritchie udělal ze Sherlocka Holmese doktora House zkříženého se Seagalem a jeho adaptace legendárních předloh se odvíjí jen tak ,,volně na motivy" s příklonem k estetice jakési prebondovky, pročež to nejpodstatnější, duch literárního díla Arthura Conana Doyla, je bohužel nenávratně pryč. Sám Sherlock už není vyzáblý, misogynní, mírně autistický, trochu podivínský tvor, zmizelo i jeho tradiční oblečení, tedy tradiční rozpoznávací znaky, ale stal se z něho atlet, štramák, milovník a extrémní podivín. Uťáplý doktor Watson zase nelogicky přerostl svého kriminalistického učitele a dokonale se emancipoval, ba dokonce občas Holmese nevybíravě políčkuje! Vše je převráceno na hlavu. Což o to, spektákl je to pěkný, herecké výkony na úrovni, Robert Downey Jr. k okoukání, Londýn konce 19. století občas bere dech (i když digitální animace místy ruší), ale co je to platné, když to vše nese trademark, který má daleko větší cenu než celý tenhle hollywoodský velkofilm. Nudit se nebudete, ale přemýšlet také ne. A Sherlock Holmes byl vždy méně o tom prvním, než o tom druhém. Guy Ritchie možná přišel v adaptování téhle látky s revolucí. Co by na to však nejspíš řekl sám velký detektiv? Je mi líto, milý Watsone (rozuměj Ritchie), ale většina vašich úsudků byla mylná... (02.02.2010)

Guy Ritchie v službách Hollywoodu. Jeho najsilnejší režijný trademark, rovnako ako najbombastickejšou Zimmerovou hudobnú exhibícu, pocítime v efektnom úvode. Zvyšok filmu potom už je "len" príjemnou konverzačkou medzi Downeym a Lawom, zasadenou do sveta temných potterovských mágií. Prekvapení sa tu príliš nedočkáme, rutinný scenár vsádza na istotu - skvelých hercov a atmosféru tehdajšieho nebezpečného, do mračien zahaleného Londýna. Slušná zábava. (02.01.2010)

Sherlock Holmes mohl být opravdu skvělým filmem, představuje dva zábavné charaktery s jiskřivou chemií ve svých dialozích, vsází je do atraktivního prostředí - digitální Londýn se zvětšeným důrazem na kontrast a ostrost barev vypadá opravdu pěkně + zvýrazňuje "alchymismus" celého snímku a pak je tu ještě Guy Ritchie... Možná zklamal tím, že si Holmesovy pletky nesepsal sám, ale režisérsky se, co do vedení kamery a natáčení akčních scén, nečekaně předvedl. Ovšem když si vezmeme scénář, neboli poměrne triviální a plytký děj, který Ritchie jen uměle "zesložiťuje" a zase vysvětluje, aby z něj aspoň něco solidního vymáčkl (tento tah ovšem oceňuji, je totiž efektní), uvědomíme si, že slavný Sherlock Holmes není neslavným Andělům a démonům až tak vzdálený... 7/10 (21.01.2010)