Na konci města

Divnej film...predevsim mi prisel uplne strasne dlouhej. Duvodem muze byt utahany dej, velka spousta ruznych "podpribehu" (best of je kazdopadne voiceover Lídy Vostrčilové o tom, jak jela s Hrusinskym na vylet), nepresvedciva linka lasky mezi detektivem a dcerou jineho detektiva atd. Zly bohac a podnikatel byl nakonec potrestan, a chudi delnici (v pravu) zvitezili. Proste jako ze zivota... P.S.: Potesila mlada Eva Jirouskova, ktere to zde opet moc sluselo. 3+ (26.01.2014)

Filmy s detektivní napínavou zápletkou patří mezi nejoblíbenější u našich diváků. Takovým napínavým filmem, kde se děj rozuzluje až v poslední chvíli, je také Cikánův film ,,Na konci města". Spisovatel Eduard Fiker, autor celé řady známých detektivních příhod, napsal námět i scénář tak, že divák zůstává po celou dobu promítání filmu ve stálém vzrušení. Režisér Cikán i jeho ostatní spolupracovníci svou dobrou realisací napínavého příběhu jeho záměr ještě podtrhli.... POZNÁMKY: Režisér Miroslav Cikán pracuje ve filmovém oboru od r. 1913, kdy začal jako dramaturg. Samostatně jako režisér začal však natáčet až v r. 1933. Prvním jeho filmem byla filmová adaptace románu Karla Poláčka ,,Dům na předměstí". Z pozdějších prací (k nimž většinou psal i scénáře), uvádíme filmy „Král ulice" (1937), „Batalion" (1937), „Svět, kde se žebrá" (1938), „Příklady táhnou" (1939), „Studujeme za školou" (1939), „Paklíč" (1944). Prvním poválečným filmem režiséra Cikána bylo drama z okupace „Hrdinové mlčí" (1946). Po nich následovalo drama „Lavina" (1946), veselohra „Ale na" podle povídky Fr. Kubky (1947), adaptace díla Antala Staška „O ševci Matoušovi" (1948), špionážní drama „Případ Z8", veselohra „Pára nad hrncem" a historie z boje dělnické třídy proti vykořisťovatelům v době první republiky „Boj sa skončí zajtra", film natočený za umělecké spolupráce Mikuláše Huby. Cikán byl za tento film v r. 1951 vyznamenán čestným titulem laureáta státní ceny. V r. 1954 byl uveden Cikánův film „Výstraha", natočený podle námětu národní umělkyně Marie Majerové. — Eduard Fiker je autorem populárních detektivních románů, z nichž některé byly zfilmovány. Tak byl podle jeho námětu natočen v r. 1933 „Krok do tmy", v r. 1944 „Paklíč" (v režii M. Cikána), v r. 1946 „Třináctý revír" (podle románu „Zinková cesta"). V r. 1952 natočil podle jeho původního námětu o boji příslušníků SNB proti banderovcům na území Slovenska po druhé světové válce režisér Josef Mach film „Akce B". Námět k filmu „Na konci města" je rovněž původním filmovým námětem. Filmový přehled 5/1955 (24.07.2009)

Teda nevim, co se vleče. Klady: Vynikající herecké výkony Nedbala, Hrušinského, Záhorského. Skvělá režie Cikána. Dojem, že se jedná o akci mord party rady Vacátka v r. 1932. Jenže ne, je to 20 let starý případ. Zajímavý motiv: vražda? zabití? úmrtí? Zápory: Cílená agitka komunismu, vychytralá. Žádnej hrdinnej soudruh, žádná strana. Zlý stavitel ohrožující životy nájemníků (analogie Neffova Hercoga a Nedobyla) , nezaměstnanost, zoufalství. Domácí neví, zda má sociální cit, nebo zda má býti hajzlem, jen šmelinář Ruda Hrušinský je stejně neoblíben u Masarykovské policie , jako u SNB. Ale pracuje! No z toho hrdinu neuděláme, je to navíc kurevník. Jen v závěru na vás ten kámen propagandy padne, patrně padnul i na zkušeného Cikána. Policajt, co normálně chodí v saku a má vzdělaní, si navlíkne uniformu a jde na rande. Společně s láskou pozorují plné koupaliště šťastných dětí vybudované v akci ZET. Věz diváče! Už tu nejsou zlí stavitelé a zmatení kapitalisté. Je tu ráj. Ať žije Klement Gottwald! (21.05.2018)

Souhlasím, že šlo skutečně o vcelku zajímavý námět, bohužel z něj režisér dokázal vymáčknout sotva polovinu. Najde se zde několik zajímavých pasáží, ty záběry z minulosti se mi taky líbili, bohužel postupem času se objevovalo stále více a více slabých a nudných míst. Závěrečné vyústění asi taky zrovna moc neokouzlí, i tak se z toho nakonec vyklubala alespoň průměrná podívaná. Rudolf Hrušínský jasně nejlepší nejen herecky ale i jeho úlisný vzhled a pokřivená charakteristika postavy – bavila asi nejvíce. „A kdo teda odjel do Luhačovic místo Kostky…“ (10.08.2021)

30% — Pro mě do této chvíle neznámá detektivka. Začátek slibný — náhodný nález mrtvoly a pátrání po zločinu, který se stal před dvaceti lety, nabízí zajímavou podívanou. Bohužel je film poplatný době vzniku a tehdejším stereotypům, takže je velmi brzy jasné, kdo za vším vězí a kdo to naopak v žádném případě nemůže být, takže napínavost se hned zkraje vytratí. Dokonce i způsob, jak k tomu všemu došlo, se dá odhalit nejpozději do půlky filmu. A pak už se jenom čeká, až se to potvrdí. Takže ve chvíli, kdy vyšetřovatel prohlásí: „A teď se konečně dozvíme celou pravdu,“ není už vlastně co odhalovat. Přehlédnout se nedá ani nepříliš podprahové sdělení, že zatímco tenkrát buržoazní policie nebyla schopná případ vyřešit, socialistická bezpečnost i po dvaceti letech a za situace, kdy někteří aktéři již nežijí, to celkem bez problémů dokáže. Na druhou stranu — svoje stereotypy má i Agatha Christie. (25.05.2016)