Reklama

Reklama

Nejsledovanější žánry / typy / původy

  • Krátkometrážní
  • Horor
  • Akční
  • Krimi
  • Komedie

Recenze (8 626)

plakát

Darby a nebožtíci (2022) 

Ani se moc nedivím, že tento film z distribuce Disney a Hulu ušel pozornosti mnoha lidí, protože je určen především pro mladší publikum. A nebudeme si nic nalhávat, žádná velká sláva to nebyla. Dost to připomíná v mnoha ohledech každou druhou průměrnou teen komedii o středoškolácích a jejich útrapách. Nechybí roztleskávačky, žárlivost, šedá myška ze školy, vypatlaní borci i namyšlené děvčata, akorát je všechno okořeněno o nešťastné duchy a nadpřirozenou sílu. Vše se ovšem drží v přiškrcených notách přesně tak, aby se na to mohli dívat i nezletilí.    Takže nečekejte žádné nervy drásající scény, násilí či lekačky, při kterých se budete schovávat pod peřinu. Dojde na nějaké ty škodolibé žertíky – nebo pomstychtivé skutky, ale nad většinou jen mávnete znuděně rukou. Stejně tak je tu k vidění i spousta neoriginálních prvků, které budete znát již z jiných filmů. Nechybí ani rasová vyváženost (hlavní postavy jsou černoši, míšenci – běloši jen ve vedlejších rolích), jen chybí homosexuálové, transky a „jiná pohlaví“…   Ústřední dvojice Riele Downs a Auli'i Cravalho však podala vcelku slušné (průměrné) výkony, za které se děvčata rozhodně stydět nemusela. Jejich postavy byly zdravě trhlé a každopádně mi vadily mnohem méně, než některé vedlejší postavy. Co se efektů týče, tak to taky nebyla žádná sláva, ale vše se neslo v duchu Disney pohádek (barevné odchody duchů na onu stranu…). Nějaké to poselství v podobě nedokončených záležitostech zemřelých by se tu taky našlo, ale tvůrci se raději do „velkých akcí“ nepouštěli a hodili to na druhou kolej. Mladší diváci tento film možná dokáží ocenit více než já, ale já to prostě vidím na lehce podprůměrnou záležitost.

plakát

Deb a noc oživlých mrtvol (2015) 

Tento film bych označil spíše za parodii na zombie komedie, říznutou trochou té romantiky, která sebe samu nebere moc vážně a podle toho to tak i dopadlo. Příběh samotný moc kvalitní není (natož originální), ale dá se tu narazit na několik povedených situací – říznutých černým humorem, morbidních momentů i dobrých hlášek – stejně tak je tu k vidění ale i hromada nezáživných pasáží a nelogických prvků. Když už ale došlo na akci, mohu říci, že jsem se u sledování tohoto filmu v některých okamžicích i docela bavil.    Neohrabaná hlavní hrdinka mi byla docela sympatická - Maria Thayer předvedla slušný herecký výkon a byla jasným tahounem celého filmu. Nejen co se hlášek týče, ale právě díky ní se dočkáme celé řady ujetých scén (a to do toho nepočítám její jízdu autem a kosení nakažených). Michael Cassidy jí zdatně sekundoval a asi nejznámější tváří je tu Ray Wise. Byla jen velká škoda, že se zde nedočkáme více gore a akce dost často ustoupila do pozadí hromadě dialogů, což byl největší kámen úrazu.    Většina z nich byla totiž krajně nezáživných, jen zbytečně natahovali děj a spousta rozhovorů mezi postavami nebyla ani moc vtipná. Rajcovalo mě to asi tak jako plasticky upravená playmate Syd Wilder. Sice pěkné na pohled, ale moc umělé. Navíc si tvůrci dost protiřečili. Nemůžu si pomoci, ale co se podobných filmů týče, tak tady to bohužel nevidím ani na průměrnou kvalitu. Pár světlých okamžiků a vtipných scén by se tu našlo, ale jako celek to prostě nemělo potřebné grády. 40%

plakát

Lisa Frankenstein (2024) 

Ačkoliv to normálně nedělám a novinky většinou nechám v klidu „uležet“, tento rok jsem už několikrát porušit své pravidlo a bohužel hořce toho pak litoval. Nevím, možná mám prostě jen pech na výběr filmů, ale zatím mi připadá, že rok 2024 je hodně slabý co se týká hororových kousků – těch pár filmů co jsem zatím viděl, bylo podprůměrné kvality. Lisa Frankenstein se sice tváří jako hororová komedie s kapkou toho černého humoru a s příchutí romantiky, ale ve finále nám moc kvalitní podívané tedy nenabídne.    Nebýt slušného výběru představitelky hlavní hrdinky (Kathryn Newton podala docela dobrý výkon a byla mi i jakžtakž sympatická), možná bych se na to ani nedodíval. Musím uznat, že úvodní animace byla povedená), některé situace humorné, ale scénář jako celek byl zřejmě určen jen pro náctileté diváky a moc atraktivity nepobral. Lisa se ze zakřiknuté holky ze hřbitova stane postupně charismatickou rajdou, která by si ráda užila s mrtvolou i trochu toho sexu a jelikož mu chybí kromě toho nejdůležitějšího údu i pár dalších kousků lidského těla, je na čase mu je obstarat jakoukoliv cestou.    Smůlou je, že ačkoliv to zní trochu morbidně, divák nakonec nic extra záživného neuvidí. Většina důležitých momentů se odehraje klasicky mimo záběr kamer, takže hororoví fandové dost ostrouhají. Navíc originalitou to tu zrovna moc nehýří a spousta „nápadů“, už byla k vidění jinde. Tahle love story prostě nebyla určená pro mou osobu, ale někomu se to možná líbit bude. Kathryn Newton si však mé sympatie získala a určitě jsem se s ní nepotkal naposledy. 40%

plakát

Blood and Bone (2009) 

Průměrný akční kousek s několika opravdu povedenými bojovými scénami (zvláště pak souboj ke konci filmu). Příběh samotný už tak okouzlující nebyl, ale docela rychle to odsýpalo. Michael Jai White si své odvedl docela obstojně (jak herecký výkon, tak i soubojovou choreografii). Potěšila účast Juliana Sandse ve vedlejší roli i přítomnost nemotorného Boba Sappa – který nikdy dobrý herec nebude, ale na jeho zápasy v ringu jsem se párkrát podíval. Podívat se na to určitě dá, ale žádná pecka to tedy není.

plakát

Superlov (2023) (pořad) 

Tento formát se mi líbí víc, jak ten klasický Na lovu. Každý soutěžící jede pěkně sám za sebe, dostane několik nabídek a pak hurá na lovce (záleží, kolik si jich sám vybere). Sokola už dávno nemusím, protože ze sebe dělá sám čím dál většího debila a spíš než srandovní je trapný a ubohý, ale tady se celkem drží. Nejsem žádným pravidelným divákem této show, ale když už na to narazím, podívám se…

plakát

Eurovision Song Contest 2024 (2024) (pořad) 

Člověk takhle přijde z dvoudenního výletu po Tyrolích na hotel, aby ze sebe konečně smyl všechnu špínu, zapne telku a nestačí zírat. Jelikož nebyl v nabídce žádný sportovní kanál, byl jsem nucen sledovat tuhle přehlídku nejrůznějších exotů, ale našlo se mezi nimi i pár (minimum) docela slušných zpěváků a zpěvaček. Já fandil australské zpěvačce hájící barvy a vlajku Kypru. Jelikož i zde jde už jen o politické šaškárny v zákulisí a zvrácenou novodobou promenádu nejrůznějších úchylů (z nichž to většina i vyhraje) se ani nedivím, že se na prvním místě objevil onen nemocný Švýcar v růžovém…

plakát

Sunrise (2024) 

Bohužel nízká hodnocení napříč internetem jsou zde zcela oprávněná. Tento film ač se zpočátku tváří docela zajímavě (tajemně), tak díky neschopnosti tvůrců z toho ve finále vznikla jen další podprůměrná podívaná s minimem zajímavých momentů a zcela nevyužitým potenciálem. Místo aby se snažili vytvořit příběh okolo tajemné krvelačné bestie – jen o ní mluví, občas nabídnou záběr z dálky, ale nakonec zde zůstala zcela nevyužita. Místo toho sledujeme špinavého tuláka, který zpočátku nic nedělá, jen děsivě čumí, pije krev z misky, aby se na posledních pár minut taky zapojil do děje. Jo málem bych zapomněl na pořád dokola opakující se scénu z jeho minulosti (která po desáté začne lézt na nervy).    Spíš než horor tak začne příběh připomínat spíše jakési sociální drama s rasistickým podtextem, protože místní burani pod vedením svého šéfa a jeho matky nemají moc v lásce lidi jiné rasy. Což dávají každému patřičně najevo. Jejich nenávist vůči čínské rodince se začne stupňovat a hněvu neuteče ani jejich pes. Jen kdyby se většina důležitého neodehrála mimo záběr kamer. Krev, střeva, nějaký ten nůž v břichu a trocha toho násilí už to moc nezachránilo.    Přitom herecké výkony nebyli vyloženě tragické. Všem jasně vévodil záporák Guy Pearce. Ten odvedl slušnou práci. Kromě něj se mi asi nejvíce líbili záběry na jelena v lese, ale dalších pozitiv už tu bylo minimálně. Spíš jsem se u sledování tohoto filmu dost nudil. Sunrise rozhodně nikomu doporučovat nebudu, protože svůj čas můžete klidně věnovat něčemu jinému a mnohem zábavnějšímu, než byla tahle hodně podprůměrná záležitost.

plakát

Zkrat (2011) 

Akční blbost s pár dobrými akčními scénami a kupou známých hereckých tváří… asi tak bych tento film viděl já. Žádná bomba to není, scénář je plný nelogických momentů (nebo lépe řečeno těžko uvěřitelných), logika občas taky hapruje – hlavní hrdinka přežije tolik ran a jen se otřepe, po kterých by každý minimálně upadl do bezvědomí, má neskutečnou kliku na debilní a poloslepé pronásledovatelé, přestože jí dokáží vypátrat na každém rohu, ale v těch šatech byla neskutečně sexy. Banderas a Douglas tu jen přicmrndávají. Vidím to někde mezi průměrem a podprůměrem. Tu třetí hvězdu dám za Ginu Carano, zbytek si zaslouží tak ty dvě…

plakát

Hlídač (2009) 

Starší filmy, ve kterých se objevil Seagal, patří k mým oblíbeným, ovšem postupem času se z něj stalo prasátko Steven a kvalita jednotlivých kousků šla rapidně dolů. Tohle je někdy na onom přechodu s dobrých bojových scén na zběsilý střih, máchání rukou a posléze i náhrada za dvojníka. Tady se můj kdysi oblíbený herec ještě držel, ačkoliv scénář samotný už za moc nestál a stejně tak během akčních scén někteří podali až ochotnický výkon. Pořád ale praskaly kosti, padali drsňácké hlášky a nechyběly ani pěkné ženské. Za Liezl Carstens dám jednu navíc, jinak bych to spíše viděl už na lehce podprůměrnou záležitost. Takhle dám ale klasický průměr.

plakát

History of Evil (2024) 

Rok 2024 zatím nabízí jednu bídu za druhou. Po Nočním koupání jde o druhý film tohoto roku a opět to byla dost bídná podívaná. Tentokrát ještě horší než druhý zmiňovaný film. Pomalu ale jistě si začínám myslet, že normální – pořádné filmy jsou už jen mým zbožným přáním a drtivou většinu tvoří jen podprůměrné sračky na jedno zhlédnutí. Samotný námět filmu nevypadal na první pohled zas až tak špatně, ale to by se jeho zpracování musel ujmout někdo úplně jiný. Opravdu jen těžko jsem hledal alespoň nějaká pozitiva, které bych zde mohl pochválit.    Bo Mirosseni totiž do té doby natočil jen dva krátkometrážní kousky a moc nechápu, proč se cpal zrovna do hororového žánru. Nedokázal totiž téměř za celou dobu vytvořit potřebnou atmosféru, nenabídl nám skoro žádnou kvalitní (děsivou) scénu, porce brutality taky mizivá, charakteristika postav nezajímavá a herecké výkony většiny zúčastněných bídné. To jen tak ve zkratce k většině negativ na které jsem tu narazil a ani se mi nechce o nic moc rozepisovat. Protože mi za to tento film prostě nestojí.    Ve filmu se mluví o jisté formě rasismu/nadřazenosti, máme tu náznaky Ku Klux Klanu, ne zrovna hodného staříka který vede rozhovory s otcem rodiny, ženu která si češe vlasy a je připoutaná k řetězu, skupinu milice, jenž vtrhne do domu a je postupně eliminována tamní entitou – jenže nic z toho není pořádně dotáhnuto do konce. Navíc spousta věcí tu postrádá i smysl – nebo lépe řečeno se ukáží být zbytečné, většinu důležitého se odehraje mimo záběr kamery a pak přijde závěr, který v nás měl probudit emoce a sympatie – ale naprosto se to minulo účinkem. Tedy alespoň v mém případě. Jen jsem po většinu času znuděně pokukoval po časomíře.