Jean Gabin, aristokrat a venkovan
Gabin intime, aristocrate et paysan
Obsahy(1)
Portrét slavného francouzského filmového herce. Hrál přesně ve sto filmech a dokumentární portrét, který uvádíme, vytvořil jeho přítel.
Původně se jmenoval Jean-Alexis Moncorgé, narodil se ve znamení Býka v roce 1904. Patřil mezi největší francouzské filmové hvězdy; měřil sto sedmdesát centimetrů. Hrál i na divadle a zpíval, ale nikdy se nesmířil s herectvím. „Obdělávat půdu je slušnější povolání než pracovat u filmu. Herectví není normální profese," tvrdil. Pověstný je i jeho další výrok: „Nejsem u filmu pro slávu. Pracuji pro peníze, které přepočítávám na krávy. A komisař Maigret, to je už pořádné stádo." Poslední film natočil v roce 1976 jen pár měsíců před svým odchodem ze života. Tehdy už všichni věděli, že bojuje s leukémií. Nemoc ho přemohla 15. listopadu 1976. Gabin v sobě nezapřel starého vojáka a námořníka. Přál si pohřeb s vojenskými poctami. Účinkoval ve sto filmech. Autor komisaře Maigreta, spisovatel Georges Simenon považoval Gabina za ideálního představitele titulního hrdiny. V roce 1962 byl jmenován důstojníkem Řádu čestné legie. Při natáčení komedie „Tetovaný" (1968) se jen těžko snášel s Louisem de Funésem. Mimo natáčení spolu nepromluvili ani slovo. Poslední část života strávil na své farmě v Normandii. Jeho popel byl rozptýlen do vod Atlantiku.
(Česká televize)
Recenze (26)
Velmi detailní dokument o životě velkého herce se možná až příliš věnuje stastickému výčtu rolí Gabina na divadle. Tato pasáž byla nudná. Jinak je dokument velmi zajímavý, takže výsledný dojem je tak někde mezi 4 a 5. Gabin si nezaslouží, aby dokument o něm měl nudné mezery, čili z úcty ke Gabinovi to musí být 4. ()
Vynikající dokument o francouzské herecké legendě 20. století Jeanu Gabinovi. Přemíra zajímavých informací jak z jeho osobního života, tak i z neuvěřitelně dlouhé herecké kariéry doplněná ukázkami z jeho nejslavnějších a nejznámějších filmových i divadelních rolí. O tom, že byl skvělým hercem samozřejmě "žádná", ale z dokumentu jasně vyplývá, že byl neuvěřitelně silná osobnost, zásadový hospodář a především skvělý Člověk. ()
V krátkom čase po sebe som si pozrel dokumenty o dvoch pilieroch francúzskej kinematografie - o Lino Venturovi a Jeanovi Gabinovi. Obaja boli prakticky nehercami, k filmu sa dostali až po tom, ako ich život omlátil a sformoval. Asi to bol dôvod prečo pôsobili tak vierohodne, aj keď si nie vždy vyberali úlohy, ktoré sedeli ich naturelu. Videl som s ním dosiaľ 21 filmov. Bedárom a Sicílskemu klanu som dal maximálny počet hviezdičiek, ale ani ostatné nedopadli vyložene zle. Samotný dokument bol dobre spracovaný. Neprekážal mi ani encyklopedický výpočet filmov, aj keď dalo sa aj inak. Podstatné bolo, že sa vždy našiel priestor na objasnenie jeho životných míľnikov. Deprimujúce boli závistlivé akcie lakomých sedliakov pri vidine možnosti obrať slávneho herca o časť jeho poctivo nadobudnutého majetku. ()
Tomu říkám dokument! Osobnost Jeana Gabina je skutečná studnice informací, hrdinství a důstojnosti a v tomto dokumentu toho tvůrce využil se vší vervou. Gabina miluji, je to první herec, kterého jsem znala už asi jako tříletá. Výrazně se mu totiž podobal můj dědeček a říkali mu to cizí lidé, když byl se mnou například na procházce v parku. :) ()
Jeana Gabina jsem vždycky viděla jako medvěda – bručivého, velkého, silného i chumlacího. A tenhle dokument můj dojem potvrdil, byť jsem místy nestíhala ten vodopád informací vůbec pochytat. Trochu jsem se jen mračila na Florence Moncorgé-Gabin, když tvrdila, že Annie Girardot debutovala filmen Maigret klade past a „předtím natočila jen Rocca a jeho bratry, nic zvláštního“ (ehm!). Rocco vznikl o dva roky později a říct „nic zvláštního“ o Viscontiho filmu je tak trochu svatokrádež. Alespoň pro mě a možná i pro Annie. Ale celkově to bylo pěkné a poučné. Taky bych byla ráda pohřbena v moři. Určitě se mi ta představa líbí víc než náhrobek s umělou květenou a nápisem: „Zde leží Vesper. Měla doma uklizeno.“ ()
Reklama