Looper: Nájemný zabiják

Nedopečené, Bruce Willis umí časem cestovat podstatně lépe (zdravím 12 opic). Looper je další z těch nových sci-fi filmů (Moon, Zdrojový kód, Vyměřený čas...), na nichž je sice sympatické, že se obejdou bez obřího rozpočtu, a které v milovnících žánru vzbuzují naději, že budou originální a neotřelé... Ale tím to končí. V tomto případě se mi sice líbil prvotní nápad, technické provedení i oba herci (Joseph Gordon-Levitt si s rolí Bruce Willise poradil docela obstojně, nebyl ani moc směšný), ale zbytek nestál za mnoho. Hlouposti a nelogičnosti, jedna vedle druhé, za klišovitou pasáž na farmě bych vraždil, no a nejhorší ze všeho byl závěr, ve kterém - SPOILER - hrdina skonal, ale jeho vnitřní hlas mluvil dál. (25.02.2013)

Parádní retro sci-fi s jedním z nejinteligentnějších scénářů, co se v Hollywoodu za poslední dobu urodil, jehož největším kladem je přitom fakt, že otázka cestování časem je zde vlastně podružná a skutečnými hybateli jsou spíše morální postoje a paranormální motivy. Atmosféra je místy unikátní (kombinace sci-fi, noiru a paranormal hororu) a malý Pierce Gagnon je asi nejlepší dětský herec, kterého jsem kdy viděl... (20.11.2012)

Špatný film to není, je zřejmě chytře napsaný,ale bohužél.. Mě to nepřišlo vůbec ničím Zajímavý.. Žádná scéna, která by mě nadchla, která by mě přesvědčila, že je to Super FILM! CHvílema jsem se nudil, je tam málo akce, téměř žádné Napětí.. a to od Titulku Akční, Scifi, Thriller tolerovat nebudu!! Neustále se něco řeší,vysvětluje a má Hlava Praská.. Jsem, rád že jsem nenavštívil Kino,ale 60% si to zaslouží Aspon za tu Originalitu, Áčkové Herce a dobře zpracovaný Příběh, který pro mně nebyl Dosti Atraktivní.. (17.11.2012)

Po úvodních dvaceti minutách jsem byl připraven na futuristickou variaci existenciálních krimi à la Samuraj. Johnson však režíruje s mnohem menší soustředěností než precizní Melville. Výsledek se sice nesype tak jako Bratři Bloomovi, jednotný styl film každopádně postrádá. Kromě naprosto seriózních a velice působivých prostřihů do zmechanizovaného života nájemného vraha (ač mi jaksi uniklo, proč nejsou nepohodlní posílání z budoucnosti rovnou v neživém stavu) dojde i na fraškovitě černý humor, nasládlou romantiku, brutální „rambo“ akci nebo lekce telekineze pro začátečníky (nemluvě o hodně westernovém závěrečném střetu na silnici). Hodně je nejen žánrů, hodně je také vypravěčů, mezi nimiž Johnson přepíná. Vyprávění se tím sice zajímavě rozvětvuje, ale k žádnému překvapivému „seběhnutí“ do jednoho bodu to nakonec nevede. Zohlednění více úhlů pohledu v zásadě jenom potvrzuje pravdivost mé oblíbené hlášky z Pravidel hry: Na světě je hrozné, že každý má své důvody. Obávám se, že snaha aplikovat na film Bordwellův model forking-path narace, s tím, že před sebou namísto dvou časových rovin máme dvě vzájemně se ovlivňující lidské mysli, by skončila ve slepé uličce (jakkoli rád bych si tuto domněnku nechal vyvrátit druhým zhlédnutím). Důležitější než časové paradoxy jsou pro Johnsona totiž morální dilemata, jež před postavami vyvstávají a jež také nás nutí k neustálému vyhodnocování situace z emocionálního hlediska. Komu patří budoucnost? Kudy vede hranice mezi promarněným a naplněným životem? Jaký máme nárok na to, činit rozhodnutí za druhé? Tady se opět hlásí ke slovu ona nehollywoodsky bezvýchodná osudovost, jenomže přebalená do okoukanějšího, rodinně-melodramatického hávu. Věřím, že kdyby Johnson zůstal u krátké metráže, jak byl původní plán, máme před sebou bombu, o které nadšeně tweetují geekové z celého známého internetového světa. I takhle ale jde o velmi nápaditý film, který akorát, poněkud v rozporu se svým dominantním sci-fi žánrem, dá víc na city než na rozum. 80% (08.10.2012)

No jistě! Zase to tu vypadá, že se všichni zrovna vrátili z pitevny, kde kuchali játro z mršiny exaktní logiky, aby byli chytří a mohli s artovým gustem opětkovat třeba Avengery. Takže si všichni konečně vytáhněte z prdelí to pravítko a narvěte si tam ony čerstvě nabyté, exaktní znalosti anatomie! Film je především zábava a rozhodně se neočekává, že by tu měl kdejaký samolibý mozkoun po ryze popcornovém spektáklu cupovat s Aristotelem v zádech Schoppenhauera a hledat díru v Kantově sýru. Navíc se divím, že se vám nepodařilo nadšeně přilnout k hlavnímu hrdinovi. Vždyť vypadá jako jeden z vás! Pepíkha maskovala pravděpodobně zfetovaná Cher, a tak kdoví proč připomíná hošššana, co se snažil zachránit prošlé, čínské Botoxové injekce Solvinovým peelingem a pak celou noc propařil v gayklubu. Ale to je asi tak jediná vada na kráse. Wiliš po dlouhé době zase zavadil o normální film, ořezávání přečnívajících částí je naprosto genitální a při pohledu na Emilku se mi opět chtělo vyrábět statickou elektřinu. Tudíž jednoznačné, slabé dvě. Tak, a teď si hledejte v mém komentáři logický nesoulad, hnědopichové! (07.11.2012)