Henri IV
Henri IV
Henri 4
Henry of Navarre
Obsahy(1)
Francie, 1563. Protestanti bojují proti katolíkům o půdu i o moc a odvolávají se při tom na náboženství. V čele protestantů stojí Jindřich Navarrský, jenž spolu se svými muži bojuje proti Paříži, proti katolíkům a proti mocné rivalce jeho matky, Kateřině Medicejské, královně Francie. Kateřina nabízí Jindřichovi na důkaz smíru ruku své dcery, Margot, ale svatba skončí prolitou krví. Jindřich masakr během Bartolomějské noci přežije, ale je uvězněn v Louvru, odkud se mu podaří uprchnout po dlouhých čtyřech letech. Během svého života pětkrát změní své vyznání a nevynechá jedinou příležitost, aby usiloval o místo na královském trůnu. Nakonec se stává monarchou, o kterém lze s upřímností prohlásit, že byl jedním z prvních opravdových humanistů. (oficiální text distributora)
(více)Recenze (38)
Jindřich IV. Navrarrský (z Boží vůle nejkřesťanštější král Francie a Navarry, spolukníže Andorry) je moderním historickým snímkem o jednom z nejslavnějších králů Francie. Výprava byla úžasná, neměl jsem slov. Výběr herců mi však úplně nesedl. Ať už to byla Margot, či některé jiné postavy... působilo to na mně značně moderně. Nustále se mi nabízel příměr s The Tudors. Nejen díky podobnému období, nejen díky podobným problémům obou králů (spory s Papežem, potřeba se rozvést, náboženské neshody a války ve vlastní zemi atd..) ale Jindřich IV. mi i přes obrosvdké náklady (prý 18 mil. Eur) přišel jako chudý příbuzný. Ačkoliv si jsem si jist, že tvůrci obou snímků brali vážně dobové reálie, kostýmy, zařízení sálů a komnat, přišli mi Tudorovci výpravnější. Nebo to byl záměr? Opravdu na tom byla Anglie o tolik lépe? Nechce se mi věřit, že by Jindřich III. s Kateřinou Medicejskou dleli v komnatách, kde sice na stěně vysel gobelín, ale omítka pod ním byla opadaná a plesnivá. Já si samozřejmě renesanci nijak neidealizuji, ale jelikož jsem si tohoto všiml na více záběrech, dost by mne zajímalo zda šlo o záměr, či nutné zlo při natáčení v historických interiérech. Oproti tomu vysoce hodnotím ztvárnění Paříže a jejích ulic. Opravdová zahnojená metropole ! :-). I mne zde rozčilovala přemíra erotiky. Nebylo to ani nutné, ani to na diváka nijak extra nepůsobilo. Místo toho bych v době válek mezi katolíky a hugenoty uvítal více bojových scén. Těch tam bylo jako šafránu. Těch 155 min. bylo dlouhých, ale zvládnou se to dalo. U mne je to za 3 lilie. * * * ()
Historický filmy mám rád,takže bylo jasný,že tohle chci vidět.Pravdou je,a už to tady v různej komentářích i zaznělo,že evropani maj ty filmy hodně neučesaný,narozdíl vod amíků,a i tohle je drsný,špínou a hnusem prolezlý,fakt hustá,a dobře ukázaná doba..Ale je to jen plný intrik,vždycky spíš prošpikovaný politikou,a to mě trochu sere.Naopak hollywood neklade žádnej důraz na fakta,nebojí se skutečnost vobejít,změnit,a hlavně ty jejich filmy maj švih,spousty zobrazenejch bojů,prostě to nenudí.Pravdou je ,že každý má něco do sebe,i tohle bylo celkem dobrý.60%. ()
Scenárista si z bohatého života francouzského krále nedokázal vybrat, takže vyrobil další průměrné listování učebnicí dějepisu. Moc je nejlepší afrodiziakum, takže dámy zahazovaly oděv i zábrany velmi snadno. Kromě erotiky je tu i trocha romantiky, do toho Bartolomějská noc či francouzsko-španělská válka. Prostě takový mišmaš. Výprava je trochu lepší než u českých televizních filmů, s historií si občas film dělá, co se mu zlíbí, a režisér je jen rutinérský břídil (50%). ()
Tak tohle bych moc chtěla vidět. Jindřich IV. je pro Francouze tím, čím je pro nás Karel IV., tj. Otcem vlasti. On je autorem krásných slov "Každému sedlákovi v neděli slepici v hrnci" nebo tak nějak a podle nich se taky řídil. Moudrý vladař, který toho pro Francii strašně moc udělal. V Královně Margot ho hrál můj oblíbený Daniel Auteuil a když jsem pak viděla rytinu skutečného Jindřicha IV., říkala jsem si, že to není možné, že jde fakt o reinkarnaci! ()
Není léku proti tomu běsnění. Krvavé zlořečení. Krvavý absint doby. Temné povstání pod hvězdami. Mír a láska odpírány. Kéž rozdělí se zkřížené meče, ale jsou do sebe až příliš krutě zataveny. Zrada, bolest, vražda, rozkoš. Tím vším zaplatila panovníkova koruna. Proboden, mrtev král. Zchladlo horké, rozdychtěné tělo Faunovo. Skvrna vzácné tekutiny jako vztyčené memento zůstává, kutálí a vsakuje se do hroudy hrdinovy. Král, řečený Navarrský a jeho choť. Na lože vášně je hoď. Jejich těla nestydí se, od vrchu dolů líbají se, dlouze intimnostmi sytí se. Plně napuštěné rty sají, žádoucí je chtíč sexuální arogance mé paní. Erotika jako rozohněný plamen veršů, svůdná lačnost smyslnosti, obřad vytrvale dráždící, věru pornografickými črtami sálající. Ďábelský nástup "vonící" hříšníky a hříšnicemi. Zlé a drsné časy povyšujících se mocností ze světa nedostupnosti. ()
Reklama