Zmizení

Naprosto skvělý film. Boží atmosférická práce, která pracuje s postavami, s počasím, s náladami. Prostě kompletně rozebírá situaci a samotné role do jednotlivých detailů. Tak to mám rád a přesně toto se mně dostává z americké produkce tak jednou za dva roky, jestli vůbec. První takovýto poctivý film, který jsem viděl byl Sedm. Přesně i nad tím vším jsem dost přemýšlel během sledování tohoto filmu. Mrzí mě ale, že mu pořád nemůžu dát plný počet. Byly tam místa, u kterých bych potřeboval bližší vysvětlení. A myslím si, že by na tom vysvětlení víc minut nepřibylo. Už tak byl dost dlouhý a jestli bude delší o deset minut, to už bych nejspíš ustál. Každopádně Hugh Jackman a Jack Gyllenhaal zahráli famózně. Oba se do role tak vžili, že jsem viděl i ty jednotlivé nuance, které se od normálních hereckých výkonů maximálně odlišují. Z Hugha se stává troska a Jack zařazuje rychlostní stupeň u tikání v obličeji minutu co minutu k výslednému závěru. Skvělý film a poctivá filmařina. Kéž by takových bylo víc. (27.11.2013)

Nedávno, když jsem prožíval jedno z těch trpělivých odpolední, rozhodl jsem se pozorovat šukání šneků. Začalo to dvouhodinovým sprintem na osmdesát cenťáků, kdy ten nadrženější honil toho chudáka, kterého ten den zrovna bolela hlava. Kanec byl ale rychlejší, u pankejtu jej po strhujícím běhu dostihl a začal z něj asi tak hodinu vášnivě strhávat ulitu, protože dostal chuť na misionáře. Když zjistil, že ji má přirostlou, nevrle to vzdal, a vrhl se na to pěkně po šnečím. Dalo mu to ovšem fušku, než toho druhého ukecal, aby nedělal drahoty jako slečinka a postavil se na ocas. Po další hodině ho zlomil a oba se do toho s lascivně vyvalenýma očima na šťopkách naprudko dali. Ten nadrženec ovšem jen tak frajeřil a sliboval, za další dvě hodiny pouze dvakrát prudce a freneticky přirazil, oběť dlouze a táhle hekla, znechuceně zatáhla bulvy a odplazila se hledat nějakého pořádného obšousta, co by ji dorazil. Seběhlo se to všechno tak strašně rychle, že mi u toho porostly nehty snad jen o tři milimetry. To po téhle zabijácké nudě jsem se probral s třídenním strništěm a vlasy po pás, přičemž vím jistě, že jsem to pouštěl hladce oholen a plešat! Takže ti z vás, kteří xmrti rádi štrykují třímetrové, růžové šály nebo milují kontinuálně sledovat, jak jim v obýváku roste fíkus, ať si to tady klidně nadhodnocují, avšak já to strhující tempo a přiblblou pointu prostě nedával, a tak to s klidným svědomím odstřelím, i když Volverín konečně prokázal, že když zrovna nemá adamantiovou pedikůru, je z něj docela slušný ochotník. Škoda, že si k tomu herectví vybral zrovna takovouhle užvaněnou sračku. (19.10.2013)

Deakinsova kamera je občas zamlžené, ale přitom pořád průzračné sklíčko, velkou ručičku představuje Jackman, tou malou, pomalejší, ale za to důkladnější, je mrkáček Gyllenhaal, mix detektivní a psychologické roviny Villeneuve sladil s Greenwichským poledníkem a Guzikowskeho scénář je precizně seřízený hodinářský stroj. Možná zamrzí, že to dokonalé soukolí začne ke konci nepatrně drhnout (za neobjevení stop po pohybu „vraku“, potažmo poklopu skrýše by Horatio Caine strhával prémie), jenže od tichých ovčích mláďat už uběhlo tolik znamení zvěrokruhu a kolik tak řemeslně i emociálně působivých filmů měl člověk na přelomu Milénií možnost vidět? Šest, Sedm? Už jen z tohoto důvodu si užijte balancování na laně napnutém mezi ohebností víry a Nietzscheho varováním o nebezpečenství boje s monstry, přičemž hlavní postavy zosobňují věčný boj citu (otec Dover) a rozumu (detektiv Loki). A kdo tento zápas vyhrál? To se divák dozví až po závěrečném hvizdu.. (05.05.2014)

Udělal co musel a já jsem za to vděčná bohu. Někteří lidé si zkrátka přes pánaboha dokážou vysvětlit cokoli. Dokonce to, že váš muž unese mentálně zaostalého chudáka, aby z něj dostal informace. Za každou cenu. No, s čím kdo zachází... Popravdě tahle rovina, spojená s otázkami možnosti dostávání informací z lidí pomocí násilí mi sama o sobě přišla jako podstatně nosnější téma než další variace na nepolapitelného únosce, kterou jsem čekal spíš v druhém plánu. Ona ne že by byla špatná, navíc Gyllenhaal hraje skvěle a při jeho závěrečné jízdě s hlavou zalitou krví jsem měl pořádně zatnutý zuby. Ale jsou tam prostě docela očividné chyby při vyšetřování, které film trochu kazí v porovnání s takovou Fincherovou Sedmičkou, na kterou pochopitelně divák musí myslet. Tam detektiv Somerset říká krásnou větu, ze které je zřejmé, že si A. K. Walker o vyšetřování něco přečetl: Zakládáme každou blbost, každej střípek důkazu, protože by se to mohlo někdy hodit. Tady občas Policie jakoby opomíjela základní věci, ke kterým se pak dostává zbytečně oklikou. Vždycky je třeba dobré si prověřit lidi okolo a třeba ten (možný SPOILER) medailon tam zůstával nepovšimnut hodně dlouho. Možná je škoda se šťourat v těchto nedostatcích a občas podivném uvažování (vyloženě mě zarazilo to s těmi hady, proč to hned zase nepřiklopit), ale to je právě to, co může dělit dobrý film od vynikajícího. Na druhou stranu to táhne nahoru atmosféra, napínavost a celková ponurost příběhu, která přiková a nedovolí vydechnout. Bez těch chyb by to bylo jasné maximum, takhle zatím **** a uvidím, jak moc se mi to uleží. Updade: trvalo to dva roky, ale nakonec jsem se k těm pěti odhodlal. Porovnání s podobnými filmy: o malinko slabší než Sedm, Zodiac, podstatně lepší než Gone Baby Gone (ten film je nemožně přeceněnej). P. S. Ještě horší než že Dover mučí Alexe mi přišlo chování Birchových, zbabělý alibismus. (12.10.2013)

Tak tohle je thriller! Mrazivý, na nervy brnkající, depresivní. Sice má několik jizev v podobě určité kalkulace s náhodami, mnohých nejasností (bedny, bludiště) a jedné vedlejší postavy (Bobby Taylor), ale základ je neotřesitelný. Tím je samozřejmě obsazení - Jackman coby zhrzený otec na pokraji psychických sil a Gyllenhaal jako neúnavný detektiv s drsným tikem ve tváři. Obzvlášť on si krade pro sebe 60% filmu, zbylých čtyřicet nechává Wolverinovskému kolegovi. Atmosféru dotváří chladné počasí (neustále tu sněží nebo prší), naléhavá hudba a pomalu gradující závěr, během něhož ztratíte nehty i na nohou. A delší stopáž tentokrát prospěla. (27.01.2014)