Ztraceni v Mnichově

[2. Fokus Fest 2015] I keď je to nepopierateľne vtipné a v mnohých momentoch zábavné, Ztraceni v Mnichově nie sú komédiou. Kto to tak berie, nič nepochopil a mal by sa nad sebou vážne zamyslieť. Petr Zelenka so svojou poetikou, kombinujúc a inovatívne rozvíjajúc ako postupy - v českom prostredí absolútne nevídané a vysoko originálne - zo svojej mockumentárnej trilógie, tak tie z Karamazovcov, zašiel až k hraničným medziam. Ďalším krokom by už mohlo byť len zviditeľnenie jeho samotného v médiu, lenže to by mohlo viesť k splošteniu významovej komplexnosti. Priestor na eseje o konštrukcii a dekonštrukcii historického i filmového mýtu, vymedzovaní sa voči provinčnosti a iluzórnemu „čecháčkovství“, odpore voči skrývaniu sa za historické krivdy a ďalších stránkach, na ktoré Zelenka vrhá svetlo ponechám povolanejším. Radšej si prečítam Jana Tesaře, úplné znenie Mníchovskej dohody a znovu si pustím Wajdovo majstrovské Wszystko na sprzedaz. Pre mňa osobne asi najzásadnejší český film nového milénia, ktorý nie je didaktický, na nič sa nehrá a privádza k vážnemu zamysleniu nad súčasným spoločenským ovzduším v celom regióne. Odpusťte mi dojmológiu a neobjektívnosť. 100% O niečo viac tu. (29.10.2015)

První třetina byla boží, úplně jsem si představoval, kam až ten příběh může zajít. Co třeba vyhlášení války? :-D No jenže tvůrci zvolili variantu, že film po 30 minutách useknou a pak nám naservírují na 75 minut nezáživný polodokumentární film o filmu Ztraceni v Mnichově. Vůbec jsem nechápal, co je k tomu vedlo, když mohli natočit tak super absurdní komedií. Takže bohužel zklamání, ale vinu nesu i já v tom, že jsem si tuhle podstatnou informaci nezjistil dopředu. 40% (12.04.2016)

Způsob vyprávění kolem přesahu závažné události z historie do dnešních dob a navrstvování dalších příhod a dějových linek na sebe spolu s absurdním humorem je velice podobný jako v Zelenkově prvotině Knoflíkáři. Ale zde, musím říct, mi to přišlo až nepřehlédně překombinované a v jistých momentech svým "humorem" hodně na hraně (rádoby vtipná vulgární hádka manželů v autě nebo narážka na Helenu Vondráčkovou v souvislosti s bulvárem a prorokováním rakoviny). Dvě hvězdičky většinou dávám buď uznávaným filmům, které mě neoslovily nebo podprůměrným tuctovým filmům, které nemuseli vzniknout a ničím nevyčnívají z řady. Tohle vyčnívá snad ze všeho doposud natočeného a to v několika směrech. Oozoruhodných momentů tu bylo dle mého názoru několik, kromě závěrečného vypointování s myšlenkou existenci nezvratných a přece nepravdivých mýtů i třeba alternativní výklady Mnichovské dohody 1938. Ano, na první pohled je takový snímek lehce zavrhnout, nicméně nečekaný přínos se dostavil i přesto, že mi film jako celek příliš nesedl. Raději bych se ani neměl přiznávat k tomu, že jsem si celý zmatený během filmu vyhledával informace o tom, zda kauzy s papouškem nebo úmrtí francouzského herce v Čechách byly pravdivé. V tomto směru je potřeba originální způsob vyprávění v souladu s jedním z tématů (mystifikace) vyzdivhnout. (55%) (Filmová výzva 2018 - troufalka) (10.08.2018)

Nesmírně originální film. Vtipný, hravý, propracovaný, k zamyšlení, perfektně natočený... A navíc potěší všechny zaryté obdivovatele Edvarda Beneše, k nimž patřím i já. Čím méně o ději Ztracených v Mnichově předem víte, tím lépe. První zvrat je totiž opravdu TAK nečekaný, že bych byl strašně nerad, kdyby mě o něj předem něco připravilo. Petr Zelenka si s divákem překrásně hraje, ale přitom mu nejde o to, aby ho škodolibě napálil. Kdepak, on diváka naopak odmění příjemným pocitem "Říkal jsem si, že tam něco není tak úplně... Ale tohle by mě opravdu nenapadlo, bravo!" Zkrátka v České republice zase po nějaké době vznikl snímek, kterému nechci a ani nemůžu vytknout vůbec nic. (03.11.2015)

O tom, jak se my Češi už po generace vypořádáváme s naším mnichovským komplexem, již vznikly mnohé filmy, knihy i divadelní hry. Petr Zelenka pojímá tuto podvědomou českou bolest z nového, originálního pohledu, který má silně našlápnuto překonat i mou oblíbenou Operaci: Levý hák od divadla Vosto5. Tato naděje zůstává neproměněná, bohužel. Zpracování je neskutečně rozvleklé, plné zbytečných řečí, utahaných scén a nepotřebných charakterů. Výsledkem je potom jen těžká nuda, která postupně ubíjí všechny kreativní myšlenky a zvraty, kterými by se film při lepším zpracování mohl vyjímat. (19.03.2019)