Reklama

Reklama

Seznamte se s něžnou naivkou, fantastickým tenorem, snobskými hvězdami, producenty v tísni, vulgárními blondýnami a "pochybnými dámami z 80.let”. Ti všichni obývají 42. ulici, zpívají nestárnoucí písně Harryho Warrena a Ala Dubina a stepují ve skvělých tanečních číslech Busbyho Berkeleyho, která vnášela lehkost do tíhy hospodářské krize. Zápletka této šarády se bláznivě zamotává, plná bleskových replik a nových tváří: Ruby Keeler (poprvé před kamerou), Dick Powell a Ginger Rogers, a její fantastická čísla (Shuffle off to Buffalo, You're Getting to Be a Habit with Me či titulní melodie) okouzlují dodnes. 42. ulice díky digitálnímu přepisu restaurovaného původního negativu a optické zvukové stopy už léta nevypadala a nezněla tak báječně a zůstává přesvědčivým důkazem, že lidská touha bavit se nikdy nevyjde z módy. (oficiální text distributora)

(více)

Recenze (34)

kaylin 

všechny recenze uživatele

Je hodně dobře, že se staré snímky uchovávají i pro budoucí generace. Tohle je jeden z nich. "42. ulice" má nádhernou vizuální a zvukovou stránku, což je v případě muzikálu s dramatickým a komediálně romantickým příběhem naprosto stěžejní. I dnes vypadá tenhle snímek nádherně. Není to žádná velká podívaná, hlavně dějově, ale to číslo na závěr stojí za to. Nevím čím to, ale skoro mě to hudebně dostává víc, než muzikály moderní. ()

Wiliem 

všechny recenze uživatele

Mladá Peggy Sawyerová malém způsobí krach chystaného muzikálu na 42.street, kdy nevědomky flirtuje s přítelem představitelky hlavní role muzikálu Dorothy Brockovou, která v zápalu žárlivosti upadne a vyvrtne si kotník. Nakonec vše Peggy zachrání, když je obsazená do hlavní role namísto Dorothy a povede se jí nadmíru splnit očekávání všech a zachrání tak celé představení. Báječná Bebe Daniels, zdařilý muzikál. 80% ()

Reklama

Fingon 

všechny recenze uživatele

Nemám rád backstage muzikály. Ať už je natočí Attenborough (Chorus Line), Fosse (All that Jazz) nebo Lamač s Fričem (Růžovým psaníčkem poznamenaný On a jeho sestra), tenhle typ filmů u mně nemá šanci, ať už je sebevymakanější. 42. ulice má na dobu vzniku velmi vychytanou kameru, k čemu to ale je, když mě příběh nudí. Když už muzikál, tak ať už je barevný a spektakulární (můžete namítnout, že Moulin Rouge i Zpívání v dešti jsou taky backstage muzikály, ale tam příběhová složka daleko přehlušuje fakt, že jde vlastně o přípravu divadelního představení). ()

YURAyura 

všechny recenze uživatele

8/10 Hned na zacatek rikam, ze muzikaly nesnasim...vetsinou se jedna o bezduche "videoklipy" s pitomym dejem natazene na neunosnou dobu trvani, kde vsechno slouzi jako vizualni zhmotneni slaboduchym pisnickam. Stejne jak jsem s obavami pristupoval k Singing in the rain, tak i tento kus jsem poustel s obavami. Ale chyba! Dej je sice klasicky pitomy ;]] a rozhodne se nejedna o milostny trojuhelnik tech postav, jak to popisuje obsah nahore, coz o autorovi prozrazuje, ze ten film vubec nevidel... Ale TY DIALOGY! Vyborne jako byva vetsinou prvni pulhodina Hitchovych konverzacek. Postupem casu se i britke poznamky otupi, ale Ruby dokaze se svym sympaticky naivnim zjevem a chlapsky choreografovanym stepem udrzet vysoky standard i po zbytek filmu. Prapredek odporne Kvasky, vyborneho Chorus Line a nedocenenych Showgirls, kde se nastesti moc nezpiva a rozhodne stoji za to videt nejen kvuli kamerove jizde mezi nohama tanecnic. ()

Webb 

všechny recenze uživatele

[6/10] (Warner Bros.) (Čb. /// Produkce: Darryl F. Zanuck /// Scénář: Rian James, James Seymour podle románu Bradforda Ropese /// Kamera: Sol Polito /// Hudba: Harry Warren /// Nominace na Oscara: Hal B. Wallis, Darryl F. Zanuck (nejlepší film), Nathan Levinson (zvuk)) [1001 FILMŮ, KTERÉ MUSÍTE VIDĚT, NEŽ UMŘETE] ()

Galerie (22)

Zajímavosti (19)

  • Snímka bola uvedená do kín 4. marca 1933 v deň inaugurácie Franklina Delano Roosvelta. Tento film sa ocitol na vrchole rebríčka kasových trhákov roka a stal sa najziskovejším filmom štúdia Warner Bros. celého desaťročia. (Zdroj: moviemania.sk)
  • V době, kdy byl film natáčen, ještě neexistovala technika dabování zvuku. Orchestr tedy hraje po celou dobu mimo kameru, občas je k vidění v orchestřišti. (Karlos80)
  • Snímek byl natočen podle stejnojmenného románu Bradforda Ropese. (Hans.)

Reklama

Reklama

Časové pásmo bylo změněno