Jíst, meditovat, milovat

No tfuj tajbl, tak tohle bylo sladší než presso s dvanácti cukry... Buď jsem dnes neměl na romantiku náladu, nebo to celé bylo plné jen rádobymoudrých keců na téma vztahy... Ale spíše to druhé. Pokud by se našel někdo, kdo držel krok s mentálním rozpoložením Liz Gilbert, má můj obdiv. A pokud to vydržel celou tu vraždenou stopáž 134 min ! má můj obdiv dvojnásobný! Já už v Indii tak nějak zmámen tou hrou barev přestal přemýšlet nad významem řečeného a jen sledoval ty hezké barevné obrázky z exotického prostředí... Při sledování tohoto filmu jsem si také uvědomil, že je J. Roberts vlastně docela ošklivá... Jediné co chválím jsou vybrané lokace a také soundtrack. To ale asi nemělo být gró filmu... Kdo to neviděl, ať si pustí nějaký cestopisný dokument o Římu, Indii a Bali. Bude to kratší, uvidí víc a nebudou ho ve snech v noci strašit ty koňské zuby Robertsové. * * (22.08.2014)

Julia Roberts v roli ženy, která si nemůže na své manželství stěžovat, avšak kvůli tomu, že už nepociťuje onu "jiskru a zápal" a dny se stávají všedními a nudnými, zažádá o rozvod. Ani život s mladým a sympatickým milencem v podání Jamese Franca jí nevyhovuje, a tak se sbalí a na rok odjíždí poznávat samu sebe. Napřed bude 4 měsíce v Itálii jíst, pak bude 4 měsíce v Indii meditovat, a pak 4 měsíce na Bali hledat chlapa. To je ve zkratce příběh, který se tvůrcům povedlo natáhnout na neuvěřitelně dlouhých a docela nudných 134 minut. Doufal jsem v zajímavý a atraktivní film, ale co jsem dostal, to bylo chvílemi velké a nudné nic. Ten příběh se dal klidně smrsknout dejme tomu na nějakých 90 až 100 minut, a i to by asi bylo moc. Nechápu, proč to bylo tak roztažené, navíc hlavní hrdinka mi nebyla příliš sympatická, spíš to na mě působilo, že neví co chce a nic jí není dobré. Fajn, manžel už jí přestal po osmi letech manželství bavit, to by se ještě dalo pochopit, ale on jí po krátké době přestal bavit i milenec a svou životní lásku málem odmítla kvůli tomu, že by jí to narušilo rovnováhu. Nevím, ale atraktivní a zajímavé romantické drama si přestavuji trochu jinak. Předpokládám, že film se mi velice brzo vykouří z hlavy a asi mi to ani nebude nikterak vadit. Nicméně za to, že tam byl alespoň nějaký děj a že se to dalo dokoukat do konce, aniž bych u toho nějak výrazněji trpěl, nakonec uděluji lepší dvě hvězdy. Chvíli jsem přemýšlel i o třech hvězdách, ale to by hlavní hrdinka musela být o něco sympatičtější. (29.09.2011)

Napriek niektorým prehnane dlhým a natiahnutým pasážam, som sa bez problémov dokázala stotožniť so psychicky nevyrovnanou Juliou Roberts, ktorá v dôsledku vnútorného rozpoloženia a osobnostnej krízy, hľadá sama seba v rôznych kútoch sveta, kde nachádza stratenú rovnováhu a pokoj. Prílišná dejová rozvrstvenosť občas brnká na nervy, ale na druhej strane treba priznať, že bohatosť príbehu (a pravdepodobne aj knižnej predlohy) by sa zredukovala na minimum. Okrem klasickej partnerskej schémy "zamilovanosť-svadba-vytriezvenie-rozvod", scenár siaha aj k vyšším ideálom - len škoda, že sa dosť často prepožičiava romantickej šablóne. Neurčité 4 hviezdy za výraznú Juliu Roberts a božskú hudbu Marianelliho, ktorý ma na hudobnom poli ešte nikdy nesklamal. (13.10.2011)

Vypadá to, že představitelé center propagace cestovního ruchu tří států na I (Itálie, Indonésie a Indie) se v roce 2010 domluvili na hollywoodském filmu, aby se turisté k nim více hrnuli. Aby to šlo lépe vybrali tři hvězdy. Do role Američanky Američanku Julii Roberts, do role Švédky Čecho-Švédku Tuvu Novotny a do role Brazilce Španěla Javiera Bardema. Poslední roli sponzorovala brazilská seznamovací agentura ( viz. výrok: Bože děkuji za Brazilce). A ted k hodnocení filmu. I když některé prvky filmu jsou mi blízké, tak jsem mu nepřišel na chuť nebo dokonalé neporozuměl. Ale za tři jmenované herecké hvězdy a jejich herecké výkony plus pěkné lokace dávám za 3 hvězdy. (08.09.2014)

Je to takový pomalu plynoucí cestopis, vyprávěný očima postavy Julie Roberts, s několika podařenými vtipnými situacemi. A to je asi tak všechno, co by se k tomuto snímku dalo říci. Určitě bych snesl o něco kratší stopáž. A u italské části bych doporučil dopředu připravit některé ze specialit, které se objevily na plátně, a následně je podávat v sále. Třeba by to v kině udrželo ty dva páry, které během promítání odešly. Jako nápoj pak samozřejmě originální indickou kolu Thumbs Up. (10.11.2010)