Špičák

Totální úchylárna, která se navíc děsně vleče, ale pravdou je, že něco takového se jen tak nevidí. Mešuge rodiče drží dospělý děcka v jejich sausforku a nutí je dělat nemorální prasárny. O nějakým přesahu díky hláškám se nehodlám bavit, je to zvrhlá kokotina. Tři wtf hvězdy a neutrálních 50%. Nedoporučuju. (17.12.2015)

CITÁT - Moře.....moře je kožené křeslo s dřevěným držákem. Silnice.....silnice je velmi silný vítr. Karabina.....karabina je překrásný bílý pták.......... Izolovaná trojice od okolního světa je závislá jen na svých rodičích. Co ti jim řeknou je pro ně svaté. Tak, že například kočka je velmi nebezpečné zvíře. Scéna s kočkou jen pro otrlého diváka. Sexuální scény jsou vesměs také atypické, ale uvěřitelné. Osobně jsem čekal více slovních převratů a nových pojmů starých věcí. Například: víte co je pro tyto tři děti pojem telefon? No je to přeci - to by byl spoiler - tak se podívejte sami. Absence hudby je možná škodlivá pro příběh, ale mě tam chyběla, kamera je někdy až zbytečně zdlouhavá a líná. Proto jen těch 80% CITÁT - Když ti dám dárek, budeš mě lízat?.......... (30.04.2015)

Tak nevím, hodnotit za plný počet nebo odpadem? Vůbec nevím, co si o tom všem myslet. Určitě šlo o jeden z nejdivnějších filmů roku 2009 a o jeden z nejdivnějších filmů vůbec. Filmová tabu tu jsou zobrazována s neskrývanou otevřeností a některé scény jsou přímo šokující, tak šokující, že by je ani kabelové televize nepustily do éteru. Skryté poselství či kritika světa, ve kterém žijeme je možná trochu nechtěná, ale s pomocí explicitních scén naprosto očividná. Dnes přimhouřím oko a udělám kompromis. Žádný odpad ani maximální hodnocení, zlatá střední cesta. Pořád však nevím, co si o filmu myslet. (23.01.2011)

Kdybych řekl, že jsem doposud něco podobného neviděl, tak bych lhal. Dogtooth je taková směsice filmů Antichrist (Lars von Trier) a The Village (M. Night Shyamalan). Spousta rodičů se snaží dětem vštípit své hodnoty a chránit je před nebezpečím a pokušením vnějšího světa. Rodiče v tomto filmu to dotáhli ještě dál. Až na krajní meze (pokud už je tedy dávno nepřekročili). Tři děti - dvě dcery (Aggeliki Papoulia jako starší, Marie Tsoni jako mladší) a syn (Hristos Passalis) - se učí, že "moře" je druh křesla, že song Franka Sinatry "Fly Me to the Moon" je záznam jejich dědečka, který vysílá poselství v podobě otcovské lásky. Celý film se tak odehrává v jednom domě s bazénem a čerstvě posekaným trávníkem, který je obklopen vysokým dřevěným plotem. To se tak stává útočištěm a zároveň vězením pro vysněné potomky. Ti tu bloudí ve spodnm prádle, mluví monotónně a jsou na pokraji incestu, bratrovraždy nebo obojího zároveň. Vizuálně je Dogtooth hodně podobný bazénovým obrazům Davida Hockneye. Převážně statické snímky, které jen zřídka ukazují charaktery v plném rozsahu a napomáhá tak zobrazení zkresleného světa. Rozhodně bych netipoval, že se to dostane na nominační Oscarovou listinu. (05.02.2011)

Film s vyhroceným výchozím konceptem o rodičích, kteří své potomky izolují od zhoubných vlivů vnějšího světa, je na jedné straně podnětný a v mnoha momentech mrazivý, ale současně je příliš okatě strojený a šokantní. Mezi klady filmu patří zpracování bizarního a zvráceného života v inkubátoru rodinného sídla. Bohužel kauzální i logická nekonzistence příběhu a občasná tezovitost při zobrazení diskutabilní moálky rodičů film posouvají více směrem k toužebně skandální podívané pro svět po Fritzlově aféře, které se tvůrci zřejmě snažili vyhnout (alespoň soudě podle nezaujatě strohé formy). (31.10.2009)