Režie:
Andrea SedláčkováScénář:
Andrea SedláčkováKamera:
Miro GáborHrají:
Ivana Chýlková, Monika Hilmerová, Karel Roden, Vladimír Škultéty, Veronika Jeníková, Ján Kroner ml., Bohumil Klepl, Daniela Kolářová, Ján Sedal (více)Obsahy(1)
Pro lásku většinou obětujeme více, než jsme původně chtěli… Film A. Sedláčkové je vzdáleně inspirovaný skutečnými událostmi, historii vztahu dvou nevlastních sourozenců a jejich marného boje proti vzájemné osudové lásce. Jako dospívající děti je na život a na smrt spojilo tajemství smrti otce, na které měli oba svůj díl viny. Z obyčejně lidské, hluboké a pochopitelné sourozenecké lásky se pak roztočí spirála citů až k psychické závislosti, proměněné ve stravující chorobný vztah. Tento vztah je „prokletý“ a nedovoluje jim žít ani spolu, ani bez sebe a zákonitě vrcholí záhubou obou. Hlavní postavy Jany a Miroslava napsala autorka pro I. Chýlkovou a K. Rodena. Jejich o dvacet let mladší představitele pak nalezla režisérka v M. Hilmerové a V. Škultétym. Snímek byl natáčen v Jaroměři a v Poličce, rodišti Bohuslava Martinů, jehož hudba ve filmu hraje velkou úlohu. (Česká televize)
(více)Recenze (90)
Velmi zajímavý debut české režisérky, ve kterém se prolínají dvě časové roviny. Může to být dáno snad mým nízkým věkem, ale více mě bavila linie mladých sourozenců... snad i proto, že o takovém jiskření si dospělí představitelé mohli nechat jen zdát. Ne, tam už chemie nebyla, tam byl jen výtečný Karel Roden a pak dlouho nic. ()
Dominantní jsou především herecké výkony, v případě Miroslava výtečný Karel Roden (Václav Škultéty mi přišel dost nevýrazný), zatímco u Jany byly výborné jak Ivana Chýlková, tak Monika Hilmerová (mladší verze byla možná ještě lepší, v každém případě velmi blízká podoba obou hereček byla velikým plusem). Příběh nebyl vyloženě špatný, možná trochu absurdní, ale přesto docela dobře uvěřitelný (tedy ta dospělost, mládí trochu skřípalo). Překvapil mě občasný výskyt humoru, který bych v takovém filmu nečekal ("Jé, vy máte ránu."). A nevyhnutelný konec byl asi tím nejlepším možným. Přesto všechno, od dramatu, navíc s takovým nosným tématem, bych čekal mnohem více emocí, silných scén, tento snímek mi přišel poněkud odtažitý, proto hodnotím pouze lepším průměrem. ()
Komorní drama o dvou sourozencích, kteří nemohou žít sami spolu a nedokážou žít s nikým jiným. Na rozdíl od mnoha děl s podobným námětem je zde méně tragické romantiky, méně lásky, která se všemu vzepře, kterou nic nezlomí. Naopak, vztah postav Rodena a Chýlkové svým nenaplněním řádně zhořkl, ba zjedovatěl. Nikdy však nezmizel. Této odlišnosti, zvláště je-li podpořena skvělým herectvím Rodenovým, si cením. Zbylým hercům bych nevyčítal nevýraznost, od zahořklých stárnoucích lidí lze těžko očekávat výbuchy vášně. Silné *** ()
Rodenův herecký koncert, který si i v podstatě sám oddirigoval. Z českých filmů poslední doby patří Oběti a vrazi k tomu lepšímu, co u nás bylo natočeno. Příběh je odvyprávěn pomocí flashbacků velmi chytře, ale bohužel vygraduje k očekávanému konci. Přesto se ale jedná, i přes prkenného Škultétyho, který se svému staršímu já v podání Karla Rodena nemůže rovnat, o velmi zdařilý film. ()
Väčšinu filmu Hilmerová vojede, čo sa hýbe, celú dedinu, mesto, aj tam za humnom, dokonca aj so žiletkou si to sama dá, a to teraz nehovorím o žiletke Golonkovi, ale normálne že Wilkinson pod skuru. Potom sa nám rozšáfne aj Chýlková, čo už nie je tak vábivá podívaná, a preto našťastie do detailných záberov nejde. No ako vzťahová dráma celkom prijateľné dielo. ()
Reklama