Režie:
Petr NýdrleKamera:
Antonín WeiserHudba:
Zdenek MertaHrají:
Jan Kraus, Josef Somr, Jiří Bartoška, Jiří Knot, Karel Heřmánek, Pavel Zedníček, Karel Augusta, Jan Schmid, Jana Synková, Marie Motlová, Lubomír Kostelka (více)VOD (1)
Obsahy(1)
Příběh mladíka, který se vydá do Prahy, aby poznal nový život a podaří se mu dobýt velmi pofiderní slávu plytkého textaře, vypovídá dnes především o době vzniku. I osud filmu je příznačný pro období normalizace. Po velkém úspěchu při uzavřeném promítání v roce 1980 se však do distribuce dostal až po listopadové revoluci v r. 1989. (oficiální text distributora)
(více)Videa (1)
Recenze (60)
Studentské filmy je těžké porovnávat s tvorbou zkušenějších autorů. Snaha tehdejšího kolektivu studentů FAMU je chvályhodná. Pustili se dosti ostře do kritiky formalismu, ducha socialistického realismu, odporu proti všemu, co bylo pokládáno za rozporné tehdejšímu morálnímu chápání. A přesto česká kinematografie neuvedením filmu v 80. letech o mnoho nepřišla. Je to dílo velmi nevyzrálé, v počáteční sekvenci byly velice mizerné postsynchrony, později se zvuk sice zlepšil, ale scénář byl dost šablonovitý, satirický pohled na úředníky s jejich nicneříkajícími výmluvami setrvával na jednom místě, nijak se neposouval. Finiš měl nakonec asi ukázat, že k úspěchu tvorby mladého autora mohla přispět pouze tvorba upomínající budovatelské písně padesátých let. Ano, takové písně se tvořily i v letech osmdesátých (plakát Pavla Lišky na jednom záběru jistě nebyl náhodný), ale skladby ze Sokolovského festivalu se masově nikdy ani v rozhlase či televizi nehrály. Profesionální herci se snažili vyznění filmu zlepšit, ale marně. Co asi pan Nýdrle dělá dnes? Aha, zapomenut zemřel v emigraci. O.K. ()
Nic moc se od té doby nezměnilo. Tehdejší propaganda požadovala, aby umělci oslavovali určitá témata, a dnešní propaganda zase preferuje jiná témata. Nevím jak v písňových textech, protože novou hudební produkci už léta nesleduji, ale ve filmech ano, a to nejenom u nás, ale v celé EU a USA. Zkuste dnes napsat třeba písňový text, který propaguje kouření! Nebo nějaký protimigrační protestsong! ()
Oceňuji nápaditost s kamerou (odjíždějící metro, motorka atd.) a některý fakt hodně vtipně vypointovaný dialogy (to bych snad radši psal žádost). Ale ten film je nedotažený. Přišlo mi že Kraus/Evžen ke štěstí přišel jen tak. A nějaké trampoty se mu vyhly obloukem. Ale vidět Krause v pívečko věku je zábavné samo o sobě. A mladej Bartoška je taky zajímavej, o to víc vás překvapí že Josef Somr vypadá furt stejně :) ()
Generační film o tajemství přerodu rebela v kulturní elitu. Autorské hledačství ve studentském formátu s okouzlením dobovou vizuální bizarností Prahy i se znechucením jejími obyvateli. Mladické kouzlo Krause, jehož postava nakonec svým vkladem přispěje k budování své socialistické. Pozornosti hodná ♫ Mertova hudba, vynikající závěrečný blok písní. Škoda neochoty k větší zkratce, ale i po letech studentské 3* ()
Kamera ma nekolik zajimavych napadu, jinak ale film pusobi hodne amatersky. Namet je sice zajimavy, nejaky vetsi pribeh se vsak tvurcum do "Evzena" dostat nepovedlo. Vyborne je herecke obsazeni a vetsina postav je velmi zajimavych, stejne tak i vetsina dialogu je doslova vysperkovanych. Presto jsem z filmu dost rozpacity a davam tri slabe hvezdicky. Moc se nedivim faktu, ze se Nydrle v zamori po sve emigraci de facto vubec neprosadil... ()
Galerie (2)
Zajímavosti (5)
- Film byl absolventským snímkem režiséra Petra Nýdrleho na Filmové akademii múzických umění (FAMU) v Praze. (JoranProvenzano)
- Ve filmu zazní angažovaná píseň věnovaná cikánským kopáčům „Výkop, kopají výkop“, kterou nazpíval Milan Dyk. Hudbu zkomponoval taktéž Milan Dyk a text napsal Eduard Pergner. (sator)
- Film vznikal tři roky, což je na hercích patrné. (JoranProvenzano)
Reklama