Něco jako komedie

Krásný film o lidech kolem nás a v nás. Něco jako komedie vlastně není komedie, i když je vlastně každá scéna v blázinci komická. Je to ale příběh o lidech, kde každý řeší nějaký svůj životní problém. Každý ho řeší po svém a každý se z něj rozhodně zpovídat tak, jak sám uzná za vhodné. Každá postava má také svoje kouzlo a každá má svá tajemství. Moc hezky se na film koukalo i díky samotným hercům, kteří se zde opravdu krásně sešli. Zach Galifianakis mi dokonce ukázal, že není jenom extrémní blázen, ale opravdu super herec, který zvládne zahrát cokoliv. Doufám, že se mi Emma Roberts v příštích letech nezkazí. V každém filmu je na ní radost koukat. (03.08.2013)

Něco jako komedie rozhodně není něco jako komedie, tohle je prostě příběh, možná v jádru lehce dramatický, ale v zásadě to je příběh jednoho kluka, který trochu postrádá emoce (ten příběh). Vidět Galifianakise v roli ve které neaplikuje svůj lehce fekální humor je nezvyklé a skoro až nepřirozené. Jedná se o celkem příjemný film, který se špetkou emocí a humoru navíc mohl být jednou z nejlepších komedií roku. (07.02.2012)

Zbláznit se může každý, říkají psychiatři. To, že lidé, kteří ten život zkrátka nejsou schopni normálně unést, jsou vlastně mnohem lidštější a citlivější než ti, co žádný papír na hlavu nemají, zjišťuje i šestnáctiletý Craig, který skončil na pár dní v léčebně kvůli svým depresím. Postavičky jeho spolupacientů jsou skvěle zahrané a působí opravdu věrohodně (08.12.2013)

Mě prostě dovyprávěné filmy a oblast mladistvých problémů prostě baví. Asi to bude věkem a proto se dokážu do těchto situací vžít. Snímek srší humorem, pár zajímavými myšlenkami, i když si určitě nehraje na vzdělávací a hluboký scénář. Rozhodně to byla ta správná nota, kterou jsem po předchozích snímcích potřeboval vidět. (27.02.2011)

Bože těch prvních dvacet-třicet minut! Přesně jak když člověk s náznakem úsměvu čeká na vtip a okamžiky očekávání střídají okamžiky zklamání (tímto vyjadřuju dík, že nám cimrmani vymysleli tenhle geniální obrat). Hlavní postava taky ze začátku nepůsobí zrovna jako ten druh chudáčka/sympaťáka. Ale po skončení byl dojem spíš pozitivní. Konec docela naladí a pozvedne, postavy se časem stanou zábavnějšíma, opravdovějšíma a trocha toho vtipu se najde (pro mě scéna, jak si Egypťan na konci trsnul). Kdo chce vidět, jak asi vypadá umírněný projev Zacha Galifianakise, aniž by pronášel fekální proslovy nebo něco fekálního prováděl, má jedinečnou příležitost (jo, celkem milý překvapení). Doporučila bych to asi těm, co nechtěj vidět nic moc vážnýho, ale takovej klidovej film s pár fajn momentama. Na druhý zhlédnutí bych to ale neviděla. (29.01.2012)