Nebezpečná metoda

Byť se v Nebezpečné metodě nestane vlastně nic ohromujícího, nemá nijak zvlášť dramatický děj, rozhodně jsem se nenudil. Zábavnost tohoto filmu totiž tkví v jeho postavách a hlavně v jejich rozhovorech. Učené dialogy mezi Freudem a Jungem jsou tak chytlavé, že bych snad ani nepotřeboval příběh. Obzvlášť když jejich profesní přátelství nabírá směr k zániku, vychutnával jsem si nejen dobré herecké projevy obou hlavních představitelů, ale především obsah rozhovorů, do nichž je často nenápadně zkódováno více sdělení o skrývaných neurózách obou velikánů. Když se vrátím k ději, tak bych skoro řekl, že právě v jeho domnělé nezáživnosti také spočívá půvab Nebezpečné metody, neboť jsou to právě různorodé analytické přístupy jednotlivých postav k životním situacím, jež tento film obohacují. Např. to jak filosofie postavy Vincenta Cassela, jakkoliv jednoduchá, ale artikulovaná ve věděckém duchu, úsměvně zkomplikuje život C. Junga stojí za to. Jediný slabší článek filmu je tak, hlavně na začátku, herecký projev Keiry Knightley, jež mě úplně nepřesvědčila, že do takovéhoto filmu patří. (05.09.2012)

Veľmi ťažké sústo na film. Cronenberg stavil na dialógy, ktoré sa môžu zdať ťažké, zvlášť ak pred sledovaním filmu nie ste zasvätení do psychoanalýzy, freudizmu a jungiánstva. To, čo sa pekne podarilo, je zobraziť vzťah Freuda a Junga a postava samotného Junga, ktorá bola herecky bezchybne prevedená. Najväčším omylom bolo obsadenie Keiry Knightley do role hysterickej Sabiny Spielrein. (06.02.2012)

Tohle rozhodně není snímek pro širší publikum a nic na tom nemění čtveřice Knightleyová, Fassbender, Mortensen a Cassel. Naopak všichni si tu střihli role pro ně spíše netypické a hodně těžké. Nicméně se jich zhostili se ctí. Vyzdvihuji výkon Kiery, která zde svým herectvím opravdu překvapila. Nikdy jsem nepochyboval o jejím nadání, ale tady tedy zabodovala. Kiera je stále kost, ale kosti z ní už lezou a mohla by krapet přibrat. Film je protkán hodně těžkými dialogy a myšlenkami a držet s ním tempo jde jen s čistou a neunavenou hlavou. Nicméně emočně je to bohužel trochu ploché ač skoro zbytečně protože je k nevíře co dokáže napáchat jedna ženská... ! Snímek je překrásně podbarven příjemnou klavírní hudbou. Kamera je skvostná, vyžívá se v detailech a hře světel. Secesní skvost ! Toto byl hodně zajímavý pohled na jeden rodící se lékařský obor. Jen to mohlo být živější. * * * (28.02.2012)

Téměř asexuální pohled na chtíčem zmítanou Keiru Knightley za použití nebezpečné metody cukru a biče. Vážený švýcarský doktor Jung se zaplete se svojí přitažlivou mladou pacientkou, pro níž jsou tělesné tresty ten největší rajc a hlavně pro její tělíčko, které ještě nezakusilo přítomnost mužského elementu. A ženatý Jung si vede ve své psychoanalýze zdatně, ovšem jen do doby, kdy zjistí, že mu jeho milenecký vztah s tak trochu pošahanou pacientkou přerostl přes jeho geniální hlavu a sobecké ego. Pak se mimoděk setká s proslulým Freudem, spřátelí se, pokecají o snech s "freudeovsky" osobitým výkladem, a pak se jejich cesty rozejdou, protože přece jen jsou to dvě velké osobnosti, které hlásají svoje názory a neradi přiznávají svoje případné osobní i vědecké prohry. Kdoví, třeba tak nějak mohlo probíhat setkání pánů psycho-vědátorů, a i když je film inspirován divadelní a románovou předlohou, Christopher Hampton svůj scénář přizpůsobil potřebám filmu, a lehce, a někdy i trochu víc úchylný David Cronenberg to pěkně natočil. Jen on, a ještě pár dalších režisérů, umí podat sexualitu takovým způsobem, že v podstatě banalita se změní na poutavé vyprávění, i když je to převážně v konverzačním duchu. Osobně tyto konverzačky nevyhledávám, ale tohle bylo něco jiného, a v případě Cronenberga se většinou vyplatí udělat výjimku a zajít si na jeho film do kina. Hlavně Keira Knightley by měla za svoje ztvárnění lepé ruské židovky Sabine Spilrein dostat nějakou cenu. Její proměna, až od legračního vysouvání sanice v sanatoriu až po ambiciozní ženu, přesvědčenou, že v životě je nejdůležitější nalézt sexuální rovnováhu, je vážně fascinující. Trochu upozaděně oproti její kreaci zůstává Michael Fassbender jako Jung a i Viggo Mortensen jako Freud, nedávající ani jediný záběr bez doutníku, a i když oba nehovoří svojí rodnou řečí, ale jen angličtinou s přízvukem, stejně neměli proti skvělé Keire nejmenší šanci zaujmout. Cronenbergova cesta do hlubin lidské sexuality a nenaplněné lásce není filmem pro každého a rozhodně netvrdím, že film má spád, anebo v něm není nouze o dramatické, a někdy trochu zbytečné vedlejší dějové linky (sexuální závislák Otto Gross), ale v globálu mě film zaujal svým neobvyklým zpracováním, dokonalým zachycením počátku 20. století a perfektním hereckým výkonem herečky, která je film od filmu stále lepší. 100% (03.02.2012)

So slečnou Spielrein by som sa pohral a s Freudom si dal dútnika, ale než sa účastniť jeho dialogových dejchánkov s tvarovateľným a nerozhodným Jungom, radšej si sadnem k Zurichskému jazeru. Mortensen výborný a obrazová estetika lahodná, no emócie žiadne. Film, v ktorom mainstreamové herecké hviezdy prednášajú frázy, pochopiteľné pre minimum divákov. Polanskeho Horký mesiac rozprával o temných kútoch ľudskej sexuality poeticky a s vášňou. (26.02.2012)