Freud - Tajná vášeň
Freud
Freud
Režie:
John HustonKamera:
Douglas SlocombeHudba:
Jerry GoldsmithHrají:
Montgomery Clift, Susannah York, Larry Parks, Susan Kohner, Fernand Ledoux, David McCallum, Rosalie Crutchley, David Kossoff, Eric Portman, John Huston (více)Obsahy(1)
Vídeňský psycholog Sigmund Freud (1856–1939) bývá nazýván otcem psychoanalýzy. Velmi zjednodušeně řečeno – vytvořil psychoterapeutickou metodu, založenou na volných asociacích pacienta, vytvoření přenosového vztahu s ním a na interpretaci jeho promluv, snů, přenosových emocí a odporu během terapie. Jeho osobnost se stala předmětem mnoha uměleckých zpracování. Z filmů, v nichž vystupuje, je nejznámější právě Freud (1962) amerického režiséra Johna Hustona. Jeho děj se odehrává v průběhu pěti let (1885–90), kdy se mladý lékař snažil skeptickým kolegům dokázat své teorie o vzniku některých psychických poruch a jejich léčení. Freuda ztělesnil přední americký herec Montgomery Clift, který je spolu s Marlonem Brandem a Jamesem Deanem považován za nejvýznamnějšího proponenta tzv. Stanislavského herecké metody prožitku a identifikace s postavou. (Česká televize)
(více)Videa (1)
Recenze (37)
„Prišiel čas zaprieť všetkých otcov. Byť sám sebou.“ Kto bol Dr. Sigmund Freud? Kontroverzný psychoanalytik s množstvom voľného času? Alebo vizionár, nad ktorého v tej dobe odvážnymi až upálenia hodnými myšlienkami (Oidipov komplex, detská sexualita) dnes už nekrútime hlavou, ale berieme ich viac-menej ako axiómu? Odpoveď na otázky, ktoré kladie tento kvalitný čierno-biely film, je na každom z nás. ()
Freudovy Vybrané spisy (ve třech svazcích, vydaných v letech 1969-1971) jsem si půjčil v Budějovicích u vojenského lékaře plk. Hrocha v roce 1977, když jsem u něj byl na vyšetření pro podezření z psychického vyšinutí, kterého jsem se obával, protože každému se na vojně líbilo a všichni chtěli bránit naši socialistickou vlast, jenom já ne. Knihy jsem přečetl v následujícím roce, když už se mi začínali rodit děti, a já s nadšením sledoval, jak se Freudovy obecné nálezy shodují právě s jejich projevy.... Psychoanalýza je bezpochyby vzrušující nauka, ale udělat z ní drama umí asi jen John Huston, který umí udělat drama ze všeho; dokonce i z vedlejších rolí, např. vídeňského univerzitního profesora Theodora Meynerta. Přestože "psychoanalytický světový názor" se už příliš nenosí, o infantilní sexualitě se asi již nepochybuje. ()
Na rozdíl od spousty hollywoodských životopisů, které vás spolehlivě uspí svým lpěním na chronologicky odvyprávěných faktech a zjednodušené emocionalitě, šli tvůrci na Freuda od lesa. „Příběhem“ je cesta Freudova poznání lidského podvědomí ilustrovaná na odhalování otcovských neuróz jeho komplikované pacientky a překvapivě i jeho vlastní (ano, i Freud byl jako dítě fixován na svou matku). Čili ve výsledku pozoruhodné a expresivní (ČB obraz a noční můry), ale také poměrně odtažité a didaktické. ()
Huston, Sartre, Goldsmith, Clift. Filmársky na svoju dobu lepší štandard, pre fanúšikov Freuda povinnosť (sila nevedomia, metóda hypnózy, potláčanie traumatických spomienok, výklad snov, Oidipov/Elektrin komplex). Po obsahovej stránke zaujalo priam detektívne pátranie po poznaní. „Najstarší nepriateľ človeka je jeho ješitnosť.“ ()
Proniknutí do tmy, za dveře "zazděné" třinácté komnaty duše, začíná na pohovce Freudově. Zaklíněné prožitky, zkreslené vzpomínky, tajuplné sny, teď vznítily se v nitru, rozhořely se v hlavě. Posviťme si na ně. Hloubejte o nich - důsledně, dychtivě. S nejvyšší vážnou opatrností vstupte do nich, hlouběji, co nejhlouběji, pane doktore. Však ona hlubinná psychologie si své místo na výsluní brzy najde. Je třeba být zcela při vědomí, abychom vystihli, abychom se přiblížili, aby se nám dostala do podvědomí ta část příběhu znepokojujícího čirého nevědomí a dokázali s ní, dle zjištěných odhalení, dále pracovat. V krocích k poznání, k přidanému svitu utajených stránek nitra, přispívá atmosferická garance upravených rysů jemného a vyzrálého herectví M. Clifta, aneb když se z prince stane král. ()
Reklama