Fantom Morrisvillu

Na můj vkus má Fantom Morrisvillu až moc suchý a rafinovaný humor. Ne že bych vtipy nepoznal, jenže jsem se zasmál asi třikrát. Možná pro můj handikap v neznalosti brakových detektivek, možná protože jsem neocenil specifickou atmosféru. Protože film slušně odsýpá a scénář nedává moc prostoru na nudu, tak mi to nakonec ani nevadilo. Iritovaly mě jen Matuškovy pěvecké výstupy. Pokud chcete spolehlivě pohřbít jakékoliv napětí, dejte mu kytaru a tři minuty času. Jako herec byl ucházející, ale zbytek se do děje vůbec nehodil. (16.10.2017)

Sice je snímek občas humorem vedle (je to možná moje chyba, ale někdy mi přišlo, že spíš klišé neparoduje, jako spíše interpretuje), jinak se ale detektivku anglického střihu povedlo zparodovat dobře. Díky tomuto filmu začínám čím dál více chápat, proč zrovna britská kultura se u nás celkem chytá - třeba podání herců dokonale vystihovalo ostrovní naturel. Proto také obsazení, kterému kralují mimojiné Nový, Filipovský, Fialová, Marvan, Matuška, Skopeček a překvapivě i Olmer (škoda, že se nakonec dal na režii, u herectví měl zůstat), považuji za nejsilnější stránku tohoto filmu - už jen díky té zmíněné spřízněnosti nemůžou zahrát špatně. Vyprávění skrze operu je sice dobré a film povyšuje, nicméně na klávesnici se mi dere srovnání s Limonádovým Joem, kde ta muzikálová čísla byla dle mě trefnější (a i ta klišé se jim lépe vyvedla). Přesto v české komedii nadprůměr, ne nadarmo je český humor spolu s anglickým a francouzským můj nejoblíbenější. "Zavražděný byl váš známý?" - "Ne, kuchař." - "I to se člověka dotkne." - "Aby ne, uměl připravit sluky na víně." (04.10.2009)

Pozapomenutá perla ze Zlatého fondu Československé kinematografie od kdysi předního tvůrce pohádek Bořivoje Zemana. Právě touto parodií na Anglické detektivky a mysteriózní příběhy započal svůj sice krátký, ale nezapomenutelný comeback. Spousty diváků film odsunulo na vedlejší kolej s pocitem očekávání crazy parodie alá Miloš Macourek. František Vlček a Bořivoj Zeman se však vydali jiným směrem, směrem, kudy se vydává Fričova "Pytlákova schovanka" či Brooksův "Mladý Frankenstein". Namísto crazy zábavy nabízí decentní humor a s pomocí nadsázky si utváří podle pravidel žánru vlastní příběh. Herecké obsazení snad nemohlo být v době natočení špatné (Vít Olmer až nečekaně výborný) a opět se potvrdil fakt, že pokud se ve filmu objeví Waldemar Matuška, půjde o kvalitu. Tentokrát na 100%. (09.11.2008)

"Vyloučíme-li všechny osoby, které zločin spáchat nemohly, dojdeme k závěru, že ho mohl spáchat kdokoli jiný." O této dedukcí Allana Pinkertona můžeme diskutovat, můžeme o ní vést spory, můžeme s ní i nesouhlasit, ale to je tak všechno, co se s ní dá dělat. Je totiž natolik brilantní, že ji nedokáže vyvrátit ani inspektor Brumpby ze Scotland Yardu. Já tedy nemám takový talent jako hudebník Emil, abych si mezi orchestrálním bubnováním, klepáním kladivem na kovové trubky či škádlením trianglu ještě našel čas na četbu, ale on to zvládá s velkou grácií. Mne tedy tahle parodická šílenost vždycky bavila, ale i když jsem se naučil stlát lůžko podle fakírova vzoru, tak ani po mnoha letech se má záda hrotům hřebíků nijak zvlášť nepřizpůsobila. (03.11.2016)

Při uvolnění poměrů ve zlatých šedesátých letech vznik z parodíí (z toho co znám) třeba výrazně stylizovaný Limonádový Joe nebo crazy Kdo chce zabít Jessi.Fantom Morrisvillu zase dobře kloubí prvorepublikový nádech, šedesátkovou uvolněnou atmosféru a suchý britský humor. To i v kombinaci s hereckým obsazením, kde se mísí tehdejší vycházející hvězdy (Waldemar Matuška, Květa Fialova) se stárnoucími prvorepublikovými herci (Oldřich Nový a v menší roličce i Nataša Gollová.) Hlavně Oldřich Nový v postarším věku a jeho nátuře méně přející době dostal zde příležitost ještě trochu zařázit a opět předvést své charisma i se skrytým komediálním talentem. Ve vedlejších rolích jsou rozhodně fajn i František Fillipovský a Jan Skopeček. Samotný příběh o vyšetřování záhadných událostí po svatbě Sira Haribala má ten pravý šarmarní, parodický ale i napínavý nádech. Je navíc moc pěkně sklouben s šedou realitou, kdy si celý příběh vlastně jen čte znuděný muzikant v orchestru. Celé se to sleduje dost dobře, jen se možná ještě trochu mohlo šlápnout na plyn. Z dnešního pohledu už se asi nejedná o nezapomenutelný filmový zážitek. Ale o moc pěknou dobovou jednohubku určitě a rád na ni budu s úsměvem zpětně vzpomínat. DNES JIŽ NEKRMIT! (23.08.2020)