Drnovické catenaccio aneb Cesta do pravěku ekonomické transformace

Neinovativní a negeniální dokument. Největší přitažlivost spočívá v tématu a účinkujících filozofech (to přitáhlo mě). Přestože jsem se dozvěděl několik zajímavých věcí, tak spokojený rozhodně nejsem. Podivný voice-over vypravěče hlubokého a dramatického hlasu má zřejmě být stmelovacím prvkem, narativním pohonem a emočním vtahem do filmu... Přehnanost a nepatřičnost podobného prvku diváka ovšem jen od samotného filmu vzdálí.. No a takhle je to asi se vším. Dinopark jako metafora je tak mockrát nadužívaný, explicitně zdůrazňovaný a připomínaný, že kouzlo odezní... Rozhovor střídá rozhovor, názory filozofů a ekonomů jsou mnohdy velmi zajímavé (ale nakonec stejně pominou dřív než vůbec začnou) a my si uvědomujeme, jak jsou všichni zkorumpovaní, nebo alespoň v 90. letech byli... Musím ocenit práci s kamerou, která mě místy mile překvapila. Líbí se mi i některé další dílčí nápady, ale celek ponechá za sebou rozpačitého člověka, který by se rád dozvěděl víc, ale zároveň je vděčný, že už ten místy nudný dokument končí.. To by se zřejmě u Vachka nestalo (13.03.2011)

Občas jsem úplně nechápal ironii a měl jsem co dělat, abych z dokumentu posbíral pár nových informací. Ale oceňuju určité novátorství a originalitu (zároveň naprosto chápu, že je spousta lidí, kteří je vidí jen negativně). Musím ale ocenit odvahu tvůrců při volbě poměrně známého a dost nezáživného tématu. (15.01.2011)

Spousta zajímavých informací vyplněná hrátkami v dino parku. Obraz vypadal jak z minimálně čtvrtstoletí starých záznamů, přičemž v pár případech z nejasných důvodů byl nahrazen čistým a širokoúhlým materiálem. Nebýt těchto pochybných hrátek, mohlo se na to dát koukat celou dobu a klidně bych dal i o hvězdičku víc. (13.01.2011)

Výsledek rozhodně nenadchne. Lítání s baterkou v útrobí stadionu a využívání vyškovského dinoparku mi nepřijde jako nějaký super nápad v satiricky laděném dokumentu, který se zabývá našimi novodobými dějinami a úspěchem, který zřejmě nebyl čistý. Je to jen poměrně banální vata, která se opakuje, nic divácky zajímavého či přitažlivého nepřináší a vlastně ani moc nefunguje. Samotné téma je nosné, silné, ale výsledek má jednoduše spornou výpovědní hodnotu. Catenaccio prostě působí jako standardní díl Reportérů ČT, což minimálně zamrzí, protože jsem některé tvůrce poznal osobně. (26.01.2011)

Dokument Radima Procházky diváka poutavě provází cestou vzestupu a pádu fotbalového klubu z malé vesničky. Na příkladu Drnovic jednotliví ekonomové a filozofové objasňují mechanismus podvodného podnikání v 90. letech a seznamují neznalé s postavou Jana Gottwalda a dalších, kteří se v businessu tehdejší doby zkrátka uměli pohybovat. (16.01.2011)