Skomírající detektiv (S04E02)

"Nejsem laskavý, jen sjetý." Konečně! Po prvním dílu, který mě spolehlivě otrávil, se Sherlock vrátil totálně nastřelenej, ale o to víc koukatelnej. Jedinou vadou na jinak velmi dobrém pokračování, jsou extempore s paní Watsonovou, kterou bych nejradši po půl hodině umlátila lopatou. To není spoiler, to je konstatování holého faktu. (09.01.2017)

Fakt moc nemusím podobné halucinogenní scény, nebaví mě ve filmech, seriálech, ani ve hrách (i když jinak mám Far Cry hodně rád), ale nejtěžší zklamání mi připravil místní Marty Hopkirk. Měl jsem za to, že když chtějí tvůrci nějakou postavu zabít, definitivně z děje zmizí, ale to ne. Je na obraze o to častěji, tvoří se kolem ní zápletka, která je tak přitažená za vlasy, až jí lezou oči z důlků, a hloupost vítězí nad inteligencí a lstivostí. (16.04.2019)

„Mám pre teba najťažší prípad kariéry. Zachráň Johna Watsona.“ Najlepší diel. Toto som nečakal. Všímam si, že mnohým fanúšikom nevyhovuje, že sa táto séria vydala značne osobnejším smerom, ale za seba hovorím: „Jo! To je ono! Presne TOTO seriál potreboval!“. Nie hlášky a guľometné dialógy, ale pekné a silné scény, v ktorých sa Sherlock a Watson proste „len“ rozprávajú, objímajú a zdôverujú sa jeden druhému. Takto napísané to možno znie strašne, ale práve posledné minúty, kedy sa vzťah medzi nimi konečne oteplí, vyhnali finálne hodnotenie tejto časti k čistej stovke. Ale aspoň 80% by som zrejme dal i nebyť konca, pretože Toby Jones ma odpudivo mrazivý psychopat. A to som vám ešte zabudol spomenúť ten šokujúci twist s psychologičkou. "Ja nie som zlý človek. Proste mi to robí neskutočnú radosť." (15.02.2017)

(Komentář obsahuje spoilery.) Scénáristé Sherlocka by pro dějový twist prodali matku do otroctví. Celou dobu jsem byl nadšený, říkal jsem si, že po dlouhé době se objevil skutečně skvělý díl - Sherlock propadající hrůzostrašným drogovým stavům, Watson rozmlouvající s mrtvou manželkou a k tomu odporný záporák, trpaslík, který chce zabít KOHOKOLI jen pro potěšení z vraždění (,,Mám rád, když mohu lidi proměnit ve věci."). Deprese, bezvýchodnost a špína, kam se podíváš. Navíc se autoři po nejrůznějších úletech o manželkách-špiónech a lidech, co přežijí i pád na hlavu z paneláku, vrátili k původní předloze A.C. Doyla (povídkaThe Dying Detective), a tedy i k tomu, čím v prvních dílech tolik fascinovali své fanoušky - senzačnímu převedení staré klasiky pro moderní věk. Pak ale dojde na poslední minutu a celá hodina a půl skvěle budované atmosféry se spláchne do hajzlu. Tento díl by se mohl pouštět studentům scénáristiky jako ukázkový příklad překombinovanosti. Pokud přijmeme pravidla hry, tedy že Sherlock je brilantní psycholog, člověk enormně prozíravý a nadaný geniální schopností dedukce, můžeme si klidně představit, že se záměrně nechá zmlátit, aby se dostal na kliniku hlavního záporáka, protože předvídá, že díky tomu Watson přestane truchlit nad smrtí své ženy a vyrazí mu na pomoc. Jenže ve chvíli, kdy zjistíme, že psychoterapeutka Watsona je vlastně Sherlockova ztracená sestra a celé to byl JEJÍ plán, pak nezbývá než zmatek a spousta otázek. To máme přijmout, že Eurus předvídala, že Sherlock bude předvídat, že Watson bude předvídat atd.? No nic. Hodnotím nadprůměrně, protože jsem se rozhodl, že se mi těsně před poslední scénou vybil laptop. (24.01.2017)

Halucinogenní masakr jako jediné možné východisko ... příběh stejnou měrou zoufalý jako odhodlaný - zjitřený i chladnokrevný ... pokud je něčeho takového schopen ... ve svém stavu. Ale je ... jistěže je schopen ... absolutně všeho, co je třeba. Proč by nebyl, když ho zaštiťuje svou přítomností Sherlock. (16.01.2017)