Klíč k minulosti

Dnes je výročí konce druhé světové války a ČT ART se rozhodla dát tento film. Neznaje ho, zprvu jsem měl dojem, že to nebyla nejvhodnější volba. Filmy o holocaustu jsou vždy strašné, ale pokud je násilí pácháno na dětech jde z toho na mne děs a smutek. Říkal jsem si proč ČT nenasadila třeba Tobruk, Nebeské jezdce, Tmavomodrý svět... Ale nakonec jsem musel uznat, že to nakonec byla dobrá volba. A bylo to hlavně pro ty dvě roviny příběhu. Pro tu současnou jdoucí do minulosti a také pro tu odehrávající se za těch hrozných let. Sám jsem před rokem podobně pátral po důstojníkovi RAF, který dávno všemi zapomenut objevil se v jednom vyprávění ze vzpomínek pamětníka. A na základě té kusé informace jsem postupně odhalil život dávno zapomenutého a statečného člověka. Každý díl skládačky, každá zmínka o něm mne nesmírně rozechvívala podobně jako Kristin. Já ale věděl, že pátrám po již zemřelém člověku. Kristin se pro tyto role hodí. Ona je taková důstojná a smutně krásná. Příběh Sáry je smutným příběhem. Příběhem jedné z milionů židovských rodin, do kterých jednoho dne vtrhla nacistická nenávist na jejímž konci stály mastně dýmající komíny krematorií koncentračních táborů... Na HOLOCAUST se nesmí zapomínat a je smutné, že zde na CSFD se najdou tací, kteří jej rozporují nebo kteří tu hlásí otevřenou nenávist k Židům. * * * * * (08.05.2016)

O minulosti, přítomnosti i budoucnosti ... o mrtvých i živých ... o stínech na duši, které nelze vymazat ... o vzpomínkách, které nelze unést. Prostý příběh, který nevydírá ... jenom vypráví. Přesto - anebo právě proto - můžete jeho emoce vzít za své. I když … přece jenom si neodpustím drobnou poznámku: V zájmu pravdy může být někdy opodstatněné strkat nos do cizích záležitostí a přehrabovat se v cizích osudech. Přesto si nejsem až tak úplně jistá, že je to za všech okolností správné a očistné ... že to pokaždé přinese něco pozitivního ... že zrovna PRAVDA je přesně to, co všem zainteresovaným schází ke štěstí. VŽDYCKY musíte počítat i s tím, že někoho zraníte, že někomu těžce ublížíte. Měli byste si dobře rozmyslet, jestli dotyčná pravda za to opravdu stojí ... a v první řadě byste si měli odpovědět na otázku, jestli pomáháte druhým - nebo jestli se jenom snažíte uchlácholit vlastní svědomí. P.S.: To pochopitelně neplatí o pravdách, které svými rozměry přesahují čistě osobní rovinu. (27.01.2014)

Film, který jsem potřebovala vidět, abych měla důvod pokoušet se být o trochu víc člověkem. Film o lidském svinstvu, které popadne každého, kdo před ním nedokáže utéct, ale i o nezdolné síle. Klíč k minulosti si našel zámek v mém srdci, pořádně se v něm pošťoural, sežvýkal ho, vycucnul z něj krev, přetavil ji do slané vody, která mi samovolně vytékala z očí. No ještě že slzy mají antibakteriální účinky. Takže z tohoto pohledu mohu prohlásit Klíč k minulosti za léčivý film. Slabší a středně citlivé povahy varuji: připravte si před sledováním dostatečnou zásobu kapesníků. (07.08.2011)

som sa rozhodovala, či 3*, alebo 4* ... čítala som knihu, ktorá ma zasiahla takým spôsobom, že som tri dni nad tým rozmýšľala a bolo mi ťažko na duši ... film sa knihy veľmi držal, ale ... niečo mu chýbalo a neviem čo ... neviem, či to bolo dabingom (ktorý vlastne ani nebol zlý), ale film bol taký chladnejší ako kniha ... určite ale stojí za zhliadnutie (11.09.2013)

Ano, o další blbost na světě víc. Nenadchl mě ani Zátah/Odsun, kde použili snad stejnej stadion. Ale tohle bylo navíc ještě zdlouhavý a nudný. Jaká to náhodička, že zrovna reportérka, která píše o tom zátahu, bydlí v domě, ke kterýmu se to celý vztahuje. Fakt mě to nebralo. Nevim, co na tom každej vidí tak skvělýho, že to právě teď má 77%. (11.08.2012)