Rubber

Naprosto geniální úlet!! Nic podobnýho jsem nikdy neviděl a asi ani neuvidím ... Ten film má víc rozměrů, který tam asi spousta "běžných" diváků nepozná ... Od filosofický podstaty "příčina a následek" - proč se dějí věci bez příčiny, až po jistý ekologický podtext. Ale hlavně je to mrazivá hororově-komediální zábava, který není nijak přemrštěná, ale drží si prostě jistý standard nebezpečí a zla v obyčejné pneumatice. Tůci filmu jsou géniové v tom, že obyčejné pneumatice dokázali vdechnout ve filmu vyloženě lidské vlastnosti - agresivitu, sobectví, závist, vychcanost, ale i soucit ... Naprostá pecka, která je originální, zabaví, nepustí a přtom to není žádná trapnost. Navíc výborný vyzual, australská krajina, prostě super ... (01.03.2011)

Ústřední myšlenka (světe se div, on Dupieux nějakou ve svém ranějším filmu vážně má!) vycházející z různých nelogických či minimálně bezdůvodních prvcích a situacích ve filmu je hodně zajímavá. Ačkoliv pokud chtěl Dupieux docílit v tomto směru hlubšího intelektuálního zamýšlení, z klíčového molonologu puštěného v úvodu i závěru filmu, kde se mluvčí (potažmo Dupieux) snaží demonstrovat „bezdůvodno“ ve filmu mj. na snímcích dle skutečných událostí a vnímá bezdůvodno např. i v politické situaci za 2. světové války, jsem už měl po stránce argumentace zvoleného postoje dost rozpačitý pocit. Naštěstí mě jinak tento nápad exkurze se živým sledování probíhajícího filmu v poušti přes dalekohled hodně zaujal a to samé mohu říct rovněž o ústředním námětu černé komedie s vraždící pneumatikou. Film, ve kterém by vyloženě hlavní postavou a současně hercem(!) byla nějaká (částečně) oživlá věc s nadpřirozenou vlastností, se vážně jen tak nevidí a o to víc, jde-li o pneumatiku. :-) Absurdní humor na mě v nejedné scéně fungoval, ať už náš kulatý černý hrdina Robert špehoval svlíkající se ženu nebo v rámci tvrdého útoku proti policii se nebezpečně zastavil na silnici. :o) Asi by mi Rubber sedl ještě víc, kdyby šlo o čistě absurdní horrorovou komedii (a řádně propracovanou až do konce) bez intelektuálního nánosu navíc, příp. kdyby Dupieux se zmíněnou myšlenkou pracoval více i ke konci, než jen protavením do nesmyslně nedotaženého závěru, kde Rubber plně ukáže svou tvář čirého úletu na jedno použití. Nicméně je to poprvé (po 5ti viděných filmech pana režiséra!), kdy mohu prohlásit, že se mi nějaký Dupieuxův film vyloženě líbil a bavil mě i přes slabší místa od začátku do konce! Tady musím uznat, že něco do sebe ten Dupieux má, lépe řečeno: kdysi ve svých začátcích měl. [70%] (21.07.2023)

Absurdní hříčka o smyslu existence pneumatiky a filmu coby média. Co si má pneumatika počít, když nemůže přejíždět věci, jak jí káže podstata jejího bytí? Nezbývá, než aby si vyvinula psychokinetické schopnosti a likvidovala větší cíle jinak. Stejně tak je pro film nejlepší, když může své diváky po začátku otrávit, aby se pak už nemusel snažit - jak průzračné ve vztahu k většině festivalové a televizní produkce. "Guma" válcuje všechno, jen před Hollywoodem couvne, tam totiž její nonsensovost nemůže uspět. Hlavní představitel Robert by zasloužil nějakou prestižní výroční cenu, protože takto přirozený výkon se jen tak nevidí. (03.04.2011)

Überbizarný filmový experiment šialeného razenia, ktorý si na paškál berie myšlienkovú koncepciu "bez príčiny". A tak sa dočkáme príbehu o živej pneumatike s telekinetickými schopnosťami a vražednými úmyslami, ktorý by sa pokojne mohol volať "život jednej pneumatiky". Do toho vstupujú nestranní pozorovatelia, dívajúci sa na "film", rozprávačské výstupy dávajúce na pravú mieru filmovú (ne)realitu a útržkové dialógy o filmovej logike, rušivých elementoch pri sledovaní filmu a podobne. Lenže na tých približne 80 minút je to málo, a tak sa nevyhneme občasnej nude (ktorá je zasa posúvaná na inú úroveň tým, že sa pozorovatelia nudia), a klasicky otvoreného konca ("Because this story doesn't have an ending."). Nie je to pre každého, veľa vecí sa tam deje skutočne bez príčiny a je to možno nezmyselne brutálne, ale tak to Dupieux chcel. 75% P.S.: Pokračovanie nesúce sa vzhľadom na neukončené ukončenie konceptu v duchu Nguyenových Birdemic 2: The Resurrection (teda ťah na Hollywood) by som si celkom rád pozrel. (11.01.2014)

Krom využití Dupieuxova smyslu pro detail mě nenapadá žádný důvod, proč natočit "Robert goes to Hollywood", příběh pohozené pneumatiky, která zdánlivě bezcílně putuje nehostinnou krajinou a postupně si na různých materiálech testuje své likvidační schopnosti. Je hlavním hrdinou v jakémsi živém filmu, kde každý má svou roli, dokonce i experimentální diváctvo, a tak se zde proplétá realita s filmovým světem takovým způsobem, že nikdo neví, jestli se ještě hraje nebo pouze žije - což zcela závisí na přítomnosti živých diváků... Nuže, myslím, že jsem vyzradila dost na to, abyste si našli pádný důvod, proč Dupieuxův bezdůvodný počin vynechat, i když, já jsem si například dokázala destruktivní chování oné pneumatiky vcelku rozumně odůvodnit - byla totiž sjetá... (12.01.2015)